- Reklama -

Už žádné podpisy za hubičku, zařekl se Glencross

- Reklama -

Když v roce 2011 podepisoval Curtis Glencross s Calgary novou čtyřletou smlouvu, kývl na celkovou sumu 10,2 miliónu dolarů, přestože jeho tržní hodnota by určitě byla větší. Defenzivně laděný útočník si moc přál v kanadském městě zůstat, takže si jako protihodnotu za své mírnější finanční požadavky vymohl zařazení no-trade klauzule do kontraktu.
Dnes se na věc dívá z jiného úhlu a proto začátkem března uvítal nabídku na přestup do Washingtonu. Jenže tam s ním také už nepočítají a 32letý forvard zatím nenašel práci ani v dalších klubech NHL.
„Měl jsem rád Calgary i tamní klub, ale nakonec se naučíte, že pořád jde o byznys a vy jste jenom číslo. Ač jsem Calgary miloval a potkal jsem tam skvělé lidi, kdybych se měl rozhodovat znovu, snažil bych se zpeněžit své výkony. Svět se mění, pryč je doba slev za možnost hrát doma,“ říká rodák z města Kindersley ležícího 350 kilometrů od domoviny Plamenů.
Když si Glencross vyjednával nový kontrakt, měl za sebou svoji nejúspěšnější sezónu. Ačkoliv mu trenéři ukládali především obranné úkoly, nastřílel 24 branek a dosáhl na 43 bodů. O rok později vylepšil své osobní rekordy na 26 gólů a 48 bodů a možná ještě lepších hodnot by dosáhl i v další sezóně, nebýt toho, že ji zkrátila výluka.
Z předminulé sezóny kvůli zranění kotníku neodehrál ani polovinu utkání, v té poslední přispěl ještě k týmovému snažení Flames 28 body z 53 startů. Postupně však ztrácel důvěru hlavního kouče Boba Hartleyho a výměna do Washingtonu byla logickým vyústěním nastalé situace.
„Přivítali mě s otevřenou náručí a užil jsem si tam spoustu legrace, ale když přijdete do  mužstva pozdě, moc vás neznají. Pár zápasů neodehrajete a když se potom dostanete na led jen na osm nebo deset minut, těžko změníte svoji roli,“ komentuje skutečnost, že čtyři ze čtrnácti utkání v play off sledoval pouze z tribuny. „Bavil jsem se potom s trenérem Barrym Trotzem a ten mi řekl, že by šlo o jiný příběh, kdybych přišel do týmu dříve.“
Další rozhovory s Glencrossem už byly v gesci generálního manažera Briana MacLellana, ten se však nakonec rozhodl pro náhradu svých nechráněných volných hráčů novými tvářemi – T.J. Oshiem a Justinem Williamsem. Nedopadla ani jednání s bývalým klubem, kam Brad Treliving přivedl Michaela Frolíka. O zaměstnání Curtise Glencrosse na plný úvazek se zatím nepostaral ani nikdo jiný.
„Když srovnám letošní 1. červenec s tím, co se na trhu dělo v předchozích letech, je to směšné. Každý čekal na otevření trhu, aby získal slušný šek, ale skutečnost je jiná. Myslel jsem, že budu mít angažmá aspoň v téhle době, ale trh spí, protože všichni mají problémy s platovým stropem,“ naříká si Glencross v rozhovoru pro Calgary Sun.
„Kluby daly hráčům z prvních dvou formací tolik peněz, že už jim nezbývá než zaplnit soupisky nováčky, kteří je tolik nestojí. Mluvili jsme s několika týmy, které plánují výměny před začátkem kempů, ale nikdo nechce udělat první krok. Nezbývá mi než čekat,“ uvědomuje si muž se zkušenostmi z devíti sezón v NHL. „Chci si ještě zahrát, je mi teprve 32 a mám ještě pár let před sebou.“
Zatím však přicházejí pouze nabídky na zkušební smlouvy, pro Kanaďana příliš slabá útěcha. „Mám mladou rodinu, takže je pro mě těžké jít někam jenom na zkoušku. Muselo by se jednat o dobrou příležitost, kde bych měl šanci na smlouvu. Pořád jsem ale tak trochu v šoku, kolik lidí, co by ještě mohli pokračovat v kariéře, je bez smlouvy.“
Foto/Photo by: Dinur

- Reklama -
Předchozí článek
Další článek
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -