Gordie Howe, legendární Mr. Hockey, který hrál hokej v pěti různých dekádách. Maurice Richard, první opravdová gólová superstar NHL, které nikdo neřekl jinak než „Rocket“. Bobby Hull, další obávaný střelec, jehož rána golfákem budila brankáře ze spaní. Všechna tahle slavná jména již brzy zmizí z podstavce Stanley Cupu.
Tihle členové Hokejové síně slávy, ale i další vítězové z let 1954-65, budou z nejcennějšího hokejového poháru odstraněni. Ptáte se, jak je to možné? Odpověď je jednoduchá – na trofeji pro vítěze play-off NHL už zkrátka není místo. Nejstarší pás bude tedy odstraněn a na podstavec přibude nový, na němž budou vyryta jména letošních šampionů. Pohár prostě nejde zvětšovat donekonečna, jinak by byl příliš velký a těžký na to, aby se dal zvednout nad hlavu nebo vzít do letadla.
„Lidé v Saskatchewanu jsou trochu naštvaní, že už tam nebude Gordieho jméno. Ale je to tradice. Větší ten pohár být nemůže, to bychom s ním pak nemohli dělat to, na co jsme zvyklí,“ vysvětluje Mike Bolt, jeden ze zaměstnanců Síně slávy, který Stanley Cup doprovází na jeho cestách po světě.
Stanley Cup je ve sportovním světě naprosto unikátní trofejí. Na rozdíl od ostatních sportů se totiž nevyrábí pro každého šampiona nový pohár, ale předává se tentýž od týmu k týmu. A jako jediná sportovní trofej na světě obsahuje Stanley Cup jména všech, kdo ho vyhráli.
Když lord Stanley v roce 1892 věnoval tento pohár hokejistům, měřil přibližně osmnáct centimetrů. Dnes je vysoký téměř metr a pod samotným pohárem má tři úzké a pět širokých pásů se jmény vítězů. Na každý pás se vejde třináct vítězných týmů. Hráč, který pohár vyhraje, tak ví, že jeho jméno na trofeji vydrží nějakých pětašedesát let.
They’ll be removing a band to make room for new names. Don’t fret. Everything is kept and stored. https://t.co/no9GJpoDyG
— TML Die Hards (@tmldiehards) 4. dubna 2018
Na vrchním, nejstarším dílu, který má být odstraněn, najdeme zejména montrealskou dynastii, kterou vedl legendární kouč Toe Blake, a také trojnásobné vítěze z Toronta pod vedením Punche Imlacha. Přestože je smutné vidět tato jména „odcházet“, jejich odkaz bude žít dál. Odebraný podstavec bude společně s předchozími dvěma (1927-40 a 1941-53) trvale vystaven v Hockey Hall of Fame v Torontu.
Strážce poháru Mike Bolt přidává úsměvnou historku. „Potkávám hráče ze staré doby, ze sedmdesátých a osmdesátých let. A oni se mě ptají, kolik jim ještě zbývá roků, než budou sundáni,“ směje se Bolt. „Pokud pohár vyhrajete jako mladí, máte šanci, že se dožijete chvíle, kdy budete odstraněni,“ dodal.
„Věděli jsme, že tam budeme vyryti možná jen čtyřicet let, ale i tak je to pořád něco výjimečného,“ říká šampion z roku 2011 Patrice Bergeron. Jeho tehdejší spoluhráč Brad Marchand jej doplňuje: „I když nás pak sundají a dají do Síně slávy, nikdo nám nikdy nevezme to, že jsme vyhráli. Vzpomínky nám zůstanou navždy.“
Již se stalo tradicí, že každý člen vítězného týmu má přes léto možnost mít pohár jen pro sebe a může ho vzít domů ukázat rodině, přátelům a fanouškům, zkrátka s ním strávit celý den. Obvykle se přijde na pohár podívat spousta lidí z širokého okolí. „Viděl jsem dospělé muže plakat štěstím. Nemohli věřit tomu, že se ocitli tak blízko u poháru. Stanley je jako celebrita. Každý je šťastný, když může být v jeho blízkosti,“ řekl Mike Bolt.
