Play-off Preview 2018: Atlantická divize

Souboj o divizní titul v Atlantické divizi byl napínavý až do poslední chvíle, bostonští Medvědi ale v dohrávaném utkání proti Floridě neuspěli a první místo tak přenechali Tampě. Bruins tak čeká ostře sledovaný souboj s Maple Leafs. Půjde o bitvu dvou klasických týmů z originál Six, a takové souboje vždy přitahují zvýšenou pozornost. Tampa vyzve Ďábly z New Jersey vedené letos vynikajícím Taylorem Hallem.
Tampa Bay Lightning (1) vs. New Jersey Devils (2. divoká karta)
Podle postavení v tabulce to vypadá, že tato série má jasného favorita. Lightning dlouho vévodili celé lize a přes některá zaváhání v závěru nakonec ovládli Východní konferenci. Devils se do play-off vracejí po šesti letech, když uzmuli druhou divokou kartu. Týmem, který má co ztratit, jsou jednoznačně Bolts. To od nich se očekává dlouhá jízda letošní vyřazovací částí.
Ale pozor – parta okolo fantastického Taylora Halla si podle výsledků letošních vzájemných zápasů nemohla přát lepšího soupeře. Devils ovládli všechny tři vzájemné zápasy! Proti žádnému jinému týmu z Východní konference nemají Ďáblové stoprocentní bilanci, jen proti Tampě. Nicméně je třeba zmínit, že všechny tři výhry byly o jediný gól a ve všech případech Tampa svého soupeře výrazně přestřílela.
Bylo by ohromným překvapením, kdyby se svěřencům Johna Hynese podařilo přes Cooperův tým přejít. Devils mají mladý a bitvami play-off příliš neotřískaný tým, zatímco Stamkos a spol. už si zahráli finále Stanley Cupu a k tomu další finále konference. Dá se čekat, že Bolts se velmi zaměří právě na Halla a Ďáblové tak budou muset najít i další přispěvatele do střelecké listiny.
Loni oba celky v bojích o Stanley Cup scházely, přesto se před touto sezónou nacházely v odlišné situaci. Zatímco Tampu většina expertů pasovala na jednoho z favoritů tohoto ročníku, New Jersey výrazně předčilo veškerá očekávání. Vzestup Ďáblů byl jedním z příběhů tohoto ročníku. Rozdíl mezi oběma celky v tabulce byl ale poměrně velký, odstup Ďáblů na vítěze konference činil šestnáct bodů.
Andrej Vasilevskij se zařadil do širšího okruhu kandidátů na Vezina Trophy, přičemž překonal klubové rekordy v počtu výher i čistých kont v jedné sezóně. Jasně tak ukázal, že má na to být plnohodnotnou jedničkou Bolts, i když ve druhé polovině sezóny šly jeho výkony poněkud dolů. Na druhé straně se představí Keith Kinkaid, který při zranění Coryho Schneidera převzal vládu nad brankovištěm Devils a udržoval si taky velice solidní čísla. Spolu s Hallem byl jedním z klíčových hráčů, kteří dotlačili Ďábly do play-off. S vyřazovací částí ale nemá prakticky žádné zkušenosti.
V kádru Lightning také najdeme více výrazných osobností. Victor Hedman byl jedním z nejlepších beků sezóny a Nikita Kučerov se Stevenem Stamkosem řádili od samého začátku tohoto ročníku. Jejich souhra, kdy se rozený střelec Stamkos převtělil do nahrávače ruského kanonýra, byla dechberoucí. Ve vynikajícím světle se předvedli i další, zejména Brayden Point a nováčci Yanni Gourde, Michail Sergačev či v závěru sezóny Anthony Cirelli. Také New Jersey se ovšem mohlo pochlubit skvělými nováčky, za všechny jmenujme Nica Hischiera, Willa Butchera či Jespera Bratta.
Ohromnou výhodou Lightning je hloubka jejich kádru, zejména v ofenzivě. Zatímco Hall (93) ovládl bodování svého klubu s náskokem propastných jednačtyřiceti bodů před jedničkou draftu Nicem Hischierem (52), v týmu soupeře hrozilo nebezpečí od většího počtu hráčů – Kučerova (100), Stamkose (86), Pointa (66) nebo Gourdea (64). Všichni zmiňovaní také nastříleli minimálně 25 branek.
Lightning byli nejproduktivnějším týmem soutěže a chlubí se třetí nejlepší přesilovkou, pro New Jersey zase hovoří mnohem lepší hra v početní nevýhodě. V tomto směru jsou na tom Devils o poznání lépe. Hra v oslabení, to je jedna z věcí, na které by měli svěřenci Jona Coopera zapracovat, pokud letos chtějí dojít daleko.
Dokáže Hall, který patřil k nejužitečnějším hráčům základní části, při své premiéře v play-off, způsobit se svými parťáky překvapení na úkor jednoho z největších favoritů?
Boston Bruins (2) vs. Toronto Maple Leafs (3)
Rozdíl mezi oběma týmy činil sedm bodů, vzájemné zápasy ale hovoří mírně pro Leafs. Oba celky dokázaly jednou zvítězit v poměru 4:1, další dva duely skončily jednobrankovým rozdílem a v obou případech se radovali svěřenci Mikea Babcocka. Sluší se ale dodat, že oba tyto zápasy přišly na řadu už v první polovině sezóny, tedy před tím, než se z Bruins stala rozjetá a respekt budící mašina na výhry.
Od ledna do konce základní části nasbírali Bruins druhý nejvyšší počet bodů v celé lize, ovšem ani Toronto si nevedlo zle – v tomto kalendářním roce mu patří sedmé místo. Pokud jsou ale všechny opory Medvědů zdravotně v pořádku, budou Bruins nepříjemným soupeřem i pro ty největší favority, mezi něž se sami svými výkony zařadili.
Sedmý nejlepší tým celé ligy (Toronto) se bude muset vypořádat se čtvrtým nejlepším týmem (Boston), který navíc ve druhé fázi sezóny doslova dominoval. To nebude pro Mattewse a spol. snadná práce. Loni oba celky vypadly hned v prvním kole, Leafs po sympatické bitvě s Washingtonem, Bruins také v šesti zápasech s Ottawou. Letos by oba kluby chtěly udělat další krok.
Leafs hrají vzrušující útočný hokej, vždyť pouze čtyři týmy nastřílely více branek než oni. Ale tým jako Bruins má zbraně, aby je dokázal zdeptat. Medvědi jsou také skvělí v ofenzivě, byli šestým nejproduktivnějším týmem sezóny, a v případě potřeby umějí hrát velmi disciplinovaně, až defenzivně, a také velmi fyzicky. Ve svém středu navíc mají borce s nepřebernými zkušenostmi, jako Chára či Bergeron, a další hráče, kteří zažili dlouhou cestu až do finále v letech 2011 a 2013.
Leafs budou hodně spoléhat na svého gólmana. Frederik Andersen touží ukázat, že může být tím, kdo dovede javorové listy k úspěchu. Na jeho formě bude hodně záležet, protože ve třech vzájemných duelech ze čtyř Boston svého soupeře přestřílel. Nicméně z výhry se hned třikrát radovalo Toronto, a to dává svěřencům Mikea Babcocka přece jen trochu optimismu.
Oba celky mají vynikající hru v početní výhodě. Přesilovka Leafs byla druhá nejlepší, Bruins na čtvrtém místě ale o moc nezaostávají, navíc se mohou pochlubit třetí nejlepší hrou v oslabení. Dokáže tedy bostonská speciální formace na oslabení otupit největší torontskou zbraň?
Medvědi dokázali do sestavy zapracovat celou řadu vynikajících nováčků. Charlie McAvoy roste v obrovskou hvězdu zadních řad, vepředu zase výbornými výkony zaujali Jake DeBrusk, Danton Heinen, na začátku sezóny Anders Bjork a naposledy Ryan Donato. K tomu připočtěte lídry v podobě Cháry, Bergerona, Krejčího a Marchanda, produktivního beka Kruga, a vyjde vám, že tento tým nemá žádnou výraznou slabinu. V ofenzivě letos zářili zejména Pastrňák s Marchandem. V průměru bodů na zápas v základní části se Marchandovi vyrovnal pouze Connor McDavid.
Proti nim se postaví dravé mládí – Auston Matthews, Mitch Marner i William Nylander nasbírali přes šedesát bodů a táhli ofenzivu Leafs, sekundoval jim také třicetigólový James van Riemsdyk. Toronto spoléhá na to, že má na klíčové pozici centra dostatečnou hloubku – Matthews, Kadri, Bozak, Plekanec, v případě potřeby Nylander, ti všichni nastupují na pozici středního útočníka. Bude to ale stačit na eliminování Marchanda a spol.?
Snad každý má ještě v živé paměti pro Maple Leafs hororovou sérii prvního kola z roku 2013. Ta se tehdy natáhla na maximální počet sedmi zápasů, když v tom rozhodujícím ztráceli Bruins ještě jedenáct minut před koncem tři branky. V samotném závěru ale dvěma zásahy poslali zápas do prodloužení a zbytek je historie. Medvědi se prokousali až do finále, zatímco Toronto muselo spolknout hodně hořkou pilulku.
Letos mají oba týmy vysoké ambice a můžeme se těšit na znovu obnovenou rivalitu mezi dvěma klasickými kluby Original Six. Čeká nás podobné drama jako před pěti lety?