Po čtyřech titulech v Edmontonu a marném čekání na repete v Los Angeles toužil Wayne Gretzky ještě aspoň jednou zvednout nad hlavu Stanleyův pohár. A protože vedení Králů, které v úvodu devadesátých let minulého století trápily stále nějaké finanční problémy, mělo úplně jiné starosti a plány, uskutečnil se jeho přestup do St. Louis.
Kings během dvou let vystřídali tři majitele a nic nenasvědčovalo tomu, že by v dohledné době mohli usilovat o triumf v play off. Navíc po skončení sezóny 1995-96 končila majiteli čtyř prstenů za vítězství ve Stanley Cupu (1984, 1985, 1987, 1988) smlouva a on se měl stát volným agentem bez omezení, takže mohl odejít bez náhrady kamkoli, kde by o něj měli zájem.
Představitelé kalifornského celku tehdy nechtěli utrácet peníze za kvalitní volné hráče, naopak postupně se zbavovali zkušených opor a nahrazovali je mladými hokejisty. Jenže tehdy už pětatřicetiletý Gretzky si nemohl dovolit ztrácet čas a stát se součástí nově budovaného týmu.
„Mně i mojí rodině se v Los Angeles líbilo, ale v posledních letech to neklapalo po sportovní stránce. Management klubu se spokojoval s tím, že hala byla svým způsobem zaplněná. Ale to je pro mě málo. Nechtěl jsem se loučit s hokejem v průměrném prostředí. Nerad bych jen tak dodýchával. Na to jsem příliš hrdý a také dostatečně ctižádostivý. Chci ještě jeden titul. A to je můj cíl, proto hraji!“ vysvětlovala před dvaceti lety slavná „99“.
Nový kapitán St. Louis
Nejkratší angažmá své kariéry v NHL zahájil Gretzky 27. února 1996. Los Angeles přenechalo legendárního centra Bluesmanům výměnou za útočníky Patrice Tardifa, Romana Vopata, Craiga Johnsona a dvě volby v draftu: páté kolo v roce 1996 (Peter Hogan) a první kolo v roce 1997 (Matt Zultek). Do St. Louis lákala Gretzkyho možnost zahrát si s Brettem Hullem a také trenér a generální manažer v jedné osobě Mike Keenan, jenž měl s mužstvem ty nejvyšší ambice.
„Doufám, že tento přestup pomůže Kings i mně. Bude mi potěšením hrát u Mikea Keenana a samozřejmě bude skvělé mít na pravém křídle Bretta Hulla. Mike prahne po vítězství a nejkrásnější je hrát za někoho, kdo chce vyhrávat,“ uvedl Gretzky.
Ten se stal okamžitě novým lídrem St. Louis. Kapitánské céčko mu předal útočník Shayne Corson. „Je to pro mě čest přenechat ho nejlepšímu hokejistovi na světě,“ řekl Corson.
Jednalo se o třetí Gretzkyho přestup v jeho profesionální kariéře, kterou začínal v sedmnácti letech v barvách amerického celku Indianapolis Racers (1978-79) v konkurenční lize World Hockey Association. Klub se však topil v dluzích a Gretzky se tak po pár týdnech stěhoval do Edmontonu. Hráčem Oilers zůstal až do památného 9. srpna 1988, kdy ho majitel klubu Peter Pocklington prodal do Los Angeles.
Ale vraťme se k působení „The Great One“ v St. Louis. Mějme přitom na paměti, že časová brázda, kterou Gretzky v týmu z druhého nejlidnatějšího města ve státě Missouri zanechal, není příliš hluboká – strávil v něm necelé tři měsíce.
Základní část
Poprvé oblékl dres s okřídlenou notou ve čtvrtek 29. února 1996 na ledě Vancouveru. Na černém trhu se cena jedné vstupenky vyhoupla až na částku 1000 dolarů. Gretzky se okamžitě uvedl po svém, gólem z protiútoku. Rodák z Brantfordu převzal pas od Stephanea Matteaua, ujel Gelinasovi a překonal brankáře Kirka McLeana, když se trefil mezi jeho betony.
„S přibývajícími lety jsem při brejcích stále lepší, stejně jako víno,“ žertoval kanadský útočník, který v 17. minutě zvyšoval vedení hostů na 2:0. Canucks dokázali odpovědět dvěma góly Alexandra Mogilného a oba soupeři se tak rozešli smírně 2:2.
„Byl jsem nervózní, ale zápas proběhl dobře. Mohu být spokojený. Jsem rád, že jsem skóroval už v první třetině. Nebudu teď muset pořád poslouchat dotazy, kdy dám konečně první gól za St. Louis,“ dodal s úsměvem na rtech zkušený forvard.
V druhém zápase po přestupu se Gretzky představil v edmontonském Northlands Coliseu, kde v minulosti sklízel největší ovace fanoušků. Blues porazili Oilers 4:3, ale výsledek nakonec nebyl tak podstatný. Více se po utkání mluvilo o zdravotním stavu Gretzkyho, který duel nedohrál kvůli zranění hlavy.
Gretzky byl vždycky středem pozornosti soupeřů, ať už hrál v jakémkoliv dresu. Důrazný forvard Edmontonu Kelly Buchberger tentokrát svou všímavost dost přehnal a bývalého spoluhráče poslal úderem lokte ve 27. minutě na led.
Omráčený kapitán Blues zůstal zhruba dvě minuty ležet bez hnutí a pak v doprovodu lékařů obou týmů zamířil do šatny. Dokonce musel být převezen do nemocnice, kde se podrobil několika vyšetřením. Lékaři zjistili, že utrpěl slabý otřes mozku.
„Ze zpomaleného záběru je vidět, že Buchberger neudělal nic proti pravidlům. Wayne jenom nestačil změnit směr jízdy a do soupeře naletěl hlavou. Už není tak rychlý, to by se mu dřív nestalo,“ okomentoval střet Gretzkyho s Buchbergerem někdejší gólman NHL Brian Hayward.
„Nechtěl jsem hrát hrubě, útočil jsem na Wayneovo rameno. Teprve z videozáznamu jsem zjistil, že jsem ho loktem trefil do hlavy,“ omlouval se Buchberger.
„Bylo to nezaviněné zranění, zákrok vyplynul ze hry. Kellyho znám, je pověstný tím, že neuhne nikomu, tedy ani mně,“ mírnil emoce Gretzky, jenž se o dva dny později poprvé představil jako nová posila Blues před domácím publikem v aréně Kiel Center. Kvůli obrovskému zájmu fanoušků byla kapacita haly 19260 diváků rozšířena na 20725.
Gretzky vyšel bodově naprázdno, ale zastoupili ho jiní a St. Louis porazilo Floridu 2:0. Góly domácích vsítili Brian Noonan a Mike Hudson. Také Gretzky se mohl zapsat mezi střelce, ale pět vteřin před koncem ho opustilo štěstí, když nastřelil tyč prázdné branky.
„Ve střelbě na prázdnou branku jsem dost dobrý, možná nejlepší v celé historii NHL, a proto mi nejde na rozum, že jsem dnes bránu netrefil,“ vtipkoval Gretzky při pozápasovém rozhovoru s novináři.
Poprvé v mužstvu St. Louis skutečně zazářil 9. března 2016, ve svém třetím utkání na ledě St. Louis dal dva góly, na jeden přihrál a přispěl k výhře domácích 6:3 nad Hartfordem Whalers. Po skončení zápasu mu vzdalo hold potleskem ve stoje 20803 nadšených diváků.
V polovině března zavítali Blues do San Jose, kde místní Sharks nenašli účinnou zbraň proti tandemu Gretzky – Hull. Druhý jmenovaný dal tři góly (byl to jeho 25. hattrick v NHL) a na další přihrál, Gretzky se trefil jednou a měl dvě asistence.
