Luongo, Sedinové, Alfredsson. Síň slávy přivítala nové členy - nhlnews.cz
- Reklama -

Luongo, Sedinové, Alfredsson. Síň slávy přivítala nové členy

- Reklama -

Včerejším slavnostním galavečerem v Meridian Hall Theatre vyvrcholily čtyřdenní oslavy u příležitosti uvedení nových členů do Hokejové síně slávy v Torontu. Mezi oceněnými měli největší zastoupení Švédové, z týmů potom Vancouver Canucks. Nejnovějšími tvářemi Hockey Hall of Fame se stali Roberto Luongo, Henrik Sedin, Daniel Sedin, Daniel Alfredsson a dlouholetá finská reprezentantka Riikka Sallinen. V kategorii „builder“ pak byl in memoriam uveden Herb Carnegie.

Roberto Luongo

Rodák z Montrealu je jedním z nejlepších gólmanů historie, přestože nikdy nevyhrál Stanley Cup. V počtu odchytaných zápasů i úspěšných zákroků je druhý, pokud jde o výhry, najdeme jeho jméno na čtvrtém místě (489) za trojicí Brodeur, Roy, Fleury.

V NHL oblékal dres tří klubů – New York Islanders (1999-2000), Florida Panthers (2000-2006, 2014-2019) a Vancouver Canucks (2006-2014). Je držitelem klubového rekordu v počtu výher hned ve dvou klubech – Vancouver Canucks a Florida Panthers. „Obě tyto organizace pro mne moc znamenají, jsou pro mne stejně důležité,“ řekl.

- Reklama -

V roce 2011 dotáhl Vancouver do finále Stanley Cupu, v rozhodujícím sedmém duelu na domácím ledě ale Canucks padli a z poháru se radovali Bruins. Je dvojnásobným olympijským vítězem a dvojnásobným mistrem světa.

„Když mi zavolali, že budu uveden do Síně slávy, moje první otázka byla, jestli vybrali i vás. Moc jsem si přál vstoupit do Síně slávy po vašem boku,“ prohlásil Luongo směrem ke švédským dvojčatům. „Bylo mi ctí být vaším spoluhráčem a jsem hrdý na to, že jsem s vámi hrál,“ dodal. Pamětní plaketu před jeho proslovem mu na pódiu předal jeho vzor, Dominik Hašek. „Poprvé se setkáváme osobně. Je to úžasné, díky,“ řekl Luongo.

Henrik a Daniel Sedinovi

Nebylo pochyb o tom, že pokud švédští bratři z Örnsköldsviku někdy vstoupí do Síně slávy, půjdou tam společně. Celou kariéru v NHL strávili vedle sebe v týmu Vancouveru. Henrik je držitelem klubového rekordu Canucks v počtu bodů (1 070) a asistencí (830). Oba bratři dokázali jednou v kariéře získat Art Ross Trophy pro vítěze ligového bodování, dokonce se jim to povedlo hned po sobě.

Nejprve pronesl svou děkovnou řeč Daniel Sedin. Ten, mimo jiné, poděkoval švédskému kapitánovi Canucks Markusi Näslundovi nebo Marku Crawfordovi, prvnímu kouči, pod kterým si dvojčata zahrála NHL.

Daniel zmínil také bývalého spoluhráče Roberta Luonga, který byl včera také oceněn. „Nastavil jsi v našem týmu vysoký standard. Díky tobě každý v kabině uvěřil, že být průměrný nestačí. Jsem hrdý, že jsme přátelé,“ řekl.

Samozřejmě poděkoval i svému bratrovi. „Vždy jsi byl v mém životě uklidňujícím prvkem. Zásadně jsi ovlivnil to, jaký se ze mě stal hráč a hlavně člověk. Jsi lepší hokejista a člověk než já. To říkám upřímně. Těším se, co o mě za chvíli na pódiu řekneš ty,“ uzavřel svou řeč Daniel Sedin s úsměvem.

Henrik Sedin, který do poslední chvíle nevěděl, zda mu zdravotní stav dovolí se galavečera zúčastnit (zotavoval se z covidu), však má v otázce, kdo z nich byl lepší, jasno. „Nevěděl jsem, jestli tu dnes večer budu. Rozhodnutí padlo na poslední chvíli. Ale jak nám vždycky říkali trenéři, i sedmdesátiprocentní Henrik je lepší než stoprocentní Daniel,“ rozesmál přítomné hosty.

Vzápětí ale bratrovi poděkoval. „Nebýt tebe, dnes bych tu nestál. Vedle tvé velikosti na ledě mě sem dostalo především to, co jsi dělal mimo led. Věděl jsem, že na mě budeš každé ráno čekat v tělocvičně nebo posilovně, i když jsem si původně myslel, že budeme mít volný den. Díky tomu jsem byl tím hráčem, jakým jsem byl. Moje sebevědomí plynulo z perfektní přípravy,“ prohlásil bývalý kapitán Canucks.

A na závěr si ze svého bratra zase vystřelil. „Kdo z nás byl lepší? Rád bych tu debatu utnul. Během své kariéry jsem zmeškal asi třicet zápasů a Danielova produktivita během mé absence nebyla stejná. Když on vynechal dvacet zápasů kvůli otřesu mozku, dal jsem za tu dobu jedenáct gólů a devět asistencí. S ním jsem byl sotva dvacetigólovým střelcem, bez něj jsem mohl dávat 45 gólů za sezónu!,“ rozesmál znovu přítomné hosty.

Daniel Alfredsson

Dalším Švédem do party, který včera vstoupil do Hockey Hall of Fame, byl Daniel Alfredsson, bývalý kapitán týmu Ottawa Senators. „Chci poděkovat Ottawě. Od první chvíle, kdy jsem do města přijel, až do současnosti, se mi vždy dostalo ohromné podpory. Měl jsem štěstí, že jsem mohl hrát večer co večer před tak vášnivými fanoušky. Nikdy nezapomenu na váš pokřik Alfie!, Alfie!“, poděkoval fanouškům Sens.

Alfredsson je držitelem klubového rekordu Ottawy v počtu gólů (426), asistencí (682) i bodů (1 108). Ve sbírce má Calder Trophy pro nejlepšího nováčka sezóny, King Clancy Memorial Trophy za humanitární přínos a také Mark Messier Leadership Award.

Plaketu mu předával Mats Sundin, spoluhráč ze zlatého švédského týmu na ZOH v Turíně 2006. „Díky, Matsi. Nemůžu uvěřit, že jsme pořád přátelé, po všech těch bitvách mezi Senators a Maple Leafs. Vždycky jsem k tobě vzhlížel,“ vysekl krajanovi poklonu.

Velmi emotivní moment si schoval pro dalšího krajana, Börjeho Salminga, první švédskou hvězdu v NHL. Ten momentálně bojuje se zákeřnou nemocí ALS. „Za všechny švédské hráče, kteří šli ve tvých stopách, ti chci poděkovat. Byl jsi opravdovým průkopníkem,“ prohlásil Alfredsson.

Riikka Sallinen

Bývalá dlouholetá finská reprezentantka se nemohla slavnostního galavečera osobně zúčastnit, protože byla pracovně vázaná doma ve Finsku. Devětačtyřicetiletá Finka nahrála video, které bylo promítnuto na velké obrazovce Meridian Hall Theatre.

„Spoustu hráčů, kteří jsou v Síni slávy, jsem sledovala, proti některým hráčkám jsem hrála. Snažila jsem se jim vyrovnat. Teď jsem jednou z nich a jsem za to vděčná. Je to pro mne velká pocta,“ pronesla rodačka z Jyväskylä z obrazovky.

Některé z jejích bývalých soupeřek byly včera v sále. Třeba Cammi Granato a Angela James, první hráčky, které byly uvedené do HHOF (2010). Přítomny byly také Geraldine Heaney (2013), Angela Ruggiero (2015) a Jayna Hefford (2018).

Bronzová medailistka z Nagana zavzpomínala na své dětství. „Když jsem vyrůstala, o něčem takovém se mi ani nesnilo. Zápasy na MS nebo olympiádě? Nic takového nebylo. Když jsme se pak začaly na těchto akcích měřit s Kanadou a USA, bylo to úžasné,“ řekla žena, která ukončila kariéru v roce 2003, aby se o deset let později vrátila a ve 44 letech pomohla Finsku k dalšímu bronzu na ZOH 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu.

Herb Carnegie

Kanadský hokejista jamajského původu (1919-2012) si nikdy ve slavné NHL nezahrál. Hráčskou kariéru strávil v nižších, poloprofesionálních soutěžích. New York Rangers ho pozvali na zkoušku, ale jejich nabídka kontraktu byla nižší, než kolik si vydělával v Quebecké lize. Nabídku Rangers tedy odmítl.

Být hokejistou tmavé pleti nebylo ve čtyřicátých a padesátých letech úplně jednoduché a Carnegie se musel velmi často potýkat s otevřeným rasismem. V roce 1938 ho slavný Conn Smythe viděl hrát za mládežnický tým a údajně prohlásil, že by Carnegieho vzal do Maple Leafs, pokud by byl běloch, a že klidně zaplatí deset tisíc dolarů tomu, kdo z něj bělocha udělá.

Později se Herb Carnegie stal úspěšným byznysmenem a založil jednu z prvních hokejových škol v Kanadě. Dlouhá léta trénoval mladé hokejisty v zemi javorového listu. V hokejovém prostředí vždy prosazoval respekt, toleranci, diverzitu a sportovního ducha.

V sedmdesátých letech byl velmi úspěšným golfistou. Byl uveden do kanadské sportovní síně slávy a získal nejvyšší kanadské státní vyznamenání Order of Canada. Uvedení do Síně slávy včera přihlížely Carnegieho děti, dcera Bernice a syn Dale. „Táta byl podnikatel, průkopník a vizionář. Prožil si velmi těžké chvíle, ale nikdy nezahořkl a díval se dopředu,“ řekla Carnegieho dcera, která svůj proslov zakončila důraznou prosbou.

„Máme zodpovědnost za to, aby byl sport lepší. Aby v něm nebylo místo pro rasismus, sexismus a homofobii. Můj táta se celý život snažil, aby lidé byli vůči sobě tolerantnější.“

- Reklama -
Roman Blaha
Senior hockey writer at nhlnews.cz. Teacher, speaker, father of two. Vancouver 2010 volunteer. Best hockey ever: Canada Cup '87. Favourite players: Wayne Gretzky, Steve Yzerman.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -