- Reklama -

Železný muž Bouwmeester loni zrezivěl. Na podzim by měl být zase v plném lesku

- Reklama -

Listopadové zranění třísel připravilo Jaye Bouwmeestera o titul „železného muže“ NHL a o osm zápasů. Především však poznamenalo jeho výkony mnohem víc, než obránce Bluesmanů a všichni v klubu předpokládali.
„Bylo to vážnější, než jsem původně myslel. Párkrát jsem se zkusil vrátit na led a to asi nebylo nejchytřejší,“ přiznává kanadský obránce v rozhovoru pro list St. Louis Post-Dispatch. „Myslel jsem, že překonám problémy a srovná se to, jenže někdy věci nejdou tak rychle, jak bychom si přáli.“
Signály vysílané tělem brzy vyvedly jednatřicetiletého zadáka z omylu. Milovníci statistik jeho potíže odhalili také velice brzy. V prvním utkání po návratu z marodky naskočily Bouwmeesterovi do tabulky pravdy tři záporné body, jeho nesnází využili hokejisté NY Islanders. Sezónu 2014-15 uzavíral jen se sedmi kladnými příspěvky do +/- statistik, což byl oproti předchozímu ročníku (+26) velice citelný pokles.
„Celý ročník nebyl takový, jaký bych si přál,“ říká. „Už začátek byl takový podivný. Cítil jsem se v pohodě a hrál dobře, přitom jsem v prvních dvaceti zápasech zaznamenal jenom bod do statistik. Potom přišlo to zranění…“
Abychom vám ušetřili hledání ve statistikách a uvedli vás do obrazu: Když Bouwmeester v roce 2009 opouštěl své první působiště na Floridě, měl za sebou dvě patnáctibrankové sezóny. Během šesti let u Panterů třikrát pokořil 40bodovou hranici. Při následném angažmá v Calgary se dvakrát přiblížil třicítce a pokaždé posbíral minimálně dvacet bodů. V prvním kompletním ročníku u Blues měl bilanci 4+33. Ale loni… jen dvě branky a jedenáct nahrávek.


Psali jsme o Bouwmeesterově zranění:


„Hodně se spoléhám na své bruslení, je na něm postavená moje hra. Po zranění jsem některé pohyby nemohl dělat tak, jak jsem byl zvyklý. Když jste navyklí hrát určitým způsobem, děláte spoustu věcí automaticky. Pokud je musíte nahradit jinak, není to dobrá pozice,“ popisuje Bouwmeester své trable.
„Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se po zbytek sezóny cítil ve své kůži,“ pokračuje. „Tak už to ale chodí. Hrál jsem s kluky, kteří si také něčím procházeli, a nikdo to na nich nepoznal. Během sezóny si nikdo nestěžuje ani nemluví o svých problémech.“
Po skončení sezóny už se Bouwmeester vyzpovídat může, zvláště když si je jistý, že na podzim by měl do přípravného kempu nastoupit zcela v pořádku.
„Na konci ročníku už jsem byl zdravotně v pořádku, třísla jsem vyléčil. Potřeboval jsem ale čas na odpočinek, abych se zase cítil dobře. Teď už to snad bude dobré,“ věří. „V lize vidíte kolem sebe dobré bruslaře, že se jim vracejí problémy s třísly. Já měl to štěstí, že jsem předtím nic podobného nezažil, tak doufám, že se to nevrátí. Nemám důvod si myslet, že nebudu připravený na kemp.“
Šňůru 737 zápasů v řadě už navázat nemůže, to „pravidla“ nedovolují. Edmontonský rodák nicméně věří, že naváže alespoň na své výkony z doby, kdy byl železným mužem NHL.
„Bude mi dvaatřicet a pořád cítím, že mám ještě nějaké roky před sebou. Na druhou stranu jsem realistou a vím, že po třicítce už se vám kariéra chýlí ke konci,“ říká muž, který po svém příchodu do St. Louis podepsal s klubem pětiletou smlouvu za 27 miliónů dolarů, jenž vyprší v červnu 2019. „Nemá ale smysl se znepokojovat tím, co se stalo, je třeba hledět kupředu.“
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -