Letošní ročník byl výjimečný v tom, že žádný z 31 trenérů nepřišel během sezóny o práci, což se naposledy přihodilo v sezóně 1966/67. Pro trenéry to může být znamením, že svoji práci dělají dobře, avšak ne v každém případě tomu tak je. Až základní část skončí, měli by někteří generální manažeři popřemýšlet o situaci na trenérském postu.
Zde je seznam šesti trenérů, kteří sedí na horkém křesle.
BILL PETERS – CAROLINA HURRICANES
Embed from Getty Images
Petersův čas na lavičce Caroliny by se mohl velmi rychle uchýlit ke svému konci.
Jeho největším problémem je, že přes čtyřleté působení u týmu s ním ani jednou nedokázal postoupit do play-off.
V současné chvíli klub hledá nového generálního manažera a dávalo by smysl, kdyby nastala změna i na pozici hlavního kouče. Je to také možnost, že nový GM si přivede vlastního trenéra. Další možností je, že Peters nebude čekat na vyhazov a odejde dobrovolně, jeho smlouva mu totiž umožňuje odejít týden po skončení základní části.
Ať se stane cokoliv, nezdá se, že by Carolina měla mít v příští sezóně stejného trenéra.
ALAIN VIGNEAULT – NEW YORK RANGERS
Embed from Getty Images
U týmu New York Rangers bude možná brzy k mání jedno pracovní místo.
Po pěti sezónách a čtyřech postupech do play-off se zdá, že Vigneaultova mise v New Yorku je u konce.
Během prvního roku svého působní dovedl Jezdce až do finále Stanley Cupu a následující ročník došel s týmem do konferenčního finále. Postupem času se k vítězstvím začalo přidávat čím dál více porážek, což letos vyvrcholilo neúčastí ve vyřazovací části.
Rangers v únoru oznámili velkou přestavbu a nebylo by od věci dodat čerstvý vítr i na trenérskou lavičku.
Vigneaultovo působení u Rangers připomíná jeho minulé angažmá ve Vancouveru, kde byl také velmi blízko poháru, ale dosáhnout na něj nedokázal.
GLEN GULUTZAN – CALARY FLAMES
Embed from Getty Images
Gulutzan strávil na lavičce Calgary Flames dvě sezóny, ale obě byly mizerné.
Minulý ročník dokráčeli Flames pouze do prvního kola play-off, kde je vyřadili Anaheim Ducks. Před touto sezónou přišly velké posily v osobách obránce Travise Hamonica a brankáře Mikea Smithe, jenže tým hrál ještě hůře a ročník ukončí po 82 zápasech.
Gulutzan si získal pověst výbušného trenéra, když svůj tým několikrát hlasitě „pokáral“ přímo před kamerami médií. Nejznámějším se stal incident, kdy při jednom z tréninků vyhodil hokejku mezi sedadla tribuny.
BARRY TROTZ – WASHINGTON CAPITALS
Embed from Getty Images
Asi nikdo nemůže zpochybňovat úspěchy Barryho Trotze, které s týmem Washingtonu zaznamenal během svého čtyřletého působení. Tedy úspěchy v základní části. Pokud jde o play-off, je to trochu jiný příběh.
Když budeme počítat aktuální ročník, Trotz dokázal třikrát v řadě vyhrát divizní titul, dvakrát získat Presidents‘ Trophy a získat cenu pro nejlepšího trenéra ligy za sezónu 2015/16. Capitals se s Trotzem přesto nedokázali podívat dále než do druhého kola play-off.
O jeho budoucnosti se nerozhodne před koncem této sezóny. Barry Trotz tak toto léto bude hrát o svoji práci.
TODD MCLELLAN – EDMONTON OILERS
Embed from Getty Images
Tahle sezóna v podání Edmontonu může být čímkoliv, ale rozhodně ne úspěšnou.
Poté, co loni došli Oilers do druhého kola play-off, zažili v letošní sezóně strmý pád a patří k deseti nejhorším týmům v lize. Mnoho prstů ukazuje na různé důvody, proč je tým tam, kde je. Jeden z nich míří na trenérskou lavičku a osobu Todda McLellana. Kanadský trenér má velkou důvěru od manažera Petera Chiarelliho, jenže Oilers jsou vůbec nejhorším týmem při bránění přesilovek soupeře od doby, kdy se tato statistika začala sledovat.
Někteří říkají, že tým nehrál o nic hůře, než v minulé sezóně. Ať je to jakkoliv, tato židle je velmi rozkývaná.
JOEL QUENNEVILLE – CHICAGO BLACKHAWKS
Embed from Getty Images
Zatímco již zmiňovaní trenéři mohou svůj post opustit během několika následujících týdnů, nejvíce spekulací probíhá okolo kouče Blackhawks.
Quenneville je u týmu už deset let a tuto sezónu to bude poprvé, co se s ním nepodívá do play-off.
Z jeho kontraktu stále zbývá odtrénovat ještě další dvě sezóny, ale díky nepostupu do vyřazovácí části a údajným neshodám s generálním manažerem Stanem Bowmanem, nebude velkým překvapením, pokud bude propuštěn, nebo sám odejde.
Pokud Quenneville Chicago skutečně opustí, je pravděpodobné, že některý z týmů propustí svého trenéra, jen aby se mu povedlo přivést devětapadesátiletého stratéga. Jeho výsledky mluví za vše a může se stát oním posledním dílkem skládačky.