„S Waynem vládne v kabině docela jiná nálada. Věříme, že nyní můžeme na titul dosáhnout,“ řekl Brett Hull. „Atmosféra v týmu se za poslední dva změnila,“ potvrdil jeho slova bitkař Basil McRae. „Když v šatně sedí největší hokejista, který kdy hrál tuhle hru, máte najednou pocit, že můžete získat Stanley Cup.“
Hodně očekávaný zápas odehrál Gretzky 18. března 1996 v Inglewoodu, kde tehdy působili Kings. K výhře Blues 3:1 nad Los Angeles přispěl Gretzky gólem a asistencí. Své bývalé mužstvo však fenomenální útočník málem nepoznal. V týmu už chyběli dlouholetí přátelé Marty McSorley a Jari Kurri, které Kings vyměnili do NY Rangers.
Obecenstvo v Great Western Forum přivítalo svého někdejšího oblíbence se smíšenými pocity. Někteří fanoušci měli dresy s číslem 99, jiní však číslice přelepili černou páskou. „Hrát proti svému bývalému týmu je vždy těžké,“ konstatoval Gretzky.
Činovníci St. Louis si mezitím mnuli ruce. Po připojení devítinásobného držitele Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče soutěže k týmu ze St. Louis, vyprodali Blues vstupenky na zbytek sezóny.
Na konci března zažil Gretzky se svým novým týmem dvě drtivé porážky. Měl ale štěstí, v obou případech se jednalo o venkovní zápasy, takže ho nevraživé bučení ochozů domácího stadiónu minulo.
Osmigólovým přídělem zničili Blues nejprve hokejisté Pittsburghu a o pár dní později také hráči Detroitu. Na výhře Penguins v poměru 8:4 se hlavní měrou podílel Mario Lemieux. Největší hvězda soupeře vstřelila pět gólů a na dva přihrála, Gretzky si připsal pouze jednu asistenci.
Play off
Navzdory těmto výpadkům představovali Blues tým, který mířil hodně vysoko. Kromě zmiňovaných Hulla a Carsona měli v kádru také brankáře Granta Fuhra, Jona Caseyho, obránce Charlieho Huddyho, Ala MacInnise, Chrise Prongera, Igora Kravčuka nebo útočníky Glenna Andersona, Geoffa Courtnalla či Craiga MacTavishe.
„Wayne dodá týmu úplně nový rozměr, jaký si nikdo nedokáže představit, bude to skvělý konec sezóny, až postoupíme do play off a budeme bojovat ve Stanley Cupu,“ prorokoval po příchodu Gretzkého americký bombarďák Brett Hull.
V prvním kole vyřazovacích bojů narazili Bluesmnani na Toronto, které na tom bylo po základní části lépe a tak mělo výhodu domácího prostředí. Javorové listy měly v sestavě zvučná jména jako jsou Doug Gilmour, Wendel Clark, Mats Sundin, Mike Gartner, Kirk Muller, Tie Domi, Larry Murphy nebo Mathieu Schneider, nicméně Blues vyhráli sérii v šesti zápasech a postoupili do dalšího kola, kde na ně čekal Detroit.
Proti Red Wings nastupovalo St. Louis bez gólmana Granta Fuhra. V druhém duelu s Torontem na něj při strkanici v brankovišti upadl křídelník Maple Leafs Nick Kypreos. „Coco“ si vážně zranil koleno a vypadl na neurčito ze sestavy.
„Když se Grant Fuhr zranil, svým způsobem se všechno změnilo. Do té doby jsem myslel, že máme fakt dobré šance,“ vzpomíná Gretzky.
„Když jsme přišli o Granta, začali jsme hrát ještě defenzivněji. Hráči byli nervózní. Bylo cítit, že zůstávají spíše vzadu a nechodí tolik do útoku, jak to ‚Gretz‘ a tihle kluci umějí,“ loví v paměti kouč Mike Keenan. „Kdybychom měli Fuhra, nevím, jestli bychom získali pohár, ale nejspíš bychom vyřadili Detroit,“ dodává.
Do série s Red Wings vstoupili Blues porážkami 2:3 a 3:8. Gretzky v obou zápasech působil unaveným dojmem a v zákulisí se mluvilo o tom, že hraje se zraněním.
„Obě porážky cítím jako své selhání,“ prohlásil po debaklu v druhém utkání. Gretzky byl tehdy u čtyř z pěti gólů, který jeho tým inkasoval v první třetině.
