Město Raleigh a zdejší PNC Arenu zná kouč Floridy Paul Maurice velmi dobře. „Když jsem tu poprvé působil, vysázeli zrovna stromky. Byly tak dvě stopy vysoké. Teď přes ně nevidíte,“ vybavuje si vzpomínky na své působení u Hurricanes. To se psal rok 1999 a hokejová hala se právě otevírala (tehdy ještě pod jiným názvem). Od té doby zapustil tento sport v Karolíně kořeny.
Maurice u Hurikánů trénoval hned dvakrát, poprvé v letech 1997 až 2003, podruhé mezi lety 2008 a 2011. Nyní se vrací, aby proti „svým“ vedl ve finále Východní konference celek Floridy. Proti Canes už pochopitelně v minulosti stál několikrát, nikdy ale ne v sérii play-off, navíc s vidinou postupu do finále Stanley Cupu.
„Už je to dávno. Ale moc dobře vím, že tohle je skvělá hala, se skvělými a hlučnými fanoušky. Určitě je to pro mne zvláštní místo,“ říká muž, který zažil stěhování klubu z Hartfordu a který stál na střídačce, když Canes v roce 2002 poprvé ve své historii postoupili do finále Stanley Cupu.
Maurice je nepochybně jednou z nejvýznamnějších postav klubové historie. Koučem Whalers se stal už ve svých osmadvaceti letech. Posléze mu byla dána důvěra, aby koučoval tým i po přesunu na jih. V novém působišti bylo potřeba zapustit kořeny, přilákat fanoušky a vybudovat vítěznou kulturu.
„Nikdy si ani slůvkem nestěžoval. Ke každé výzvě se postavil čelem a pozitivně,“ vzpomíná Jim Rutherford, současný prezident hokejových operací ve Vancouveru. Ten se s Mauricem zná už od jeho juniorských let ve Windsoru na počátku osmdesátých let. Už tehdy v něm Rutherford viděl nesmírně vyspělého mladého muže, kterého čeká v hokejovém světě velká budoucnost.
V sezóně 2001-02 už v týmu jako hráč působil současný kouč Rod Brind’Amour. Pod Mauricovým vedením postoupili Canes do finále Stanley Cupu. Pro klub, město, fanoušky, hráče i trenéry to byla pochopitelně velká věc. Do té doby nebyla Carolina zrovna hokejovým státem, žádná hokejová horečka se po přesunu klubu z Hartfordu nekonala. Cesta do finále ale pobláznila celý region, tehdy se všechno změnilo. O čtyři roky později se vášniví fanoušci dočkali dosud jediného Stanley Cupu.
Koučem byl tehdy při vítězné jízdě Peter Laviolette, ale je nad slunce jasné, že bez Paula Maurice a všeho, co v Raleigh vybudoval, a bez zkušeností z finálové účasti v roce 2002, by Hurricanes v roce 2006 na hokejový vrchol nevystoupali.
V létě 2011, po jednadvaceti sezónách strávených v NHL, se tehdy jednačtyřicetiletý Brind’Amour přesunul na střídačku jako Mauriceův asistent a rozvojový kouč. Současný kouč Panthers byl v listopadu téhož roku propuštěn, bývalý kapitán Canes ale v klubu působí dodnes, od roku 2018 jako hlavní kouč. V každé z posledních pěti sezón se Carolina pod jeho vedením dostala do play-off, z toho čtyřikrát prošla přes první kolo. To je vynikající vizitka.
Maurice odkoučoval v základní části NHL už 1 766 zápasů, což je čtvrtý nejvyšší počet mezi všemi kouči v historii NHL. „Není divu, že v lize vydržel tak dlouho. Je prostě jedním z nejlepších,“ chválí svého bývalého učitele a nynějšího soupeře Rod Brind’Amour.
„Rod je dobrý motivátor. Snaží se vytvořit soudržný tým, jako rodinu. Chce, abychom si hokej užívali,“ říká útočník Paul Stastny. „To mají s Paulem společné, pravděpodobně se to naučil od něj. Paul je velmi chytrý, má neskutečný rozhled, okolo hokeje se pohybuje velmi dlouho,“ dodal Stastny, který v minulých letech působil pod Mauricem ve Winnipegu.
„Vždycky ví, co má říct, a zvolí ta správná slova. Zjistil jsem, že trénování je o tom říkat každý den stejné věci. Musíte ale najít různé způsoby, jak to říkat. Paul je v tom mistr,“ chválí svého protějška Brind’Amour.
Ten udělal na svého bývalého trenéra velký dojem už jako hráč. Jeho pracovní morálka byla dávána za příklad. „Jako trenéři jsme na stadionu celý den. Přicházíme brzy, odcházíme pozdě. Po každém zápase, okolo půlnoci, jsme opouštěli halu a on (Rod) byl pořád ještě v posilovně. To byl prostě Rod. Když se pak dal na trénování, vrhl se do toho se stejnou vášní. Bylo jasné, že bude velmi úspěšný,“ vysekl svému bývalému svěřenci poklonu Paul Maurice.
A vyzdvihuje ještě jednu věc na bývalém kapitánovi Canes. „Rod rozumí hokeji, protože ho dlouho na nejvyšší úrovni hrál. Jeho pracovní morálka byla vždy příkladná. Ale netušil jsem, že je také skvělý řečník. Důležitou součástí trenérské práce je komunikace a on je v tomto výtečný,“ dodal Maurice.
Jak vidno, oba muži k sobě chovají vzájemný respekt. Nyní ale stojí proti sobě a oba chtějí uspět. Oba chtějí znovu zažít ten opojný pocit finále Stanley Cupu. „Nebudu tu jen tak sedět a vyznávat mu lásku. Musím ho porazit,“ usmívá se Brind’Amour. Zvládne žák vyzrát na svého učitele?
