Nejprve ocenění od ligy, poté od klubu. Stejně jako nedávno Dominiku Haškovi od Buffala se včera dostalo pocty v podobě vyvěšení dresu také dalšímu z mužů, kteří spolu s ním v listopadu vstoupili do Hokejové síně slávy. Pod strop Staples Center v Los Angeles vystoupal dres číslo 4, jenž v minulosti nosil Rob Blake.
„Ani v nejdivočejších snech jsem si nepomyslel, že to bude tak příjemný pocit,“ pronesl legendární obránce během ceremoniálu předcházejícího zápasu s Anaheimem. „Ohromí vás, když vyjdete na led a vidíte, co všechno je tu připravené kvůli vám. Beru to jako poslední střídání pro hráče s číslem čtyři.“
Kanadského zadáka draftovali Kings v roce 1988 ve čtvrtém kole. Dvě sezóny ho nechali ještě dozrávat v univerzitním týmu Bowling Green, od podzimu 1990 už patřil ke stabilním členům kádru. Tak tomu bylo až do února 2001, kdy byl spolu se Stevenem Reinprechtem vyměněn do Colorada za Adama Deadmarshe, Aarona Millera, Jareda Aulina a první volbu v draftu.
„Když jsem poprvé vstoupil na led a vzhlédl jsem, viděl jsem dresy Rogieho Vachona a Marcela Dionnea. Později během mé kariéry k nim přibyly trikoty Waynea Gretzkyho a Luca Robitaillea. Říkal jsem si, že bych tam mezi nimi chtěl také být,“ přiznává. „Dostat se do NHL byla jedna věc, ale já chtěl zanechat dojem, který potrvá. Chtěl jsem v lize vydržet dlouhou dobu a jednoho dne se dočkat nějaké pocty. Dneska sklízím ovoce.“
Do Kalifornie se vrátil o pět let později už jako vítěz Stanley Cupu (titul získal hned po přestupu s Avalanche) a majitel zlaté olympijské medaile. Odehrál tu dvě sezóny, než se na závěr kariéry přesunul k sousedům do San Jose.
Blakeova celková bilance s Kings čítá 805 zápasů v základní části (čtvrté místo v klubových tabulkách), v nichž zaznamenal 161 branek a 333 asistencí, a 57 startů v play off (8 gólů, 16 nahrávek). V době, kdy u Králů působil, získal svoji jedinou Norrisovu trofej. Po skončení aktivní činnosti se do organizace vrátil, poslední dva roky zde působí jako viceprezident pro hokejové operace a asistent generálního manažera Deana Lombardiho. V tomto ročníku je zároveň šéfem záložního týmu v Manchesteru v AHL.
„Nedostal jsem se do tohoto bodu po zrovna nejhladší cestě, ale takhle nějak jsem si to představoval na začátku kariéry,“ komentuje návrat do lůna původního zaměstnavatele. „Chtěl jsem se stát hokejistou NHL, který celou kariéru odehraje za jediný klub. Vím, že v reálu je to velmi složité, ale teď mám pocit, jako by se mé přání naplnilo.“
