- Reklama -

Jako ve středověku. Králové vedou vojska do bitev

- Reklama -

Úkolem kapitána hokejového  mužstva je – mimo jiné – být o krok vepředu, jít ostatním příkladem. Někteří ho plní především na poli statistik, další se snaží motivovat spoluhráče i jinými způsoby. Coloradský Gabriel Landeskog se ve včerejším utkání s Winnipegem pustil do bitky. Za soupeře si nevybral nikoho méně důležitého než svého kolegu v dresu Jets Andrewa Ladda.
Ke rvačce došlo v polovině zápasu, v té době ještě za nerozhodného stavu. Jets ale Laviny v prostředním dějství výrazně převyšovali, na střely vyhráli tuto část hry 16:4. Projevilo se o i na skóre, po využité přesilovce a dalším gólu vedli 3:1, jenže klub z Denveru v posledních osmi minutách dvakrát rozvlnil síť a posléze ovládl samostatné nájezdy.
„Jsem velmi hrdý na našeho kapitána za bitku, do které šel. Ne kvůli samotné bitce, ale kvůli charakteru, který tím ukázal. Zápas, ve kterém váš kapitán něco takového předvede, nemůžete prohrát. Museli jsme zkusit zvítězit a já to klukům o přestávce řekl,“ chválil svého zástupce v kabině kouč Avalanche Patrick Roy.
V hlasování na specializovaném serveru hockeyfights.com dostal rohovnický souboj dvou kapitánů 7,5 z deseti možných bodů, jako jasný vítěz z něho vyšel Landeskog. Při pohledu na záznam rvačky je jasné, že byla domluvená, vypukla hned po vhazování v útočném pásmu Tryskáčů.
Matt Duchene prozradil, že pod kotlem bylo zatopeno už v předchozím střetnutí obou mužstev, které se uskutečnilo v pátek ve Winnipegu a Jets ho vyhráli 6:2. „Gabe si to s ním chtěl rozdat už minule, ale k ničemu nedošlo. Řekl bych, že dneska to chtěl o to víc, chtěl nás nabudit. Odvedl zatraceně dobrou práci.“
Zapojeni obou aktérů do bitky bylo rozhodčími oceněno rovnoměrně pětiminutovým trestem. Colorado se s Winnipegem ve zbytku sezóny potká ještě dvakrát, začátkem února v Manitobě a poté v předposledním zápase základní části doma v Denveru.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -