- Reklama -

Kill the Cat!: Emile Francis vzpomíná na hněv fanoušků Rangers

- Reklama -

Bývalému trenérovi a generálnímu manažerovi klubu NY Rangers Emile Francisovi, známému také pod přezdívkou „The Cat“, asi ještě dnes v uších zní skandování nespokojeného davu fanoušků v Madison Square Garden, kteří při utkání domácího celku s Detroitem (2. listopad 1975) pokřikem „Kill the Cat! Kill the Cat!“ (zabijte kočku!) vyjadřovali svůj nesouhlas s Francisovým rozhodnutím pustit populárního gólmana Rangers Eda Giacomina do Red Wings.
Francis talentovaného Giacomina získal pro Rangers v roce 1965 výměnou za čtyři hráče, ale po deseti sezónách se rozhodl dát v bráně přednost tehdejšímu nováčkovi Johnu Davidsonovi, což se příznivcům týmu vůbec nelíbilo a díky jejich bouřlivým reakcím se tento duel zapsal do historie Rangers jako jeden z jejich vůbec nejvypjatějších zápasů.

Už při nástupu Giacomina v dresu Wings na led MSG arény se tehdy z tribun ozývaly výkřiky plné emocí, vyjadřující bývalému gólmanovi NY Rangers obrovské sympatie a podporu. Křik fanoušků poté vzrostl natolik, že před samotným utkáním nebyla téměř slyšet hymna a hluk neutichal ani během utkání, které nakonec Detroit vyhrál poměrem 6:4.
Dnes téměř devadesátiletý Emile Francis si při vzpomínce na tento mimořádný večer vybavuje, že část jeho svěřenců dokonce odmítala střílet na bránu jejich bývalého parťáka a někteří hráči dokonce skandovali společně s fanoušky Giacominovo jméno.
„Ten večer byl vzduch tak nabitý emocemi, že by se dal krájet a atmosféra ještě zhoustla ke konci utkání, kdy fandové začali na mou adresu křičet Kill the Cat. Po závěrečném hvizdu odmítali příznivci Rangers opustit ochozy a tak jsem byl nucen si vzít mikrofon a sdělit jim, že pokud budou nadále setrvávat na místě, tak je vyvede policie.“
„To mělo za následek další vlnu nesouhlasu a fyzických výhrůžek, na které jsem reagoval slovy: ‚Do této budovy jsem přišel z vlastní vůle a z vlastní vůle odtud také odejdu. Můžete mě dostat, ale zaručuji vám, že několik z vás vezmu s sebou.‘ Poté jsem středem rozbouřeného davu zamířil přímo do rotundy a šel rovnou ke svému autu,“ popisuje pozápasovou situaci Francis.

I přesto ale zůstali Emile Francis s Edem Giacominem i nadále přáteli a tehdejší kouč Jezdců si jeho výkonů dodnes velmi cení, o čemž svědčí i jeho slova:
„Udělal jsem spoustu dobrých obchodů, ale tou největší výhrou pro mě byl podpis smlouvy s Eddiem, jenž klubu Rangers výrazně pomohl a devětkrát ho dotáhnul až do play off. Ale po deseti letech strávených v naší bráně začal mít Eddie velké problémy s koleny a já jsem věděl, že v krátkém čase budu muset sehnat náhradu a tu jsem našel v gólmanovi Davidsonovi, jenž přišel ze St. Louis.“
Legendární Edward Giacomin hájil ještě tři sezóny barvy Red Wings, poté ukončil aktivní kariéru a v roce 1987 byl uveden do Hokejové síně slávy. John Davidson dovedl NY Rangers v roce 1979 do finále Stanley Cupu, ve kterém jeho tým podlehl Montrealu a s Rangers i hokejovou kariérou v NHL se rozloučil o čtyři roky později.
Následně se prosadil jako hokejový komentátor a jeho erudice mu přinesla i prestižní cenu Fostera Hewitta. V roce 2009 byl uveden do Hokejové síně slávy a v současné době je prezidentem hokejových operací v Columbusu.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -