Max Pacioretty je připraven převzít v Montrealu úlohu lídra

Je mu dvacet pět let a v Montrealu, který ho v roce 2007 jako dvaadvacátého celkem draftoval, hraje sedmou sezónu. Loni patřil k nejlepším střelcům v lize. Letos by Max Pacioretty rád dokázal, že nešlo o náhodu, a že může tradiční kanadský klubu po všech stránkách táhnout.
Devětatřicet vstřelených branek byl čtvrtý nejlepší výsledek v NHL minulé sezóny. Šlo také o nejlepší výkon v dresu Canadiens za posledních dvacet let. Čtyřicetigólovou hranici tu pokořil naposledy Vincent Damphousse v sezóně 1993-94. Pacioretty se ale nesoustředí na čísla.
„Nechci říkat, že se koncentruji na čtyřicet nebo padesát branek,“ říká útočník Montrealu. „Loni jsem rozšířil svou roli v týmu. Hrál jsem oslabení a další defenzivní situace. Nestarám se o to, kolik gólů dám, hlavně když pomůžu týmu vyhrát.“
Ve svém věku může být maximálně spokojený. Má za sebou skvělou sezónu, dobře rozjetou tu stávající, před sebou pět let lukrativního kontraktu. Je seznámen s novými povinnostmi na ledě i mimo něj. Je připraven převzít roli lídra.
Činovníci klubu ho k tomu vyzvali, když mu na dres našili znak ‚A‘ pro alternativního kapitána. Montreal letos nemá klasického vůdce, áčko dostali čtyři hráči. Mezi nimi také Pacioretty.
„Je to velká pocta a já se ji chci zhostit,“ říká mladý hokejista. „Měl jsem už áčko v několika zápasech loňské sezóny, když se zranil Josh Gorges, a byl to výjimečný pocit.“
Změny však nečekaly rodáka z amerického Connecticutu jen v hokejovém životě, přišly také v tom rodinném. Pokud si dřív mohl odpoledne před utkáním dopřát krátký spánek, teď se místo toho věnuje devítiměsíčnímu synovi Lorenzovi.
Bodový i gólový průměr si zatím v rozehrané sezóně udržuje na úrovni té loňské. Ve čtrnácti utkáních nasbíral devět bodů za pět branek a čtyři asistence. Především ale doufá, že pokud se mu nebude zrovna střelecky dařit, lidé ocení jeho přínos v dalších oblastech.
„Vím, že se fanoušci cítí frustrovaní, pokud tři, čtyři zápasy nedám gól,“ uvědomuje si Pacioretty. „Nicméně věřte mi, nikdo na mě neklade větší očekávání, než já sám.“
V Montrealu už to zkrátka jiné nebude. Jste tu pod drobnohledem. O tlaku, který na hráče v mužstvu Habs působí, už ví dávno své. Loni se kvůli tomu dokonce zastal spoluhráče Desharnaise, jehož za slabší začátek sezóny kritizoval sám městský starosta.
„Davey je z těch nejméně sobeckých hráčů, které znám, a já věděl, že je jen otázkou času, kdy se probere. Věděl, kde se pohybuji a snažil se mi hodně nahrávat. Já ho vyzýval, ať taky víc střílí,“ řekl tehdy na obhajobu kamaráda Pacioretty.
Foto/Photo by: Lisa Gansky