Švédský útočník Peter Forsberg je jednou z nejvýraznějších postav v dějinách NHL. Do hokejových kronik se zapsal ještě předtím, než 21. ledna 1995 poprvé nastoupil v dresu Quebec Nordiques.
Ve finálovém zápase proti Kanadě na olympijských hrách v Lillehammeru 1994 se proslavil samostatným nájezdem, kdy jednoručním bekhendem překonal brankáře Coreyho Hirsche.
Forsberga si zástupci Philadelphie Flyers vybrali na draftu 1991 z 6. místa, ale svůj vývoj se rozhodl neuspěchat a nadále zůstal v rodné zemi. Forsberg se 30. června 1992 stal součástí megatrejdu, v rámci něhož putoval do Quebecu výměnou za stávkujícího Erica Lindrose, který odmítal za Nordiques nastoupit.
Ročník 1994-1995 byl kvůli první ze tří výluk zkrácen na 48 zápasů. Forsberg si v 47 z nich připsal 50 bodů, čímž si vysloužil Calder Trophy pro nejlepšího nováčka roku. Quebec po základní části skončil na prvním místě Východní konference, ale z play-off se odporoučel hned v prvním kole.
„Měl jsem štěstí, že jsem nastupoval za tak dobrý tým. Nechali mě hrát,“ říká Forsberg.
Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.
Organizace Nordiques se v létě 1995 přestěhovala do Colorada. Švédský mladík v následující sezoně prožil bodově nejúspěšnější rok ve své kariéře, když nasbíral 30 branek a 86 asistencí. Vrchol ročníku přišel 10. června 1996, kdy se Avalanche radovali ze zisku Stanleyova poháru.
Forsberg se ve věku 22 let stal členem prestižního Triple Gold Clubu, jenž sdružuje hráče a trenéry, kteří vyhráli olympijské zlato, mistrovství světa a Stanley Cup. Forsberg se z titulu mistra světa radoval v roce 1992 v Praze. Druhý triumf z mistrovství světa přidal v roce 1998.
„Všechno se seběhlo tak rychle. Vyhrát tyto tři trofeje bylo fantastické. Tehdy jsem o tom nepřemýšlel, protože jsem chtěl vyhrát všechno,“ prohlásil „Foppa“ v roce 2014 při uvedení do Hokejové síně slávy.
Colorado se ze zisku trofeje Lorda Stanleyho znovu radovalo o pět let později. V létě 2001 podstoupil Forsberg operaci pravého kotníku, kvůli kterému vynechal celou základní část nadcházející sezony. Stihl se však vrátit na play-off, kde opanoval tabulku produktivity. Obhajobu Poháru ale Lavinám překazil ve finále Západní konference Haškův Detroit, pozdější vítěz.
„To, že nehrál celý rok, naskočil do play-off a v něm vévodil produktivitě, jasně vypovídá o Peterově talentu. Jeho schopnosti byly na vysoké úrovni, ale k tomu přidal srdce. Mohl vás porazit šikovností nebo ryzí silou,“ řekl jeho dlouholetý spoluhráč Joe Sakic.
NHL zařadila Petera Forsberga na seznam 100 nejlepších hráčů v historii
Ročník 2002-2003 patřil Forsbergovi. Díky 106 bodům vyhrál Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče a Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče pro svůj tým. Výrazně navíc pomohl Milanu Hejdukovi k trofeji Maurice Richarda pro nejlepšího střelce.
„Byl neuvěřitelný. Každý tým hledal způsob, jak ho zastavit. Jeden hráč ho nemohl uhlídat, vždycky musel přispěchat na pomoc někdo druhý, čímž se otevřel prostor. Věděl, že může na ledě předvést cokoli,“ vyzdvihuje Forsbergovy schopnosti Sakic.
Jeho kariéru kvůli tvrdé fyzické hře, kterou vyznával, čím dál víc sužovala zranění. Roky 2005 až 2007 strávil v barvách Philadelphie Flyers a Nashvillu Predators, než se znovu vrátil do Colorada. Mezitím si v roce 2006 odvezl z Turína druhé olympijské zlato.
Po devíti zápasech ročníku 2007-2008 se rozhodl pověsit brusle na hřebík. Touha pokračovat na ledě ale byla silnější. V nadcházejících dvou sezonách odehrál ve švédské lize v dresu Modo 26 zápasů.
Forsberg se ještě jednou vrátil k Avalanche, ale zraněními poznamenané tělo mu dovolilo v sezoně 2010-2011 odehrát pouhé dva zápasy.
V 37 letech, 14. února 2011, definitivně ohlásil konec kariéry.
„Nebylo to lehké rozhodnutí. V průběhu kariéry jsem podstoupil 25 operací. Slíbil jsem své snoubence Nicole, že už své zdraví nebudu vystavovat riziku,“ prohlásil tehdy Forsberg.
Švédský centr nastoupil v NHL do 708 utkání, v nichž zaznamenal 885 bodů (249+636). Průměrně sbíral 1,25 bodů na zápas. Ve vyřazovacích bojích posbíral 171 bodů (64+107) v 151 mačích.
„Jen pár hráčů je schopno zkombinovat tvrdost, fyzičnost a ryzí schopnosti. Peter Forsberg těmito vlastnostmi disponoval,“ uzavírá bývalý komentátor Colorada Avalanche John Kelly.
Uvedení do Hockey Hall of Fame v roce 2014. Zleva: Mike Modano, Bill McCreary, Dominik Hašek, Peter Forsberg, Line Gignac Burns (reprezentující svého zesnulého manžela Pata Burnse) a Rob Blake
