Den po strhujícím, devadesát minut trvajícím, hokejovém maratonu se v Hamiltonu strhla pravá hokejová horečka. Do prodeje šlo zbývajících asi tisíc lístků, po kterých se jen zaprášilo. Lidé nabízeli astronomické částky, jen aby mohli být u toho, až tato úžasná série napíše svůj poslední díl. „Zaplatil bych cokoli, tohle je absolutní hokej,“ říkal nejeden fanoušek. Atmosféra před rozhodující bitvou byla elektrizující. Na vyvrcholení série zvaly i novinové titulky po celé Kanadě. „Ještě jednu magickou noc!“ nebo „Hokej nové úrovně“, stálo na titulních stranách.
Také Keenanův asistent Jean Perron prorokoval: „Připoutejte se, prosím. Tohle bude výlet do hokejového vesmíru.“ Lidé na ulici, v televizi i v tisku nerozebírali nic jiného, než Mariův vítězný gól a Gretzkyho fenomenální výkon ze druhého zápasu. S komplimentem na adresu Gretzkyho přispěchal rovněž spoluhráč Paul Coffey. „Hraju s ním sedm let, ale včera byl s pukem i bez něj lepší, než jsem ho kdy viděl,“ řekl. I v táboře soupeře si moc dobře uvědomovali, s kým mají tu čest. Za všechny to shrnul Tichonovův asistent Igor Dmitrijev. „Je jak neviditelný. Vynoří se odnikud, nahraje jako by nikomu. A je z toho gól.“
Kanaďané přežili ve druhém utkání kritické chvíle a do rozhodujícího duelu šli s vírou ve vlastní schopnosti. „Stojí za námi celá země, to může být rozdílový faktor,“ věřil Keenan. Do hry tentokrát nasadil i Ricka Toccheta se zraněným kolenem a právě tento hráč svou aktivitou a důrazem dodával spoluhráčům spoustu energie.
Řízením rozhodujícího zápasu byl pověřen Don Koharski. „Pískal jsem přes dvacet zápasů číslo sedm v play off, řídil jsem finále Stanley Cupu, ale nikdy jsem necítil takový tlak. Nebyl jsem ještě moc zkušený, hrála Kanada proti Rusku. Byl to ten nejlepší hokej všech dob. Jsem velmi poctěn, že jsem toho mohl být součástí,“ vzpomínal rozhodčí později.
Natřískaná hala se v úvodu utkání nestačila divit. Již po šestadvaceti vteřinách překonal Fuhra Sergej Makarov. Přesně po osmi minutách už měli Sověti po trefách Gusarova a Fetisova k dobru tři góly. „Nemohli jsme tomu uvěřit. Zápas sotva začal,“ vzpomínal kouč Perron.
Keenan však ani na okamžik nezauvažoval o tom, že by po takové sprše vyměnil gólmana. „Nepamatuju si, že by měl moc špatných zápasů. A pokud už se mu nějaké utkání nevydařilo, vždycky pak předvedl parádní výkon v dalším. Stejné to bylo i během zápasů. Když dostal laciný gól, dělal všechno pro to, aby už další nedostal. Bylo vidět, jak mu hráči věří, hlavně ti z Oilers,“ prohlásil o Fuhrovi Keenan.
Naději vykřesal Kanaďanům uschopněný Tocchet a Brian Propp vstřelil ještě v úvodní dvacetiminutovce kontaktní branku. Těsně před odchodem do šaten ale znovu navýšil vedení hostů na 4:2 Chomutov.
Druhá třetina přinesla další z fantastických kanadských obratů. Javorový list už v prvním finálovém utkání otočil stav z 1:4 na 5:4 a také tentokrát se vyhrabal z tříbrankové propasti. V přesilovce snížil po Gretzkyho nahrávce zpoza branky Larry Murphy a v čase 31:06 podobně vyrovnal Brent Sutter. Po další brance jednoho z nejlepších hráčů na ledě Hawerchuka šli Kanaďané do kabin s jednogólovým náskokem.
