Winnipeg je na nohou, v Nashvillu zavládlo velké zklamání

Publikum uvnitř haly i v okolí Bridgestone Areny v Nashvillu bylo před zápasem číslo sedm natěšené na postupové oslavy. Jejich miláčci mají od loňska nedodělanou práci a letos už to mělo napodruhé vyjít. Slavná zpěvačka Sheryl Crow přednesla americkou hymnu a hvězdný running back týmu Tennessee Titans Eddie George, taktéž oblečen do dresu Predators, se snažil rozpumpovat už tak vynikající atmosféru v hale. Deset minut po začátku zápasu však budovu ovládly rozpaky.
To zrovna hostující Jets odskočili do dvoubrankového vedení, když se krátce po sobě prosadili Tyler Myers a Paul Stastny. Kouč Laviolette odvolal z branky Pekku Rinneho, jednoho z kandidátů na Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana sezóny. Pětatřicetiletý Fin inkasoval dvě branky z pouhých sedmi střel a rozhodně neměl čisté svědomí. Bylo to už potřetí v této sérii, co byl před vlastními fanoušky finský veterán střídán.
Přesto pohled, jak zdrcený nemíří na střídačku, ale do temného kouta v tunelu za střídačkou, byl doslova srdcervoucí. „Nezačali jsme tak, jak jsme chtěli, a cítil jsem, že další gól bude mimořádně důležitý,“ komentoval své rozhodnutí během zápasového rozhovoru kouč Peter Laviolette.
Domácím se podařilo ještě do přestávky snížit na rozdíl jediné branky zásluhou P.K. Subbana, to ale bylo z jejich strany všechno. V prostřední části vrátil Tryskáčům dvoubrankový náskok Mark Scheifele. Jakmile v polovině třetí třetiny zvýšil svým druhým zásahem Paul Stastny na 4:1 pro Winnipeg, bylo prakticky po nadějích. Také Scheifele, nejlepší střelec dosavadního průběhu play-off, přidal svůj druhý gól, tentokrát do prázdné branky, kterým pečetil výsledek na 5:1.
Kromě dvougólových střelců se na výhře Jets výraznou měrou podílel také brankář Connor Hellebuyck, jenž kryl šestatřicet pokusů Preds. V souboji dvou gólmanů nominovaných na Vezina Trophy tak mnohem zkušenějšího Rinneho jasně předčil.
Opět se tak potvrdilo, že vítězství v základní části ještě nic neznamená. Predátoři byli loni ve finále Stanley Cupu, už tak silný tým letos ještě vylepšili a získali President’s Trophy pro nejlepší tým dlouhodobé části sezóny. Do play-off vstupovali v roli jednoho z hlavních favoritů. Teď jim to ale není nic platné…
Music City ovládl smutek
O hlavním viníkovi porážky měli mnozí jasno. Zdrcený brankář se na nic nevymlouval, právě naopak. Byl ze svého výkonu naprosto zničený. „Já tento tým miluju,“ soukal ze sebe po utkání. „Za to, že naše sezóna končí takto, cítím velkou odpovědnost. Je velmi těžké to spolknout. Nerozumím tomu. Byl jsem naprosto zdravý a cítil jsem se dobře. Během play-off to ale bylo nahoru dolů. Tohle byl nejdůležitější zápas sezóny a já jsem zklamal své spoluhráče,“ neschovával se Pekka Rinne před novináři.
Na jeho obranu okamžitě přispěchal P.K. Subban. „Pekka je duší tohoto klubu. Bez něj bychom se nedostali tam, kde jsme. Mohl chytat lépe? Ano, ale všichni jsme mohli hrát lépe. Nezbývá nám, než se pokusit vyhrát příští rok,“ řekl střelec jediné branky Preds.
„Celý rok bojujeme o to, abychom měli v play-off výhodu domácího prostředí. Loni to pro nás znamenalo strašně moc. Že jsme letos nebyli schopni hrát doma lépe, to je velmi hořká pilulka,“ uvedl obránce Ryan Ellis. Narážel tím na fakt, že Preds uspěli ze čtyř domácích zápasů v této sérii v jediném.
„Miluju náš tým, tyto hráče. Máme tady skvělou skupinu kluků. Teď jsme všichni zklamaní. Základní část, to byla velká zábava. Máme za sebou společně velmi dobrý rok. Jsem hrdý na způsob, jakým jsme hráli. Jsme si velmi blízcí, jako rodina. Je těžké se v této chvíli dívat dopředu, ale máme tady všechny potřebné hráče k tomu, abychom byli úspěšní,“ snažil se najít přece jen nějaká pozitiva Roman Josi.
Winnipeg je na nohou
To v táboře soupeře vládla pochopitelně úplně jiná nálada. Město v provincii Manitoba dokonce uzavřelo některé z hlavních ulic. Davy lidí oblečených do tradiční bílé barvy zaplavily centrum města. Premiérový postup do finále konference v klubové historii se slavil dlouho do noci.
„Věděl jsem, že máme dobrý tým. Stejně tak jsme ale věděli, že pokud postoupíme do druhého kola, narazíme na Nashville. Nakonec jsme na vítězné straně,“ liboval si jeden z hrdinů večera Paul Stastny. „Bylo úžasné sledovat, že hrajeme svoji hru. To bylo před zápasem naším cílem. Chtěli jsme odehrát dobrou první třetinu a hrát jednoduše. To nám přinášelo úspěch po celý rok,“ říkal po utkání kapitán Blake Wheeler.
„Tohle je něco obrovského. Byla to parádní série. Oni (Nashville) mají neuvěřitelný tým. Byla to bitva až do samotného konce a my jsme pochopitelně šťastní, že jsme ji zvládli vítězně,“ prohlásil Mark Scheifele, s jedenácti trefami aktuálně nejlepší střelec letošního play-off. Centr první řady Winnipegu také vytvořil nový rekord NHL. Nikdo před ním nedokázal dát během jedné série play-off sedm branek na kluzišti soupeře.
Málokterá fanouškovská základna v lize si zaslouží úspěch víc, než fandové Winnipegu. V roce 1996 museli překousnout stěhování klubu z města a na dlouhých patnáct let přišli o tým NHL. Po přestěhování Atlanty Thrashers v roce 2011 do Manitoby zavládla ve městě euforie z návratu nejlepší ligy světa. Od té chvíle bývá v MTS Centre pravidelně vyprodáno a atmosféra v hale patří k nejlepším v NHL.
Až do letoška ale noví Jets pouze jedinkrát postoupili do play-off, přičemž vypadli 0:4 na zápasy. Teprve letos se dočkali prvního vítězného zápasu a také první vítězné série. Nyní je z toho postup do finále konference. Prestižní magazín The Hockey News před několika lety na základě zásobárny talentovaných mladíků předpovídal, že Jets v roce 2019 vyhrají Stanley Cup. Tehdy tomu málokdo věřil. Kdo ví, třeba se jim to opravdu povede. A možná to stihnou i o rok dříve…
Čtvrt století dlouhé čekání na triumf některého z kanadských klubů by mohlo letos konečně skončit. V cestě ovšem stojí fantastický nováček z Vegas a potom případně jeden z dvojice Tampa Bay – Washington.