Příběh Tysona Josta. Stane se barvoslepý talent jednou kapitánem Colorada?

Letošní draft NHL, který se konal v červnu ve First Niagara Center v Buffalu byl opět velmi sledovanou událostí. Pozornost na sebe strhávala především hvězdná jména jako Matthews, Laine, Puljujärvi nebo Tkachuk, zajímavých hráčů bychom však mezi letošními talenty našli víc. Jedním z nich je bezesporu osmnáctiletý Tyson Jost.
Barvoslepost? Jen komplikace, nikoliv překážka
Při sledování letošního finále univerzitního šampionátu NCAA si pomyslel, že hrát v tomto zápase by pro něj bylo nesmírně složité. Tým Severní Dakoty hrál v zeleném, zatímco dresy soupeře z Quinnipiacu byly žluté. To není zrovna ideální kombinace pro barvoslepého hokejistu…
„Říkal jsem si, jak těžké by bylo od sebe ty dva týmy rozlišit. Pro mě je ideální, když hraje tmavý tým proti světlému, pak je to obvykle v pohodě. Ale učím se s tím vyrovnat,“ říká osmnáctiletý centr, který s touto diagnózou žije po celý svůj život. Jde o genetickou záležitost, která přeskakuje ob generaci. Jemu tohle onemocnění předal jeho dědeček a Tyson Jost ho podle svých slov předá zase svým vnoučatům.
Sympatický mladík není barvoslepý úplně, rozlišuje víc než jen černou a bílou. „Ale i tak je to zlé,“ říká ke svému stavu, který mu občas způsobí problémy i na ledě. Před dvěma lety na kempu kanadské sedmnáctky dostal jeho tým zlaté dresy, zatímco soupeř měl hrát v červené či zelené. „Zašel jsem za naším koučem a řekl mu, že ty dva týmy od sebe nerozeznám,“ vzpomíná Jost. Kouč upozornil lékaře a ten připravil pro mladého hokejistu test na barvoslepost. Jost neprošel u 39 položek ze čtyřiceti.
Ani to jej ale nezastavilo na cestě do NHL. Dnes je Tyson Jost jednou z vycházejících hokejových hvězd. V minulé sezóně nasbíral v dresu Pentictonu v BCHL 104 bodů (42 + 62) ve 48 zápasech a jeho bodový průměr 2,17 byl nejlepší v lize za posledních šest let. Naposledy se něco podobného v BCHL podařilo hráči, který měl teprve jít na draft NHL, v roce 2007. Oním hráčem byl Kyle Turris, který byl o pár týdnů později na draftu do NHL vybrán ze třetího místa.
Na MS osmnáctek překonal McDavida
Svou pozici pro letošní draft si Jost upevnil výtečným představením na dubnovém MS osmnáctek v Grand Forks. V sedmi zápasech zaznamenal skvělých 15 bodů, čímž překonal kanadský rekord na tomto turnaji, který držel Connor McDavid, a odnesl si cenu pro nejlepšího útočníka MS U18.
„Tyson má všechno. Je to výjimečný hráč a člověk, prostě osobnost. Už tak skvělému týmu Severní Dakoty moc pomůže, stejně jako kterémukoli klubu NHL, který si jej vybere,“ prorokoval ještě před draftem kouč Pentictonu Fred Harbinson a prozradil, že kroky jeho svěřence nyní povedou do univerzitního hokeje.
Během tradičních předdraftových rozhovorů v rámci NHL Combine Josta vyzpovídalo celkem 28 klubů National Hockey League. Zvědava na něj byla kompletně celá slavná liga, s výjimkou New York Rangers a Los Angeles Kings. A Tyson zástupce klubů NHL při rozhovorech naprosto uchvátil. Bylo jasné, že během červnového draftu v Buffalu nezůstane v publiku příliš dlouho a jeho jméno zazní s jistotou během prvního kola.
Experti z TSN Bob McKenzie a Craig Button jej ve svých předpovědích řadili na 11. místo, podle zprávy Red Line Report měl přijít dokonce na řadu už jako sedmý. Nakonec si jej z desáté pozice zamluvil tým Colorado Avalanche.

