V Rogers Areně nebylo 25. listopadu 2014 jedno oko suché, když fanoušci Vancouveru uctívali minutou ticha smrt trenéra Pata Quinna. Teď, čtyři měsíce potom, co odešel populární kouč v 71 letech po vleklé nemoci do hokejového nebe, by měly slzy vystřídat úsměvy. Canucks se chystají zavzpomínat na milovaného trenéra, generálního manažera a prezidenta a zvolili pro to ten nejvhodnější den.
Nejde jen o to, že hraje Vancouver v úterý proti Philadelphii, kde Quinn začínal svou trenérskou dráhu, ale také o to, že je den svatého Patricka. Perfektní termín pro muže, který byl všemi vnímán jako opravdový Ir.
„Nikdo nemiloval den svatého Patricka víc než Pat Quinn,“ vysvětluje prezident Canucks pro hokejové operace Trevor Linden.
Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.
Canucks už jednu rozlučku s Quinnem udělali a nemají se za to stydět. „Každý byl tehdy smutný,“ pokračuje ve vzpomínkách Linden, jenž byl Quinnovou první draftovou volbou v roce 1988, kdy se stal tento muž generálním manažerem a prezidentem Canucks. „Tohle je příležitost oslavit, co byl vlastně Pat za člověka. Připomenout některé příběhy, zasmát se.“
Oslavy dne svatého Patricka začnou ve Vancouveru v ulicích kolem Rogers Areny s předstihem několika hodin. „Nemyslím, že je to přehánění, když řekneme, že Pat tady zachránil hokej,“ vzpomíná Brian Burke, jenž pracoval v osmdesátých letech pro Canucks a nyní je prezidentem Calgary Flames. „Když jsem tady vzal tu práci, lidé z NHL mě od toho odrazovali a tvrdili, že klub se stejně bude stěhovat.“
Pat Quinn má za sebou slušnou hráčkou kariéru, v NHL nastoupil k 606 utkáním. Jako obránce v nich nasbíral 131 bodů (18+113). Trenérskou dráhu započal v roce 1977 ve Philadelphii. Než nastoupil jako GM v roce 1987 ve Vancouveru, stihnul ještě angažmá v Los Angeles. V roce 1991 přibral funkci hlavního kouče a o tři roky později dovedl Canucks do finále Stanley Cupu, kde jeho družina nestačila na Messierovu partu z New Yorku.
Jako trenér vedl dokonce kanadské národní mužstvo, které pod ním získalo v roce 2002 v Salt Lake City po padesáti letech olympijské zlato. Pomohl rozjet funkcionářskou kariéru několika kolegům, například Brianu Burkeovi, Daveu Nonisovi, Georgi McPheemu nebo Steveu Tambelinimu.
„Je pro mě skoro nemožné vyjádřit slovy, kolik moudrosti s sebou přinesl, kolik moudrosti nás naučil, jak vystupoval,“ řekl Burke. „Když sem přišel, prohlásil, že musíme dělat ty správné věci ve správný čas. Soudržnost organizace byla pro něj vždycky na prvním místě, hráče učil, jak se mají chovat v místní komunitě.“
Brian Burke si vybavuje, jak jednou málem nestihli odlet na trip, protože se Quinn s někým zapovídal cestou na letiště. „Vystupoval ke každému, jako by to byl jeho nejbližší soused,“ směje se při té vzpomínce Burke.
To všechno je odkaz, který chtějí činovníci Vancouveru v úterý připomenout. Za pomoci speciálních hostů, kteří se zúčastní předzápasového ceremoniálu. O Quinnovi promluví jeho přátelé, příbuzní, bývalí spolupracovníci. „Vybavuju si, když jsme hráli v Bostonu, jak tam Pat chodil rád do jednoho irského baru. Dal si vždycky pár piv a poslouchal irskou muziku. Je bezva, že si ho připomeneme zrovna proti Flyers a ještě na den svatého Patricka,“ těší se Brian Burke.