Úvodní duel na svém ledě vyhráli Blues 5:4 v prodloužení gólem ruského zadáka Igora Kravčuka, který potrestal špatnou rozehrávku svého krajana Vjačeslava Fetisova. Následující bitvu rozhodl Gretzky, jenž tak dal svou první branku v play off od 5. června 1993.
Jednalo se o brejkovou situaci, kterou Gretzky zakončil střelou mezi betony gólmana Detroitu Chrise Osgooda. Byl to také jediný gól zápasu a Blues tak srovnali stav série na 2:2. „Byl to příklep podle vzoru Joea Sakica,“ smál se Gretzky.
Detroit byl v dané sezóně jasně nejlepším týmem v lize a základní část vyhrál se 131 body, St. Louis měli na kontě pouze 80 bodů, což jim stačilo až na třinácté místo. Pokud by tedy Blues vyřadili Red Wings, rovnalo by se to skoro zázraku. A nebyli od něj daleko.
V pátém utkání si hosté vybojovali postupový mečbol. Zasloužilo se o něj především dva hráči. Blues se ujali vedení v první třetině, kdy Gretzky uvolnil Hulla a ten mířil přesně. Detroitu se podařilo vyrovnat, ale pak opět zaúřadovalo útočné duo Gretzky – Hull. Oproti prvnímu gólu si ale vyměnili role, tentokrát Hull nahrál Gretzkému, který nedal Osgoodovi v domácí brance šanci. Nakonec si Blues odvezli z Hockeytownu výhru 3:2, rozdílový gól vsítil Chmyljov.
Hrozbu vyřazení odvrátila Rudá křídla výhrou v St. Louis 4:2. Blues předvedli dobrý výkon, ale naráželi na pozornou defenzivu soupeře, který těžil z rychlých brejků. Série se tak na sedmý zápas vrátila do Hockeytownu. Obě mužstva v něm vycházela ze zabezpečené obrany, a proto se diváci v základní hrací době branky nedočkali.
Zásluhu na tom měli i vynikající brankáři, Casey a Osgood. O svém postupu rozhodli Red Wings až ve druhém prodloužení. Byl to právě forčekující Gretzky, kdo nezpracoval chybnou rozehrávku domácího beka Vladimíra Konstantinova.
Ztraceného kotouče se chopil Steve Yzerman, jenž ve středním pásmu nabral rychlost a po přejetí modré čáry vypálil. Casey měl na chvíli zakrytý výhled zadákem Murraym Baronem a dělovka domácího kapitána našla cíl ve vzdálenějším horním rohu jeho brány.
„Tenhle gól je zřejmě nejdůležitější v mé hokejové kariéře,“ řekl tehdy Yzerman. „Rozhodnout o výhře v sedmém utkání v prodloužení, to je něco, o čem jsem jako profesionální hokejista snil.“
Blues naopak prožívali velké zklamání a sám Gretzky byl velmi nespokojen se svým výkonem. „Je mi na nic a jsem skutečně zklamán. V posledních dvou zápasech jsem nebyl schopen pořádně zaútočit,“ zlobil se na sebe.
Trenér Detroitu Scotty Bowman obětoval na střežení Gretzkého rychlonohého centra Sergeje Fjodorova. Ten dokázal věhlasného protivníka pokrýt a ještě měl čas se pouštět do útočení.
Jednalo se o Gretzkého poslední vystoupení v dresu St. Louis (16. květen 1996). Vedení Blues původně chtělo při únorovém přestupu podepsat se slavným centrem tříletou smlouvu s celkovým výdělkem 22,5 miliónu dolarů. Jenže jednání se protahovala a obě strany se domluvily, že konečné rozhodnutí padne až po skončení play off. K dohodě ale nedošlo. Gretzky se stal 1. července nechráněným hráčem a o dvacet dní později podepsal smlouvu s NY Rangers.
Statistika Waynea Gretzkyho v St. Louis Blues
Základní části NHL: 18 utkání, 21 bodů (8+13)
Play off: 13 zápasů, 16 bodů (2+14)
