V otevíracím utkání finále Východní konference byl hlavní postavou Senators při jejich výhře 2:1 v prodloužení. Craig Anderson předvedl sedmadvacet bezchybných zásahů a od čistého konta ho nakonec dělilo jen necelých šest minut. Jevgenij Malkin ale v čase 54:25 poslal zápas do prodloužení. V něm vystřelil výhru Senátorům Bobby Ryan.
Proti Pittsburghu zatím exceluje
V letošním play-off zatím prožívá Anderson pohádkový příběh a série s Penguins doposud není výjimkou. „Jakmile skončí třetina, začíná se znovu od nuly a není důležité, co se stalo před tím. Vždy si říkám, že je to nový začátek, že je to 0:0, a soustředím se jen na další zákrok,“ říká ottawský gólman.
„Po celý zápas se doslova stavěl na hlavu. Snažili jsme se mu pomoci, ale byl to on, kdo nás udržel v zápase a dal nám šanci na vítězství. To on nám vyhrál tento zápas,“ vyzdvihoval výkon svého gólmana Kyle Turris. „Máme určitý herní plán a snažíme se jej dodržovat. Nakonec je to ale o tom, že Craig předvádí zákroky, které umí jen nemnoho brankářů. Odvádí pro nás skvělou práci,“ dodal Turris.
„Byl neuvěřitelný. Je to skvělý brankář. Už jsem to říkal dříve, ale připomíná mi to Devils s Martinem Brodeurem. Je to hodně podobné. Při hře se snažíte využívat své silné stránky a my si s Craigem za zády velmi věříme,“ přidává se s chválou Clarke MacArthur.
Ve druhém duelu navázali Senators na zodpovědný výkon z prvního zápasu. Anderson se v brance opět překonával, v 54. minutě však nestačil na ránu Phila Kessela. Tučňákům tento jediný zásah večera stačil na srovnání série. Marc-Andre Fleury na druhé straně vychytal druhou nulu z posledních tří utkání a prožívá, stejně jako Anderson, vynikající play-off.
Rakovina manželky
V osobním životě přitom jednička Sens neprožívá jednoduché období. Jeho ženě Nicholle na podzim diagnostikovali rakovinu a Anderson dostal od klubu osobní volno, aby mohl být během léčby své manželce nablízku. Od 5. prosince dva měsíce nechytal. Když se poté vracel do zápasového kolotoče, napsala jeho žena na Twitter: „Nemohu být pyšnější na mého manžela za vše, co pro naši rodinu udělal. Teď už se vrať ke svému týmu, kam patříš,“ popřála mu.
Když se Senators chystali na šestý duel série prvního kola proti Burins, Nicholle se spontánně rozhodla navštívit zápas v bostonské TD Garden. Navlečena do dresu svého muže si na Twitteru dělala legraci: „Jsem tu jediná v červeném dresu. Snad mě nesežere Medvěd!“. Její překvapivé setkání s manželem po zápase, v němž si Sens zajistili postup do druhého kola, bylo velmi emotivní.
Only red jersey in the arena…I hope I don’t get eaten by a bear! 😬
— Nicholle Anderson (@xonichollexo) 23. dubna 2017
Real special moment after Senators Game 6 win. Craig Anderson goes to see his wife Nicholle, who is battling cancer. pic.twitter.com/1QfcJBnMr3
— Brady Trettenero (@BradyTrett) 23. dubna 2017
Nelehké začátky v NHL
Začátky jeho kariéry nebyly vůbec jednoduché, ale v pokročilém hokejovém věku se Craig Anderson zařadil mezi elitu NHL. Od chvíle, kdy v nejslavnější lize debutoval, šel od porážky k porážce. V prvních třinácti duelech se ani jednou neradoval z výhry, celkem si v úvodních osmnácti startech připsal hned sedmnáct porážek. Dost dlouho se protloukal po slabých týmech, několikrát prošel waiver listem. Nakonec ale prorazil, stal se brankářem číslo jedna a v letošním play-off doslova září.
„My moc dobře víme, jak je dobrý, ale zdá se, že někteří lidé to nevidí,“ říká o rodákovi z Park Ridge v provincii Illinois spoluhráč Mark Stone. Blackhawks si Andersona, který se narodil v městečku vzdáleném 30 minut od Chicaga, vybrali ve třetím kole draftu 2001. V NHL debutoval 30. listopadu 2002, ale z první výhry se mohl radovat až 22. ledna 2004. „Pro gólmana je těžké získat si nějaký kredit, když chytáte ve slabém týmu a pořád jen prohráváte,“ ohlíží se za těžkými začátky Anderson.