Potřetí v sérii tak Kanada držela v zápase vedení 5:4, ale ani tentokrát jej neudržela. Zmrazil ji Semak, kat z úvodního finále. Vysvobození a rozuzlení celé napínavé série přišlo v předposlední minutě, kdy se narodila jedna z nejslavnějších akcí kanadské hokejové historie. Hawerchuk vyhrál vhazování ve vlastním obranném pásmu a dokázal puk posunout na Lemieuxe. Ten jej předal rozjetému číslu 99 a najednou jeli tři Kanaďané na jediného obránce Kravčuka. Snad každý očekával, že excelentní nahrávač Gretzky předloží puk Larrymu Murphymu, jenž se řítil ke druhé tyči a snadno by zametl puk do branky.
„The Great One“ měl ale v hlavě jiné řešení. Po přejetí modré čáry nabil do tandemu Lemieuxovi. Mario si srovnal puk na hokejce a neomylně zamířil do horního rohu sovětské branky. Do konce třetí třetiny zbývalo přesně 86 vteřin. Ve zbývajícím čase už se hosté na nic nezmohli. Prodloužení tentokrát nebylo potřeba. Gretzkyho osmnáctá asistence a Lemieuxův jedenáctý gól na turnaji ukončily tuhle neuvěřitelnou sérii. Televizní komentář „He shoots! He scores! Mario Lemieux with 1:26 remaining!“ se zapsal nesmazatelně do kanadských dějin, stejně jako u nás třeba hlášky Roberta Záruby po olympijském triumfu v Naganu.
„Když jsem viděl Gretzkyho s Lemieuxem, jak se na nás řítí, věděl jsem, že je konec,“ přiznal po utkání jeden ze sovětských koučů Igor Dmitrijev. „Celou dobu jsem se díval na Murphyho, ale soustředil jsem se na Maria. To on měl dostat tenhle puk,“ prozradil Gretzky. V kanadských médiích platila příštího dne jediná rovnice: 99+66=1.
Také Rick Tocchet neskrýval překvapení. „Čekal jsem, že to dá Larrymu. Viděl jsem nejmíň milionkrát, jak Wayne nahrál před prázdnou branku na jasný gól. No a on to nalil Mariovi. Toho už jsem taky viděl mockrát, jak si s tímhle poradil. Co k tomu říct, byl to prostě laser.“
Nešťastník Kravčuk, jenž byl v kritickou chvíli na ledě překvapivě místo zkušeného Fetisova, ze sebe smutně vysoukal: „Igor Dmirijev nám po rozcvičce říkal, že viděl Lemieuxe, jak devět z deseti střel neomylně poslal nad brankářovo rameno. Tušil jsem, že když dostane šanci, tak to udělá stejně. A on tu šanci dostal.“
Kanaďané se topili v euforii. „Bylo to čisté štěstí,“ líčil chvíle krátce po závěrečném hvizdu Dale Hawerchuk. „Myslím, že jsme uspěli proto, že jsme velmi respektovali každého z jejich hráčů,“ nabídl své hodnocení obránce James Patrick. A opět všichni dokola mluvili o neuvěřitelném hokeji. „Kdybyste šli druhý den na zápas NHL, uvědomili byste si, jakou mělo tohle finále úroveň. Nic takového jako dnes večer jsem v životě neviděl,“ prohlásil Ray Bourque.
Atmosféra v narvaném Copps Coliseu byla pekelná, hráči javorového listu křepčili na hrací ploše s vítěznou trofejí, zatímco v šatně Sovětů zavládl smutek a ticho. Stejně jako ve slavné Sérii století 1972 tak na Kanadském poháru 1987 zvítězil javorový list. K fantastickému a nezapomenutelnému hokejovému zážitku však přispěly vrchovatou měrou oba zúčastněné týmy.
Foto/Photo by: Classicauctions.net
Canada Cup 1987: Sladký triumf vystřelil Mario (4. část – závěr)
- Reklama -
- Reklama -
- Reklama -