1919: Rok, kdy zasáhla smrt

V době, kdy nad pokračováním letošní hokejové sezóny visí veliký otazník, nezbývá než vzpomínat na doby minulé. Ve více než stoleté historii National Hockey League se stalo pouze dvakrát, že na konci sezóny nebyl znám vítěz Stanley Cupu.
Výluku, která zhatila celý ročník 2004-05, mají mnozí ještě v živé paměti. Poprvé k tomu došlo mnohem dříve, nedlouho po založení ligy, konkrétně v její druhé sezóně (1918-19).
Konec války přinesl optimismus
Byla to těžká doba. Dlouhé čtyři roky sužoval svět válečný konflikt. Když první světová válka v listopadu 1918 konečně skončila, lidé začali věřit v lepší časy. Optimismus se přenesl také na sportoviště. Lidé byli natěšeni na sportovní zápasy, ty hokejové nevyjímaje, jako už dlouho ne.
Těžké začátky NHL
První ročník nově vytvořené soutěže NHL (1917-18) nakonec dokončily tři týmy – Ottawa Senators, Montreal Canadiens a Toronto Arenas. Toronto nahradilo původně zamýšlený celek Quebec Bulldogs. Další tým, Montreal Wanderers, se odhlásil v rozehrané sezóně poté, co mu v lednu 1918 shořela aréna.
O Stanley Cup tehdy bojoval vítěz NHL s vítězem Pacific Coast Hockey Association (PCHA), což byla liga na západě Kanady. Toronto Arenas nakonec ve finále přetlačili Vancouver Millionaires, šampiony PCHA, 3:2 na zápasy.
Do sezóny 1918-19 pak vstupovala stejná trojice týmů, jaká dokončila premiérový ročník, tedy Ottawa, Montreal a Toronto. Obhájci z Toronta prohráli šest z úvodních sedmi duelů a kvůli přetrvávajícím problémům i mimo led sezónu nedokončili.
V NHL tedy zůstaly pouze dva celky – Senators a Canadiens. Místo původně zamýšleného formátu, kdy se měly odehrát pouze dva zápasy a o vítězi ligy mělo rozhodnout lepší celkové skóre z těchto dvou zápasů, se uskutečnila série na čtyři vítězná utkání, jak ji známe dnes.
Zatímco v první polovině sezóny byl nejlepší Montreal, ve druhé části vypadala jako favorit rozjetá Ottawa. Do série ale vstoupili lépe Canadiens, kteří ovládli první tři zápasy, a nakonec sérii v pěti utkáních ukončili. Největší zásluhu na tom měl především nejlepší střelec soutěže Newsy Lalonde.
Seattle vs Montreal
Na opačném konci Kanady, v PCHA, skončil první Vancouver před Seattlem. V play-off hraném na větší počet branek ze dvou zápasů se ale radoval Seattle po výsledcích 6:1 a 1:4. O Stanley Cup si to tak měli rozdat Canadiens a Metropolitans.
V dresu Montrealu tehdy zářili zejména útočník Newsy Lalonde a brankář Georges Vezina. Seattle zase táhl svými góly nezastavitelný Frank Foyston.
Všechny zápasy finálové série se odehrály v americké metropoli, hráči Montrealu tedy museli cestovat přes celý kontinent. Zápasy se hrály střídavě podle pravidel NHL a PCHA.
Podivná remíza
Domácí Metropolitans jasně ovládli duely číslo jedna a tři, kdy se hrálo podle „jejich“ pravidel (7:0 a 7:2). Druhé utkání, hrané podle pravidel NHL, však získal Montreal (4:2). Ve čtvrtém zápase se hostům podařilo neprohrát (0:0 po prodloužení).
Rozhodčí z PCHA se tehdy domnívali, že zápas může skončit remízou, pokud během dvou desetiminutových prodloužení nepadne gól. Čtvrtý duel tak neměl vítěze. Jakmile na druhý den rozhodčí zjistili svůj omyl, bylo oznámeno, že každý další duel musí dospět do rozhodnutí.

Zápas číslo pět se znovu prodlužoval, z výhry 4:3 se nakonec radoval Montreal. Po pěti soubojích tak byl stav série vyrovnaný 2:2 (jedna remíza). Bohužel, šestý zápas, naplánovaný na 1. dubna, se už neuskutečnil.
Španělská chřipka ukončila finále
U hráčů Montrealu naplno propuklo onemocnění španělskou chřipkou. Tohle závažné onemocnění tehdy stálo život miliony lidí po celém světě. Sport musel jít stranou.
O několik dní později, 5. dubna 1919, přišla zpráva nejsmutnější. V nemocnici v Seattlu na následky onemocnění zemřel hráč Montrealu Joe Hall.
Jedna z legend praví, že se hráči Montrealu nakazili španělskou chřipkou ve Victorii.  Někteří hráči Victorie, která leží na ostrově Vancouver Island, už v průběhu sezóny onemocněli touto nemocí. Celé to ale nejspíš bylo jinak.
Canadiens se cestou na finále do Seattlu zastavili nikoli ve Victorii, ale ve Vancouveru, kde odehráli přípravný zápas. O dva dny později začínala v Seattlu finálová série. Hráči Montrealu cestovali z Vancouveru do Seattlu nočním trajektem, aniž by cestou někde zastavovali. Exhibiční utkání měli ve Victorii odehrát až po finále, cestou domů.
Kdo byl „Bad Joe“ Hall?
Narodil se roku 1881 v Anglii. Jeho rodiče se přestěhovali do Kanady, když mu byly dva roky. Vyrůstal ve Winnipegu a s hokejem začínal jako útočník. Nakonec to dotáhl až do Hokejové síně slávy (uveden byl posmrtně v roce 1961), ovšem jako obávaný obránce.
V lize si vybudoval značný respekt, vždyť se mu přezdívalo „Bad Joe“ a „The Bad Man“. On se za žádného zlého muže ale nepovažoval. „Když se na ledě něco semele, umím se o sebe postarat. Ale nemyslím, že jsem takový, jakého mě vykreslují,“ říkal.
Celkem třikrát se radoval ze Stanley Cupu. V roce 1907 byl členem vítězného týmu Kenora Thistles, do hry ale nezasáhl. V letech 1912 a 1913 se pak radoval jako hráč Quebec Bulldogs. Po založení NHL v roce 1917 se připojil k Montreal Canadiens.
Snad bude mít letošní sezóna NHL veselejší konec.