Trenéři přicházejí a trenéři zase odcházejí. Je v podstatě jedno, jestli jde o hokej nebo o jakýkoliv jiný kolektivní sport. V zásadě platí to samé – když se mužstvu přestane dařit, povětšinou to neodskáčou samotní hráči, ale jejich kouč. S touto trpkou pravdou se i pro příští sezónu musejí smířit všichni trenéři v NHL. Řada z nich je přitom pod obrovským tlakem už teď, tři měsíce před startem nadcházejícího ročníku 2015/16.
Mike Babcock – Toronto Maple Leafs
Po deseti letech strávených na střídačce Detroitu se Babcock odhodlal ke změně působiště a zamířil do rodné Kanady. Koncem května podepsal smlouvu s Torontem, což je vpravdě už samo o sobě velmi odvážné rozhodnutí. Zvláště přihlédneme-li k faktu, že Maple Leafs jsou zřejmě mediálně „nejmonitorovanějším“ hokejovým klubem světa a Babcocka zase provází renomé jednoho z nejlepších, ne-li vůbec nejlepšího kouče současnosti. Za jistých okolností to pro něj může být vražedná kombinace.
Dvaapadesátiletý kouč se totiž upsal týmu, který za posledních deset let okusil atmosféru play off pouze jednou jedinkrát. I proto se mnozí fanoušci Toronta upínají k Babcockovi jako k jakémusi spasiteli, jenž vdechne život mužstvu, které už 58 let marně čeká na Stanley Cup. Ostřílený taktik se bude muset vypořádat s obrovským mediálním tlakem, ztrátou Phila Kessela, který vyhrál šestkrát po sobě týmovou produktivitu, či s faktem, že kapitánským schopnostem Diona Phaneufa věří jen málokdo. A to je jen špička ledovce. Uvidíme, jak se s tím nejlépe placený kouč v NHL popere.
Bruce Boudreau – Anaheim Ducks
Babcocka provází pověst jednoho z nejlepších trenérů NHL. Bruce Boudreau pro změnu platí za kouče, jehož týmy projedou základní částí jako nůž máslem, nicméně v play off rok co rok selhávají. Ani uplynulá sezóna nebyla výjimkou. Kačerům nebyl nic platný třetí divizní titul po sobě, na cestě za Stanley Cupem je totiž zastavili chicagští Blackhawks. Rok předtím to byli Kings, ve zkráceném ročníku je zase nachytala v nedbalkách Rudá Křídla z Detroitu.
Podobně neslavně si Boudreau vedl i na střídačce Washingtonu, když se během pěti let marně snažil dovést Ovečkina a spol. až k titulu. Skvělé výsledky v základní části Capitals ke štěstí nestačily a nebudou stačit ani vedení Ducks. Pokud Boudreau nezíská v příští sezóně s Anaheimem Stanley Cup, pravděpodobně si bude balit kufry.
Ken Hitchock – St. Louis Blues
Bluesmani vstoupili do ročníku 2011-2012 nejhůře, jak mohli a jejich tehdejší kouč Davis Payne dostal padáka ani ne měsíc po tom, co jeho mužstvo odehrálo úvodní zápas sezóny. Na jeho místo nastoupil zkušený stratég Ken Hitchcock, který nejenže dotáhl St. Louis do play off, ale dokonce s ním vyhrál i divizní titul. Americký celek se dostal do vyřazovacích bojů poprvé po třech letech a pod Hitchcockovým vedením v nich nechyběl ani v následujících třech sezonách.
A tady tahle pohádka také končí. Podobně jako Boudreau, ani Hitchcock si totiž v play off neví rady. Do konferenčního finále se naposledy podíval v roce 2004, když ještě koučoval Philadelphii Flyers. K tomu dodejme, že St. Louis vyhrálo za posledních 12 let jedinou sérii play off. Vzhledem ke kvalitě současného kádru je přitom tlak na úspěch obrovský.
Hitchcock byl blízko vyhazovu již koncem této sezóny, a pokud na jaře příštího roku se svými svěřenci znovu selže, trest ho zřejmě nemine.
Jack Capuano – New York Islanders
Americký kouč velí střídačce Islanders od roku 2010. Za tu dobu dotáhl Ostrovany dvakrát do play off, ale jeho mužstvo v obou případech neprošlo prvním kolem. Pro většinu trenérů by to znamenalo konečnou, nicméně Capuano měl výhodu v tom, že jeho tým byl pokaždé pokládán za ligového outsidera a jen samotná účast ve vyřazovací části byla považovaná za úspěch.
To se ale v příští sezóně změní. Islanders si letos výrazně řekli o pozornost, když se celou sezónu drželi v horních patrech tabulky Východní konference a v play off pak zle zatápěli Washingtonu Capitals, který je zlomil až po sedmi zápasovém zápolení. Pokud se v ročníku 2015/16 Ostrované nedostanou mezi šestnáctku nejlepších, vedení amerického celku už nemusí být ke Capuanovi tak shovívavé.
Claude Julien – Boston Bruins
A nejlepší léta jsou v tahu, říkal si asi nejeden fanoušek Medvědů poté, co jeho milovaný klub selhal při plnění úkolu, který byl na začátku sezóny považován za zcela triviální – postupu do play off. Vedení Bostonu na to reagovalo vyhazovem generálního manažera Petera Chiarelliho, jeho nástupce Don Sweeney následně rozhodl, že trenér Claude Julien bude prozatím ušetřen.
Ten to ale nebude mít vůbec jednoduché. Bude se muset obejít bez obránce Dougieho Hamiltona i zarputilého bojovníka Milana Lucice, za které nezískal žádnou okamžitou náhradu. Defenzíva jeho týmu už dávno není tak skálopevná, jak bývala v minulých letech, a ani útočné formace se letos nijak významně nezaskvěly. Julien je tak v daleko svízelnější situaci, než v jaké byl na začátku uplynulé sezóny. Přitom další neúspěch už si dovolit nemůže.
Úvodní foto: Icon Sportswire
