Při draftu v roce 2000 na sebe Brad Boyes hrdě navlékl dres Javorových listů, tedy klubu z města, kde vyrůstal, a jako mladík vybraný v prvním kole si užíval zájmu médií. O dva roky později podepsal s Leafs nováčkovskou smlouvu, následně odehrál sezónu na farmě v Saint John’s, jenže potom se něco zadrhlo. Ještě než dostal pořádnou šanci v NHL, byl dvakrát vyměněn.
Za San Jose stihl ve slavné soutěži jednou nastoupit, na další start – už v dresu Bostonu – si musel počkat až po výluce. Začal skvěle. 69 bodů, které ve své nováčkovské sezóně posbíral, překonal od té doby pouze jednou, v následném angažmá v St. Louis. Z bývalého kanadského juniorského reprezentanta se poté stal cestovatel, v posledních pěti ročnících oblékl postupně dresy Blues, Sabres, Islanders a Panthers. Když ho na Floridě vyplatili ze smlouvy, zůstal bez práce.
Spasila ho až „domácí“ nabídka od Toronta, aby se předvedl v kempu. Přišel, nechal se vidět a zvítězil. V konkurenci dalších pozvaných veteránů Devina Setoguchiho a Curtise Glencrosse si vybojoval roční smlouvu za 700 tisíc dolarů.
„Léto bylo psychicky velice náročné. Osloví vás nějaký z klubů, vy jste nadšení. Potom se rozhodne pro jinou cestu a nadšení je pryč. Bylo to jak na houpačce, pořád s nějakými otazníky,“ svěří se v rozhovoru pro Sportsnet.
Tvořivý křídelník může Javorovým listům nabídnout zkušenosti z více jak sedmi set zápasů v NHL. Na oplátku nic nečeká, stačí mu, že bude moci pokračovat v kariéře. Že to bude zrovna v Torontu, nepokládá za nějaké řízení osudu či zadostiučinění.
„Odehrál jsem v NHL deset let a rád bych v tom pokračoval. Tady jsem viděl příležitost,“ říká 33letý útočník. „Neplánuju končit. Na angažmá v Torontu je nejlepší, že budu moci hrát doma. Jednoduchá odpověď.“
Foto: Bridget Samuels
