- Reklama -

Pro Vrbatu skončila sezóna a možná i vancouverské angažmá

- Reklama -

Sobotní porážkou se St. Louis přišli Canucks byť jen o teoretickou šanci na postup do play off, už o den dříve v zápase s Edmontonem ztratili jednoho ze svých útočníků. Radim Vrbata si poranil koleno a podle vedení klubu už ve zbytku základní části do bojů nezasáhne.
Mladoboleslavský rodák tedy zřejmě v pátek odehrál i svůj poslední zápas v dresu Kosatek, kterým se v červenci 2014 upsal jako volný hráč. Dvouletá smlouva za deset miliónů dolarů se blíží ke konci a novou se mu kanadský klub nechystá nabídnout, však se také generální manažer Jim Benning snažil při přestupové uzávěrce svého svěřence vyměnit. Leč marně, částečně i proto, že na osmičlenném seznamu týmů, kam by Vrbata neodmítl jít, byly jen tři s ambicemi na play off.
34letý forvard v předešlé sezóně překonal svá osobní maxima jak v počtu kanadských bodů (63), tak asistencí (32). To ovšem hodně těžil ze spolupráce s bratry Sedinovými. Letos ho trenér Willie Desjardins využíval na různých jiných místech v sestavě, takže Vrbatův průměrný ice-time klesl na šestnáct minut. Mnohem výraznější propad je ale vidět hlavně v dalších statistikách – 13 branek, 14 asistencí a především 30 záporných bodů v tabulce pravdy.
„Přál bych si, abych dal víc gólů. Důvodů, proč tomu tak není, je víc. Nejde jen o to, že trefujete tyčky nebo neproměňujete šance. V dnešní lize potřebujete taky lidi kolem sebe, s nimiž jste dobře sladěni – a nejen útočníky, ale také obránce,“ posteskl si Vrbata, když se před dvěma týdny vracel do sestavy po kratší zdravotní pauze. „Když se podíváte, komu se v lize daří, uvidíte hlavně sehrané formace.“
Období kolem přestupové uzávěrky označil za náročné nejen kvůli své nejisté budoucnosti, ale také kvůli své rodině. „Nejde jen o mě. Čekáme dítě, dvě další malé máme. Zasahuje to víc rodinu než můj hokejový život. Nebyl to snadný týden a když bylo po něm, mohli jsme si trochu oddechnout. Věděli jsme, co nás čeká ve zbytku sezóny,“ pronesl Vrbata začátkem března.
To ještě netušil, že zbytek sezóny znamená v jeho případě už jen šest odehraných utkání.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -