Red Wings jsou dobře známí svým výborným skautingem. Často z vysokých draftových voleb dokáží udělat hvězdy NHL. Hráči si ale musí obvykle na svou šanci počkat. Své by mohl vyprávět třeba Jiří Hudler, který byl pod Mikem Babcockem kdysi rád za každý zápas, za každou odehranou minutu. Možná se teď situace mění. Dylan Larkin ohromil okamžitě.
Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.
Stává se tak výjimkou z pravidla, že v Detroitu se teenageři v prvním týmu většinou nechytají. Devatenáctiletý útočník, draftovaný loni jako celková patnáctka, naskočil letos do sestavy Rudých křídel s velkou vehemencí a klubové vedení nemělo důvod posílat jej zpět mezi juniory, kde mohl ještě klidně působit. Když má na to hrát po boku Henrika Zetterberga, proč by to vlastně dělali?
„Je to oboustranný hokejista, devadesátikilový kluk,“ vyzdvihl generální manažer Red Wings Ken Holland. „Má hodně vůle, odhodlání a pod kapotu dostal silný motor.“
Loni ještě nastupoval za Univerzitu v Michiganu, kde nasbíral 47 bodů ve 35 zápasech. Ve studentském týmu se mu líbilo, podle vlastních slov nebylo snadné ho po jedné sezóně opustit. Na světovém šampionátu juniorů zanechal v americkém dresu tak dobrý dojem, že jej pozvali i na jarní mistrovství světa dospělých.
„Obrovská zkušenost,“ přikyvuje Larkin. „Myslím, že se mi mistrovství docela povedlo. Po tom, co jsem si zahrál s těmihle chlapy, jsem věděl, že se chci stát profesionálem.“
Larkin se stal spolu s dalšími Američany katem českých hokejistů, které připravil o bronzové medaile po výsledku 3:0. Pro Hollanda to byl důležitý moment, jeho talent prokázal, že dokáže obstát na nejvyšší úrovni, navíc prakticky v jakékoli svěřené roli.
„Řekl jsem Dylanovi a jeho rodině, že jakékoli rozhodnutí učiní, tak ho budeme respektovat,“ přiznal šéf Rudých křídel. „Je to pro mě jedinečný hráč, který dokáže hrát v některém z prvních dvou útoků. Může odehrát a zvládnout hodně věcí, které mu trenér svěří.“
Ještě ne dvacetiletý mladík si tak užívá svět, ve kterém borci jako Henrik Zetterberg nebo Niklas Kronwall nejsou jen tváře z televizních obrazovek. Hraje s nimi a stačí jim.
„Od chvíle, kdy jsem začal sledovat v televizi NHL, tak v ní hráli,“ říká na adresu klubových hvězd. „Že je znám, mě nijak neděsí. Prostě se od nich snažím co nejvíc naučit,“ dodává hráč, který může být budoucností mužstva z Hockeytownu.
Foto: Icon Sportswire
