Nikdo jako Sedinové už nebude. Hokejový svět děkuje dvojčatům na rozloučenou

Dva z nejlepších hráčů, kteří kdy oblékali dres Vancouver Canucks, včera překvapili hokejový svět oznámením o konci své kariéry. Henrik a Daniel Sedinovi odehrají tento týden poslední tři zápasy a poté v National Hockey League po dlouhých osmnácti sezónách skončí. S fanoušky Kosatek se rozloučí ve čtvrtek v Rogers Areně zápasem proti Arizoně, v sobotu pak uzavřou svou bohatou kariéru na ledě Edmontonu.
Zpráva o tom, že ročník 2017-18 je jejich posledním, pochopitelně vyvolala na sociálních sítích bouřlivé reakce. Sedinové svůj odchod oznámili tak, jak mají v povaze – tři zápasy před koncem. Nechtěli s touto informací přijít až v létě. Naopak, chtěli, aby měli fanoušci ještě možnost se s nimi rozloučit. Na druhou stranu ale neměli zájem o žádné rozlučkové turné po arénách NHL, které by trvalo půl sezóny. Oznámení zkrátka načasovali tak, jak považovali za nejlepší.
Neodejdou ze scény zadním vchodem bez potlesku, ale nemusejí být půl roku na titulních stranách novin. Tento krok opět vypovídá mnohé o jejich charakteru a skromnosti. „Tohle je ten správný čas odejít. Pořád cítíme, že v téhle lize můžeme hrát. Bude skvělé užít si těch pár posledních zápasů s naší rodinou a přáteli a poděkovat fanouškům Canucks,“ prohlásil Henrik na tiskové konferenci.
Tiší a pokorní, takoví jsou odjakživa tihle švédští bratři. A stejný přístup zvolili i pro oznámení svého loučení. „Hodně jsme o tom mluvili. Jak sezóna postupovala, bylo čím dál jasnější, že tohle je náš poslední rok,“ řekl Henrik na včerejší tiskové konferenci. „Je to pro nás šťastný den. Jsme naprosto spokojeni s tím, kde se nacházíme,“ doplnil ho Daniel.
Budoucnost Canucks? Šance pro mladé
Pár hodin před tiskovkou zveřejnila sedmatřicetiletá dvojčata na klubovém webu dopis, ve kterém se loučí s fanoušky. Vzpomínali na slavné dny, zdrcující porážky a také na poslední tři sezóny, které nebyly pro Canucks zrovna veselé. „Prohrávat je vždy těžké. Musíte ale zůstat pozitivní a hrát stále tak, jak se má. A musíte učit mladé kluky,“ říká Daniel.
„Budou nám chybět jako hráči i jako lidé. Jsem za ně ale šťastný. Vím, že tohle rozhodnutí učinili z těch správných důvodů,“ sdělil prezident a bývalý dlouholetý kapitán klubu Trevor Linden, který s dvojčaty strávil na ledě šest společných sezón.
Jeho klub čeká úplně nová éra, po dlouhých osmnácti letech nebudou mít Kosatky v kabině tyto dvě výjimečné osobnosti. Přestavba ale byla nevyhnutelná a Canucks mají v zásobě spoustu kvalitních mladíků a prospektů. Budoucnost týmu vypadá slibně. Na ledě byli už letos tahouny Bo Horvat a Brock Boeser.
V sobotu si odbyl premiéru jeden z nejtalentovanějších gólmanů Thatcher Demko, už před ním naskočili třeba Adam Gaudette nebo Nikolaj Goldobin. V zásobě jsou další skvělí prospekti, zejména vynikající Švéd Elias Pettersson, finský zadák Olli Juolevi, kanadský křídelník Kole Lind nebo další švédský forvard Jonathan Dahlén. Někteří z nich by se měli na podzim dostat do prvního týmu, po odchodu dvojčat se uvolní místa na soupisce.