V Chicagu většinou jen kryl záda Jocelynu Thibaultovi, Michaelu Leightonovi nebo Nikolaji Chabibulinovi, než jej v roce 2006 Blackhawks umístili na waiver list. To byl začátek dvou bláznivých týdnů. Během patnácti dnů prošel waiverem několikrát. Nejprve si jej stáhl Boston, poté St. Louis a nakonec opět Chicago. V létě byl pak vyměněn na Floridu.
„Chytání je o správném načasování. V poli hraje neustále osmnáct hráčů, takže pro mladé hráče je přece jen snazší dostat příležitost. Brankář chytá vždycky jenom jeden, a když máte jasnou jedničku, které je třicet let a která odchytá 65-70 zápasů za sezónu, tak tu příležitost moc nedostanete,“ říká Anderson, který dělal u Panthers dvojku Tomáši Vokounovi.
Inspiraci načerpal v Timu Thomasovi
Přestože nechytal tak často, jak by si představoval, vedl si velmi dobře. Velkým zlomem pak pro něj bylo krátké společné působení s Timem Thomasem v Bostonu. Thomas byl tehdy ještě poměrně neznámý gólman, přestože mu už bylo jednatřicet. Do té doby se potloukal po nižších soutěžích, chytal také v Evropě. Nakonec se stal v Bostonu hvězdou.
Thomasův příklad přiměl Andersona k tomu, aby se na život díval poněkud optimističtěji a vše negativní nechal za sebou. „Pomohlo mi to podívat se na svou kariéru z jiné perspektivy,“ vzpomíná pětatřicetiletý gólman, který byl letos nominován na Masterton Trophy za oddanost hokeji. Není divu, vždyť v sezóně, kdy jeho žena bojovala s rakovinou, vyšponoval úspěšnost zákroků na 92,6%.
Thomas nakonec vyhrál Stanley Cup a získal jak Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana sezóny, tak i mimořádně ceněnou Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off. Jasně tak dokázal, že kariéra gólmana nemusí být ve třiceti ani zdaleka u konce. To Andersonovi otevřelo oči.
Všechno do sebe zapadlo až v Ottawě
Po dvou sezónách v Coloradu byl vyměněn do Ottawy za Briana Elliotta. V prvním zápase za Senators se uvedl neuvěřitelně – proti Maple Leafs vychytal shutout, když pochytal 47 střel! Od té doby se na sebe všechno nabalovalo jako sněhová koule. Po pouhých jedenácti zápasech mu Sens nabídli prodloužení smlouvy o čtyři roky v celkové hodnotě 13 milionů dolarů. Po jejím skončení dostal další tříletou smlouvu se stropovou zátěží 4,2 milionu, která vyprší po příští sezóně.
„Pokaždé, když dostanete šanci udělat první dojem, je to pro vás příležitost se předvést a otevřít lidem oči,“popisuje svůj přístup Anderson, který v Ottawě přesvědčil natolik, že postupně pustila Bena Bishopa a Robina Lehnera, na které měla v úmyslu sázet.
Od chvíle, kdy v dresu Sens debutoval (19. února 2011), patří Anderson k absolutní ligové špičce. Za posledních šest let mají lepší celkovou úspěšnost zákroků jen Carey Price, Cory Schneider, Tuukka Rask, Braden Holtby a Henrik Lundqvist. Teprve až v letošních bojích o Stanley Cup se ale Craig Anderson dočkal uznání, jaké si zaslouží. Hokejový svět konečně vyslovuje jeho jméno s respektem a obdivem.
Stanley Cup?
Senators jsou momentálně „jen“ sedm výher od zisku slavného poháru, stejně blízko (daleko) má ovšem k triumfu také jejich soupeř. Sens se opírají o fenomenálního Erika Karlssona, výborně hrají útočníci Bobby Ryan, Kyle Turris nebo Jean-Gabriel Pageau, klíčovým mužem je ale vedle Karlssona právě Anderson.
Jeho souboj s Fleurym slibuje parádní podívanou a Senators budou svého hrdinu potřebovat v té nejlepší možné formě i nadále, pokud budou chtít přes obhájce poháru postoupit do finále Stanley Cupu. Dočká se Craig Anderson v sezóně, kterou mu tak drasticky narušila vážná nemoc manželky, pohádkové tečky?
