Předvede „Johnny Hockey“ své mazané kousky i v NHL?

V juniorských letech nosil na dresu třináctku, ale smůlu svým zaměstnavatelům Johnny Gaudreau rozhodně nenosil, spíše naopak. Mladý útočník zářil jak na univerzitě v Bostonu, kde mu začali přezdívat „Johnny Hockey“, tak i v dresu USA na mezinárodním poli. Teď je otázka, jestli už má na to oslnit i fanoušky NHL.
Šanci zahrát si v nejslavnější lize světa dostal v dresu Calgary už v posledním utkání základní části loňské sezóny. A neotálel – hned stihl zaznamenat svůj první gól v NHL, když proti Vancuveru tečoval střelu obránce od modré čáry. Nijak zvláštní ani hezký gól, Gaudreau umí mnohem atraktivnější kousky.
Jako na turnaji nadějí v zápase s Winnipegem – vtrhl do útočného pásma, obhodil si obránce, a pak ještě ve velké rychlosti překonal bekhendem brankáře. Tenhle gól svého času televize TSN opakovala ve výběru nejhezčích akcí snad každý týden.
Tým mladíků z Calgary tehdy vedl jako kouč Ryan Huska, podle kterého se pokaždé, když se Gaudreau dotkl puku, dalo očekávat něco výjimečného. „Má schopnosti předvést úžasné věci. Má úžasné zrychlení a dokáže strhnout hru. Je to ten hráč, který donutí spoluhráče na střídačce vstát a nabít je energií,“ charakterizoval svého svěřence.
Před rokem pomohl „Johnny Hockey“ týmu USA vyhrát juniorské mistrovství světa, když v sedmi zápasech nastřílel stejný počet branek. České reprezentaci nasázel hattrick, proti Kanadě se trefil dvakrát a zářil v zápase s Německem. „Malý, hubený, ale asi nejšikovnější hokejista, kterého jsem kdy viděl. V zápase s námi nasbíral čtyři body a byl s přehledem nejlepší hráč na ledě,“ popsal ho Leon Draisaitl, další velká naděje pro letošní NHL.
Gaudreau často střílí hezké góly a rád svými kličkami dělá z obránců hlupáky. Jenže to bylo v juniorských kategoriích, v NHL by proti němu nastupovali zase o něco zkušenější a hlavně urostlejší chasníci v obraně. A to může být problém, rodák z New Jersey totiž vyrostl jen do výšky 170 centimetrů.
„Každý hráč, který není moc vysoký jako já, musí pořád lidem dokazovat, že umí hrát. Menší výška je nevýhoda a tak musíte být lepší v ofenzívě i defenzívě a občas předvést i něco navíc,“ tvrdí Gaudreau, jenž přestal růst v pubertě. „Najednou se to prostě zastavilo a já byl postupně pořád menší a menší než ostatní,“ směje se.
Na druhou stranu má štěstí, že si ho v draftu 2011 vybrali zrovna Calgary Flames. Pro hokejisty menšího vzrůstu totiž nemají nikde takové pochopení jako právě tady. Theo Fleury byl ještě o něco menší a dnes je druhým nejlepším střelcem v historii klubu, vysoký nebyl ani další vítěz Stanley Cupu Joe Mullen. A v Calgary kdysi začínal i Martin St. Louis, mimochodem velký vzor Gaudreaua.
„Vzhlížím k němu a chtěl bych toho jednou v kariéře dosáhnout tolik co on,“ přeje si poslední držitel Hobey Baker Award pro nejlepšího univerzitního hokejistu. „Calgary Flames je organizace, jejíž součástí chcete jako mladý kluk být. Vedení řeklo, že je v týmu několik volných míst a když uspěju v kempu, mohu jedno z nich zaplnit,“ dodal.
Tréninkový kemp a přípravné zápasy ukáží, jestli už Gaudreau má na to hrát NHL, nebo musí ještě vyzrát při otrkání na farmě. Jednadvacetiletý talent je ale v klidu. „Ať už budu hrát NHL nebo AHL, budu se snažit dělat to nejlepší co můžu a pak se uvidí.“
Foto: Icon Sportswire