Styl podobný Toewsovi
„V útočném pásmu má mimořádné instinkty. Dobře si kryje puk a letos hodně zapracoval na rychlosti při přechodu středního pásma,“ popisuje jeho hru kouč Harbinson. „Je taky velmi hrdý na svou obrannou činnost. Nepatří k těm ofenzivním hvězdám, které na bránění kašlou. Vždy je na správné straně puku, je dobrý na vhazování. Spousta lidí o něm říká, že hraje podobně jako Jonathan Toews.“
S kapitánem Chicaga toho má ostatně společného víc. Oba byli vybráni z vysoké pozice při draftu do juniorské WHL, ale odmítli vzdát se studia na univerzitě a hrát v této kanadské juniorce. Za posledních třináct let si tuto cestu zvolil pouze trojlístek hráčů: Toews, Luke Moffatt a Jost.
Oba jsou typičtí centři, kteří excelují na obou koncích kluziště. Oba jsou rození lídři. Toews nosil „áčko“ na univerzitě v Severní Dakotě, kam nyní míří i Jost. V Chicagu z něj později ve dvaceti letech udělali třetího nejmladšího kapitána v dějinách NHL.
Jost letos dělal kapitána v Pentictonu, ačkoli patřil v týmu k těm mladším. Dres s céčkem oblékl také na již zmiňovaném mistrovství světa do osmnácti let letos v dubnu. A generální manažer Colorada Joe Sakic o něm během draftu prohlásil, že Jost má všechny potřebné vlastnosti a kvality na to, aby byl jednou kapitánem také v NHL.
„V každé hokejové šatně najdete na zdech citáty o vůdcovství a charakteru, ale pro Tysona je to něco naprosto přirozeného. Sousvisí to s tím, jak byl vychováván. Nemusí na tom pracovat, zkrátka ví, co má dělat a říkat. Tým je pro něj vždy na prvním místě. Pro výhru odevzdá na ledě naprosto vše,“ říká Harbinson.
Univerzita? Jasná volba
Tým univerzity ze Severní Dakoty se v nadcházející sezóně pokusí obhájit titul NCAA a Jost by se měl stát jednou z klíčových posil. V kádru najdeme kromě něj dva další výběry z prvního kola draftu NHL. V roce 2014 byl na 20. místě draftován Nick Schmaltz, loni si z 23. pozice vybral Vancouver Brocka Boesera. Pokud první jmenovaný zůstane na univerzitě ještě rok, sestaví tým UND (University North Dakota) unikátní lajnu se třemi first-roundery NHL. To se v historii školy podařilo zatím jen jednou – v sezóně 2005-06 spolu do dvou utkání za „Dakotu“ nastoupili Jonathan Toews, Travis Zajac a Drew Stafford.
„Jsem nadšen z možnosti přijít sem a pokusit se o obhajobu titulu v národním šampionátu,“ uvedl Jost na adresu svého příštího univerzitního angažmá. „Jít na univerzitu bylo mým velkým přáním. Příští rok pro mě bude mít obrovský význam, budu moci vyzrát jako hráč i jako člověk. Opravdu věřím, že mi v tom Severní Dakota pomůže. Okolo patnácti procent jejich hráčů se dostane do NHL, tím se nemůže pochlubit žádný juniorský tým. Toews, Parise, Zajac a tihle top hráči…,“ jmenuje Jost své předchůdce. „Doufám, že se k nim přidám,“ dodává.
Kouč Brad Berry už se nemůže vytoužené posily dočkat. „Když se na něj díváte, vidíte skvělého obousměrného centra, který velmi dobře rozumí hře, je velmi soutěživý a má přirozenou schopnost ovlivnit každý zápas. Je nejen výborným hokejistou, ale také charakterním klukem. Být zvolen kapitánem kanadské osmnáctky jako univerzitní hráč, to je velká věc,“ říká Berry.