Jen Stanley Cup chybí…
Oba budoucí členové Síně slávy nikdy nedosáhli na Stanley Cup, i když měli ke slavnému poháru hodně blízko. V roce 2011 prohráli rozhodující sedmý duel finále na domácím ledě s Bostonem. „Měli jsme za ta léta několikrát hodně dobrý tým, ale ten rok byl opravdu výjimečný. Byl to pravděpodobně jeden z nejsvětlejších okamžiků naší kariéry, i když byl zároveň tím nejbolestnějším,“ svěřil se Henrik.
Nejproduktivnější bratrská dvojice v dějinách NHL dosáhla i na významné individuální trofeje. Je naprostým unikátem, že oba bratři ovládli bodování ligy, a co víc, podařilo se jim to ve dvou sezónách po sobě. Ročník 2009-10 ovládl Henrik se 112 body, o rok později se radoval Daniel, který nashromáždil 104 body. Kromě Art Ross Trophy obdržel Henrik v roce 2010 i velmi ceněnou Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče, Daniel dostal o rok později stejnou cenu udělovanou samotnými hráči – Ted Lindsay Award.
Skvělí hokejisté, ještě lepší lidé
Před sobotním zápasem s Columbusem, tedy ještě před tím, než zpráva v pondělí obletěla svět, dvojčatům vysekl poklonu kouč hostů John Tortorella. „Nikdo v této lize by jim neměl říkat, že je čas odejít. Je to jejich rozhodnutí. Jakmile ale tito dva odejdou, zbude po nich obrovská díra,“ prohlásil „Torts“ o svých bývalých svěřencích.
„Naučili mne, jak být skutečným profesionálem, na ledě i mimo led. Vždy se k lidem chovali tak, jak by se člověk měl chovat – ke spoluhráčům, trenérům, novinářům, zaměstnancům klubu i fanouškům. Po celou dobu se významně zapojovali do místní komunity. Jsou to opravdoví profesionálové,“ děkuje na dálku dlouholetý spoluhráč Alex Burrows.
Současný kouč Rangers Alain Vigneault měl pro dvojčata také jen slova uznání. „Za sedm let, co jsem ve Vancouveru strávil, jsem neviděl zodpovědnější kluky, kteří by táhli celý tým na svých ramenou. Když měli úspěch, a oni ho zažili často, nikdy si nepřipisovali zásluhy, vždy vyzdvihovali spoluhráče. A když se týmu nedařilo, nikdy nikoho neobviňovali. Jsou to příkladní lidé hodni následování,“ řekl „AV“.
„Není moc hráčů, kteří po celou dobu vystupovali na ledě i mimo led tak příkladně, jako oni. Jejich chování bylo prvotřídní od začátku až do samého konce,“ ocenil švédské bratry uznávaný analytik a novinář Bob McKenzie. Kolega Iain McIntyre ze Sportsnetu napsal doslova: „Nikdo jako Sedinové už nebude.“
Převážná většina příspěvků na Twitteru se nese v tom duchu, že Sedinové jsou nejen nejlepšími hokejisty, ale vůbec nejlepšími sportovci, kteří kdy reprezentovali město Vancouver. Jejich význam na ledě i v místní komunitě nelze popsat slovy. Nikdo jiný například nevěnoval dětské nemocnici ve Vancouveru tolik peněz a času, jako právě oni. „Ve čtvrtek po zápase jim sundejte dresy a rovnou je vyvěste pod strop Rogers Areny,“ zní jeden z nejpopulárnějších tweetů včerejšího dne.
Henrik a Daniel Sedinovi zanechali v historii NHL nesmazatelnou stopu a nyní se oba muži ze všeho nejvíc těší na čas strávený se svými rodinami. Nezbývá, než jim do další životní kapitoly popřát jen to nejlepší a užít si poslední tři zápasy, kdy můžeme tyto hokejové kouzelníky vidět na ledě.