Jonathan Toews, Patrick Kane, Duncan Keith, Brent Seabrook a Ni
klas Hjalmarsson. Pět jmen, pět hráčů, kteří byli draftováni Chicagem a společně stáli u zrodu novodobé hokejové dynastie. Ale stejně jako v případě jiných klubů, ani Blackhawks nemířili při výběru mladých hokejistů vždy do černého. O jednom takovém omylu nám podává svědectví příběh kanadského útočníka Kyle Beache.
Píše se červen roku 2008 a do kanadské Ottawy se sjíždějí nejtalentovanější mladí hokejisté, kteří se stanou hlavními hvězdami 46. draftu v historii NHL. Právo první volby má Tampa Bay – volí Stevena Stamkose. Na řadu přicházejí Králové z LA – z výběru mizí obránce Drew Doughty. Jako celkově jedenáctí v pořadí jsou vedeni chicagští Blackhawks. Generální manažer Dave Tallon neváhá a vyslovuje jméno Kyle Beach.
Rodák z North Vancouveru, který strávil předcházející ročník v mužstvu Everett Silvertips, je skauty hodnocen jako typ silného, fyzicky skvěle vybaveného hokejisty, který by mohl v budoucnu pravidelně překonávat laťku 30 gólů za sezónu.
Nic takového se mu ale nikdy nepovedlo. A to ani v průběhu jediného ročníku, ani dohromady za celou dobu, co působil v NHL. Proč? Na to je jednoduchá odpověď – v nejvyšší zámořské soutěži totiž nikdy nehrál.
Beach strávil necelých šest sezón na farmě v Rockfordu, ale povolávací rozkaz do hlavního týmu nikdy nedostal. V roce 2013 tak zamířil do Švédska, v současné době hraje za EC Red Bull Salzburg v nejvyšší rakouské soutěži. Sportovní reportér Jonathan Willis jej ve svém článku pro Bleacher Report označil za pátý největší omyl v historii draftů NHL.
„Beach byl velký, šikovný hokejista se skvělými fyzickými předpoklady, což je kombinace, která vždy přitahuje pozornost skautů. ‚Tento hráč je dost možná nejtalentovanějším hokejistou, jaký bude v letošním draftu k dispozici. Je to druhý Owen Nolan,‘ uvedl v roce 2008 jeden ze skautů v rozhovoru pro The Hockey News. Jenže teorie a realita se v tomto případě rozešly na míle daleko. Beach byl schopen nasbírat přes 200 trestných minut za sezónu, ale jeho bodové maximum v AHL činilo pouhých 36 bodů. V NHL nikdy nehrál, momentálně působí v Rakousku.“
Kyle Beach v dresu rakouského Salzburgu
Co bylo špatně? Jak napsal Chris Block ve svém článku z října 2013 pro deník The Third Man In, „Beach se častěji věnoval provokování protihráčů, simulování, štěkání po rozhodčích a rozepřím se střídačkou soupeře, než hře samotné. S takovým přístupem mohl uspět tak maximálně ve čtvrtém pokračování filmové série Slap Shot.“
Sám Beach však tvrdil, že do pozice „zlého hocha“ ho tlačili celou jeho kariéru. „V juniorských soutěžích i v AHL mě vždycky cpali do téhle role. Nikdy jsem neměl problémy s tím postavit se za svoje spoluhráče, ale myslím si, že se musíme zaměřit především na moje hokejové dovednosti.“ Sám ale později označil toto i podobná tvrzení za naprosto absurdní.
Každopádně jeho herní projev spíše napovídal tomu, že byl draftován v šestém nebo sedmém kole, a nikoliv že patřil k nejlépe hodnoceným hráčům svého ročníku.
Zatímco Toews, Kane, Keith, Seabrook a Hjalmarsson zvedli před pár dny nad hlavu už svůj třetí Stanley Cup, Beach jim mohl jen tiše závidět. Jeho jméno nebude nikdy skloňováno ve spojitosti se zlatou chicagskou dynastií. Navždy už bude platit za dalšího hráče, který prošustroval svůj talent.