Sakic: Tyson nabízí kompletní balení
Když po draftu poprvé navštívil halu Pepsi Center, neskrýval obdiv a respekt. „Chci zde jednou hrát, vidět své jméno na skříňce a vyhrát s tímto týmem Stanley Cup. Udělám pro to vše. Díval jsem se na klubové logo, na všechna ta jména. Tahle organizace má úžasnou tradici a já doufám, že jednoho dne budu sedět vedle těch kluků,“ svěřil se Jost při první návštěvě Denveru.
Dalším, ke komu je Jost přirovnáván, je Joe Sakic, kanadská ikona a generální manažer klubu, který jej draftoval. „Sledoval jsem jeho videa na youtube. Viděl jsem jich opravdu hodně. Když jsem měl možnost si s ním potřást rukou během draftu, byl to pro mne výjimečný okamžik,“ svěřil se mladík.
Sakic mu kompliment vrátil, když o něm prohlásil, že Jost je „pravděpodobně mnohem komplexnějším hráčem, než jsem byl v jeho věku já. Já jsem byl hlavně ofenzivní hráč. Postupně jsem se naučil, jak se v defenzivě zlepšit, ale on je naprosto komplexní hráč. Skvěle čte hru, dává góly. Jeho soutěživost po celém ledě je něco, co všechny uchvátí,“ předpovídá Sakic. „Všude, kde byl, byl jasným lídrem. Když se s ním bavíte, máte k němu respekt. Je to přirozený lídr, kapitánský typ,“ dodal.
Jost o Sakikovi poprvé slyšel od svého dědečka, který mimochodem velmi emotivně prožíval chvíli, kdy ve First Niagara Center zaznělo jméno jeho vnuka. „Děda mi o něm vždycky vyprávěl. Chtěl, abych střílel jako Joe Sakic, abych hrál jako on,“ směje se rodák ze St. Albert v provincii Alberta.
Rodina nade vše
Vychovávala ho matka Laura, která byla jeho rpvní trenérkou a trénovala také Tysonovu sestru Kacey ve volejbalu. Když byla máma v práci, vozil Tysona na tréninky děda Jim. Ve třinácti letech, kdy bylo zřejmé, že mladý Tyson disponuje dostatečným talentem a pracovitostí, bylo rozhodnuto, že se přestěhuje z Alberty do Kelowny v Britské Kolumbii, kde bude pokračovat ve svém hokejovém rozvoji.
„Bylo to těžké. Bylo mi třináct a měl jsem opustit domov a mámu,“ ohlíží se za důležitým krokem. Aby byla jeho adaptace snadnější, prarodiče odešli do důchodu a odstěhovali se do Kelowny s Tysonem, ve městě navíc bydlel bratr jeho matky. Pokud si ale myslíte, že babička s dědečkem vnuka rozmazlovali, jste na omylu. Tysonova máma byla „ze staré školy“ a tenhle přístup zdědila právě po svých rodičích. „Děda na mě byl hodně tvrdý. Ale bylo to pro moje dobro. Nikdo vám v životě nic nedá, všechno si musíte zasloužit prací,“ přiznává Tyson.
„Je to něco naprosto výjimečného. Je to požehnání. Až doteď to bylo jako sen nebo film, ale teď se to stalo a je to skutečnost,“ říkala šťastná Laura po draftu. „V naší rodině máme skvělé vztahy. Máma a babička s dědou jsou významnou součástí mého života. Děda na mne vždycky dohlížel, v podstatě by se dalo říct, že plnil roli mého otce. Bez něho bych tady dnes nestál,“ vyprávěl Jost na draftu.
„Máma toho pro mne tolik obětovala, vzdala se pro mne veškerého svého času. V šest ráno mě vozila na trénink a pak utíkala se ségrou na hodinu tance. Na všechno v životě musela tvrdě pracovat a já se snažím tohle přenést na led. Tvrdě jsem dřel, abych se sem dostal. A budu v tom pokračovat, dokud nedosáhnu svého cíle, a tím je hrát v NHL a vyhrát Stanley Cup,“ slibuje Tyson Jost, barvoslepá naděje Colorada a možný budoucí kapitán Avs.
 

Foto/Photo by: Icon Sportswire