- Reklama -

Lecavalier doplnil kamaráda St. Louise pod stropem Amalie Areny

- Reklama -

Až do včerejška platilo, že jediným hráčem Tampy, jehož číslo visí u stropu haly je Martin St. Louis. Před včerejším utkáním proti Los Angeles se k němu přiřadilo číslo čtyři, které nosíval na dresu bývalý kapitán Vincent Lecavalier. Ten tak doplnil svého velkého kamaráda, který se stejné pocty dočkal loni.
Lightning si Lecavaliera vybrali jako celkovou jedničku draftu v roce 1998. Zlatý chlapec musel od samého začátku čelit velkému očekávání, psalo se o něm jako o hokejovém Michaelu Jordanovi. A on tato očekávání z velké části naplnil.
Čtyřikrát si zahrál v All-Star Game a ve sbírce má Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce sezóny, King Clancy Memorial Trophy a NHL Foundation Player Award. Je držitelem klubového rekordu v počtu gólů (383) a odehraných zápasů (1 037). V roce 2004 dovedl Blesky ke Stanley Cupu.
„Máme toho spolu hodně za sebou. Když jsem vyrůstal, hodně jsem o něm slyšel, protože hrál proti mému bráchovi. Když mi bylo sedm, osm, devět let, pořád jsem o Martym slýchal.  Je pro mne ohromnou poctou, že jsem s ním mohl tak dlouho hrát v jednom týmu a v jednom útoku. Vyhráli jsme spolu Stanley Cup a já budu velmi poctěn, že mám své číslo vedle jeho,“ uvedl Lecavalier na čtvrteční tiskové konferenci.
Když jej Lightning v jeho druhé sezóně jmenovali kapitánem, bylo mu teprve devatenáct a stal se v té době nejmladším kapitánem v historii NHL. Oblíben byl také pro svou angažovanost v místní komunitě a charitativní činnost.
„To, co vykonal mimo led, je možná ještě působivější, než celá jeho kariéra. Bylo potěšením sledovat, co všechno udělal třeba pro dětské centrum. Ostatní kluci k němu vždy vzhlíželi. Vyvěšení dresu je pro něj obrovská pocta a já jsem rád, že mohu být při tom,“ řekl současný kapitán Bolts Steven Stamkos.
Jsou to necelé dva roky, co populární Vinny ukončil kariéru. Na dotaz, zda mu po hokeji nestýská, odpověděl: „Nechybí mi cestování. Ti kluci jsou pořád pryč. Ale samozřejmě chodím na hokej, sleduju zápasy a občas mi to chybí. Pak ale přijdu domů, vidím své děti a jsem šťastný, že mohu být konečně více zapojen do jejich života. Pokud bych dál hrál, nemohl bych s nimi zdaleka trávit tolik času. Jsem šťastný a jsem v pohodě s tím, jak to teď je,“ ujistil.
Během slavnostního ceremoniálu zavzpomínal na své začátky v Tampě, kde strávil dlouhých čtrnáct sezón. „Zdá se to jako včera, kdy jsem byl draftován. Byl jsem tehdy jen teenager s dlouhým francouzským jménem, které spousta lidí ani neuměla vyslovit. Toho dne se Tampa stala mým domovem. Byl jsem mladý, ale to byl i tenhle klub. Společně jsme rostli a sledovali, jak se Tampa mění v hokejové město,“ řekl Lecavalier ve své řeči.
Zavzpomínal na těžké začátky pod Johnem Tortorellou a promluvil také ke svému kamarádovi. „Marty, dnes se nemusíš ničeho bát. Vím, že tvůj dres byl o něco menší než můj, ale ujistili mě, že bannery ke stropu se dělají ve stejné velikosti. Jsem opravdu poctěn, že mé jméno a číslo budou už navždy vedle tvých,“ pobavil přítomné včetně St. Louise.
Pochopitelně nemohl vynechat ani památnou sezónu 2003-04. „Měli jsme výjimečnou partu. Na ledě jsme měli správnou chemii a rozuměli jsme si také mimo led. Byli jsme kamarádi a tato přátelství jsou na celý život. Nikdy nezapomenu na ten rok, kdy jsme pro Tampu vyhráli Stanley Cup,“ řekl.
„Věřte mi, že není nic lepšího, než vyhrát Stanley Cup právě tady. Slavíme pětadvacáté výročí klubu, tak do toho dejte všechno,“ apeloval na současné hráče. Na závěr svého proslovu se obrátil k fanouškům. „Jste tak vášniví a loajální. Každý večer plníte halu a věřte mi, že to dokáže udělat velký rozdíl. Díky vám jsem se stal lepším hráčem a také lepším občanem,“ poděkoval věrným fandům.

- Reklama -
Roman Blaha
Senior hockey writer at nhlnews.cz. Teacher, speaker, father of two. Vancouver 2010 volunteer. Best hockey ever: Canada Cup '87. Favourite players: Wayne Gretzky, Steve Yzerman.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -