Je tomu jen týden, co se svět dozvěděl o úmrtí legendárního útočníka a jednoho z nejlepších střelců všech dob, Mikea Bossyho. Dnes ráno pak přišla ze zámoří další smutná zpráva. Ve věku 70 let nás opustila montrealská ikona, Guy Lafleur.
Hráč, kterému se přezdívalo „květinka“ nebo také „blonďatý démon“ (Flower, Le Démon Blond), vyhrál s Montrealem celkem pětkrát Stanley Cup (v roce 1973 a pak jako člen dynastie, která triumfovala čtyřikrát v řadě v letech 1976-79).
Byl jedním z nejlepších hráčů své generace a zcela jistě byl tím nejelegantnějším. Večer co večer zvedal diváky ze sedadel svým bruslením a svými góly. Byl ztělesněním všeho, co bylo na hokeji skvělé. Jeho vzhled, ladný pohyb a přesná střela, to vše fanoušky doslova elektrizovalo. V provincii Quebec byl ikonou číslo jedna.
U slavných Canadiens navazoval na odkaz svých předchůdců, jakými byli Maurice Richard nebo Jean Beliveau. „Vždy jsem se považoval za šťastlivce, že mohu hrát v NHL. Oblékat dres Canadiens pro mne bylo něco mimořádného,“ svěřil se po skončení kariéry.
„Jsme velice zarmouceni zprávou o úmrtí Guy Lafleura. Všichni v našem klubu jsme naprosto zdrceni. Guy byl vynikající hokejista, který zůstal skromný a nesmírně přístupný fanouškům v celé provincii Quebec i ve zbytku Kanady. Byl jedním z nejlepších hráčů historie a skvělým ambasadorem našeho klubu,“ stojí v prohlášení Canadiens.
Třikrát ovládl ligové bodování (Art Ross Trophy) a dvakrát si odnesl prestižní Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče sezóny (1977, 1978). Celkem třikrát si jej za nejlepšího hráče zvolili sami hokejisté (Lester B. Pearson Award, předchůdce dnešní Ted Lindsay Trophy). Za výkony v play-off 1977 obdržel Conn Smythe Trophy pro MVP vyřazovacích bojů.
V roce 1985 poprvé ukončil kariéru a Canadiens vyvěsili jeho desítku pod strop haly. V roce 1988 byl uveden do Hokejové síně slávy, aby se o něco později vrátil na led a pokračoval v kariéře. Jeden ročník strávil v New York Rangers a na úplný závěr si střihnul ještě dvě sezóny za Quebec Nordiques. Definitivně se rozloučil v roce 1991.
V NHL odehrál přes jedenáct set zápasů a nasbíral 1 353 bodů. V play-off přidal 134 bodů ve 128 zápasech. Šestkrát za sebou pokořil padesátigólovou metu, jednou se zastavil až na šedesátce.
Stejně jako u Bossyho byla příčinou Lafleurova úmrtí rakovina plic. Oba borci byli už za své aktivní kariéry vášnivými kuřáky, což se na jejich zdravotním stavu postupně bohužel podepsalo. V roce 2019 podstoupil Lafleur operaci srdce, o rok později mu lékaři objevili na plicích rakovinu, se kterou statečně bojoval až do konce.
