Hráči Ottawy nevěřícně kroutili hlavami. Rychlé písknutí předznamenalo v neděli jejich rychlý konec. Zázračné tažení skončilo porážkou 0:2 s Montrealem v šestém zápase, zbylo zklamání a pocit hořkosti. Z ledu však mužstvo vyprovázela našlapaná domácí hala Canadian Tire Centre potleskem vestoje.
Tým smazal v základní části v jednu chvíli až čtrnáctibodovou ztrátu a prodral se do play off, které pro něj v jednu chvíli skončilo málem ještě mnohem dřív, než začalo. V sérii s Montrealem prohrávala Ottawa 0:3 na zápasy, ale nechybělo moc a náskok smazala.
Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.
O tuhle naději připravil Senators napřed Brendan Gallagher gólem v první třetině šestého duelu, ale hlavně neuznaná branka v síti montrealského gólmana Careyho Price. Max Pacioretty už pak jen do prázdné klece dokonal dílo zkázy.
„Posledních pár měsíců jsme tvrdě dřeli, až jsme nemohli uvěřit, že to vzalo tak rychlý konec,“ řekl později kapitán Erik Karlsson ve ztichlé kabině. „Bohužel se to stalo, ale odvedli jsme kus práce, abychom se dostali aspoň tam, kde jsme,“ dodal.
Osudná chvíle nastala ve 27. minutě. Rozhodčí Chris Lee pískl dřív, než měl, a připravil tak Senators o vyrovnávací gól. Poté, co Price vyrazil střelu Marka Borowieckiho, přerušil arbitr hru dřív, než Jean-Gabriel Pageau z dorážky překonal brankáře Canadiens. Prý ztratil puk z dohledu. Mužstvo Ottawy pak ještě vytrvale tlačilo, ale Price už nedokázalo překonat. Tohle všechno se odehrálo i před očima šéfa NHL Garyho Bettmana. „Je pozdě. Takové věci se stávají. Na tom nic nezměníme,“ poznamenal Pageau.
„Jsme zklamaní, ale když se ohlédneme dozadu, hodně jsme vyrostli. Mladší hráči se zlepšovali, ti starší jim v tom pomohli. Tuhle šanci jsme si vybojovali sami, makali jsme bez ohledu na to, v jaké jsme situaci. V polovině února jsme se vykopali z díry a můžeme na sebe být pyšní,“ vracel se Mark Stone, jeden ze tří kandidátů na Calder Trophy pro nejlepšího nováčka NHL.
Kouč Dave Cameron si tým nemohl vynachválit. „Byla radost koučovat takové mužstvo. Jsem na něj hrdý,“ prohlásil muž, který začátkem prosince z pozice asistenta vystřídal dosavadního trenéra Paula MacLeana. V tu dobu mělo mužstvo na kontě jedenáct vítězství, stejný počet porážek a pět remíz.
MacLean byl kouč, který hráčům naslouchal, ale debaty se nepřenesly na led, jeho myšlenky nezůstávaly vyslyšeny. Bylo to někdy až tristní. Útočník Clarke MacArthur jednou ve snaze zabránit Jayi McClementovi z Caroliny, aby se natlačil do branky, srazil gólmana Robina Lehnera, načež oba dva utrpěli otřes mozku. Do toho se zranila jednička Craig Anderson.
Vedení klubu sáhlo po trenérské změně, ta však nezabrala okamžitě. Nálada v týmu se ale postupně začínala měnit a od února nastal zcela zásadní obrat. Jakoby odnikud se vynořil náhradní brankář Andrew „The Hamburglar“ Hammond a nová legenda byla na světě. Sám vychytal ve 22 zápasech 19 vítězství, Senators z posledních 33 zápasů prohráli jen čtyři a dotáhli největší comeback v dějinách NHL.
„Od chvíle, kdy jsem tým převzal, jsem se snažil s týmem každý den pracovat na maličkostech, taky na odolnosti a vytrvalosti. Bylo úžasné, jak to hráči přijali. Pokud do toho jdete se zaujetím, jako oni, dosáhnete nejvyšší úrovně. Teď se musíme se vyrovnávat se zklamáním, že to skončilo, ale vyřadil nás opravdu dobrý tým. Pro kouče je navíc porážka vždycky stravitelnější, pokud vidí, že tam hráči nechali všechno. A oni šlapali na doraz tři měsíce. Takže když se přes naše vyřazení přeneseme a vrátíme se o něco zpátky, tak myslím, že můžeme mít dobrý pocit,“ uzavřel Dave Cameron.
Foto: Icon Sportswire
