Vrátíme se a budeme si pamatovat ten příšerný pocit porážky, slibuje Connor McDavid

Porážka v rozhodujícím sedmém utkání druhého kola na ledě Anaheimu byla pro Edmonton Oilers hořkou pilulkou ke spolknutí. Parta okolo kapitána Connora McDavida nepochybovala o tom, že přes Kačery může postoupit dál. Nakonec se to nepovedlo. Hokejoví fanoušci a experti však nemohli přehlédnout fakt, že tenhle tým má vše potřebné k tomu, aby se o slavný pohár v budoucnu mohl ucházet.
Přes vypadnutí ve druhém kole je potřeba na letošní sezónu v podání Oilers pohlížet jen a jen pozitivně. Tým udělal ohromný krok kupředu. „Myslím, že v září by nikoho nenapadlo, že budeme jednu třetinu od postupu do finále konference. Jsem zatraceně pyšný na tuhle partu a těším se na budoucnost s tímto týmem,“ říkal po rozhodujícím zápase brankář Cam Talbot, jedna z nejvýraznějších opor Olejářů.
Kačeři ztratili čtyři poslední zápasy číslo sedm na domácím ledě, ve čtyřech sezónách v řadě, a byli odhodláni podobné selhání tentokrát nepřipustit. Navíc je třeba si uvědomit, že Ducks mají opravdu velmi silný a oproti Edmontonu zkušený tým. Vypadnout s nimi v sedmi zápasech rozhodně není žádná ostuda.
Tenhle tým jasně naznačil svůj obrovský potenciál. Oilers mají ingredience, jež jsou potřeba k tomu, aby tým mohl pomýšlet na útok na Stanley Cup. Letos to ještě nevyšlo, ale to by se mohlo brzy změnit. Zámořská média je přirovnávají k Pittsburghu z roku 2007. Tehdy bylo evidentní, že Penguins směřují k něčemu velkému, a v následujících dvou letech hráli dvakrát finále, z toho jednou Stanley Cup získali (2009). Oilers mají nyní našlápnuto podobně.
I Wayne Gretzky si nejprve prožil zklamání, než se svým týmem vystoupal až na vrchol (dokonce čtyřikrát během pěti let). V roce 1983 vyzval ve finále Stanley Cupu Edmonton s tehdy nedostižným Gretzkym v sestavě trojnásobné šampiony z New York Islanders. Ostrované zvítězili a jejich dynastie si připsala čtvrtý triumf v řadě. A taky poslední.
O rok později se stejní soupeři potkali ve finále znovu, tentokrát už to ale byl jiný příběh. Gretzky a jeho spoluhráči si moc dobře pamatovali ten pocit porážky z minulého roku a za žádnou cenu ho nechtěli zažít znovu. Úplně stejně nyní mluví současný kapitán.
„Když se podíváte na každý vítězný tým, uvidíte, že vždycky napřed zažili zklamání. Udělali jsme obrovský krok dopředu. Kdybychom vám v září tvrdili, že dostaneme ve druhém kole play-off Kačery do sedmého zápasu, nevěřili byste nám,“ říkal Connor McDavid novinářům po vyřazení. Odmítal se bavit o sobě, mluvil pouze o týmu. „Vrátíme se,“ ujistil všechny přítomné.
„Pořád je v naší hře určitá nekonzistentnost, ale na tom zapracujeme. Jdeme dál, poučíme se a budeme dál jako tým růst,“ slíbil kouč Todd McLellan. Před sedmým zápasem panovaly určité obavy, jak se mladý tým Oilers vypořádá s tlakem zápasu, ve kterém jde o všechno. Pro většinu hráčů to byl premiérový sedmý zápas v kariéře. Na to dali Olejáři jasnou odpověď. „Nerozklepali jsme se z toho. Přišli jsme a hráli. Pro tak nezkušený tým, jaký máme, je to dobré znamení,“ pochvaloval si kouč.
„Chvíli nám potrvá, než se přes to přeneseme. Dali jsme do toho úplně všechno, ale nakonec jsme přišli zkrátka,“ komentoval vyřazení po tuhém boji McDavid.
Edmonton se na začátku sezóny pohyboval na pozici divoké karty, postupně se ale zlepšoval a nakonec donutil Kačery v základní části bojovat o divizní titul až do samotného konce. Pouhé dva body nakonec rozhodly o prvním místě pro Ducks, kteří tím získali pro play-off výhodu domácího prostředí.
Tak, jako se před Edmontonem těsně udrželi v základní části, nechali jej Kačeři po velkém boji za sebou i v play-off. Getzlaf a spol. ale byli soupeřem přinuceni vydolovat ze sebe to nejlepší a určitě si museli položit otázku: porazíme je i příští rok? A porazí je vůbec někdo? Tak výborný dojem Oilers v letošním roce zanechali.
„Z letoška si můžeme odnést spoustu pozitiv. Už nebudeme muset odpovídat na dotazy ohledně naší nezkušenosti, což je fajn. Za rok se sem vrátíme a při vzpomínce na letošní play-off si vybavíme tohle zklamání, a jak příšerný pocit to byl,“ hledí do budoucna McDavid, který nepochybuje o tom, že tohle je pouze začátek něčeho velkého.
„Víme, jak dobří jsme. Když se budeme nadále zlepšovat a půjdeme jako tým správným směrem, je před námi skvělá budoucnost,“ souhlasí s ním Leon Draisaitl, jenž nasbíral v sérii proti Ducks vynikajících třináct bodů.
Německému útočníkovi, který má za sebou životní sezónu, kdy skončil v top ten ligového bodování a zářil také v play-off, bude v říjnu teprve dvaadvacet, McDavidovi, suverénnímu vítězi Art Ross Trophy, je teprve dvacet let. Oproti tomu Perrymu s Getzlafem je dvaatřicet, to jim tikají hodiny. Oilers jsou mladí, mají dostatek času. Bylo jasné, že s příchodem fenomenálního McDavida se v klubu mnohé změní a Oilers půjdou nahoru. Jen asi málokdo čekal, že se takhle brzy dostanou až na dosah konferenčního finále.
„Ten měsíc v play-off, to pro nás byla výborná škola. Jako bychom získali diplom z univerzity. Ještě poměrně nedávno jsme při příjezdu do těchto hal, k týmům jako Ducks, chtěli hlavně přežít, a dnes s nimi hrajeme naprosto vyrovnaně a můžeme se s nimi měřit,“ říkal McLellan.
Nejen, že se Oilers mohou se vztyčenou hlavou měřit s každým týmem v lize. Oni je mohou i porážet. Úplně všechny. Letos ještě ne, ale již brzy.