- Reklama -

Sutter spojil svůj osud s Vancouverem do roku 2021

- Reklama -

Útočník Brandon Sutter, kterého minulý týden získali Canucks z Pittsburghu, nebude pro kanadský klub pouze krátkodobou investicí. Až rodákovi z Huntingtonu vyprší za rok stávající smlouva, hned na ni naváže pětiletý kontrakt za 21,875 miliónu dolarů. Včera se na tom dohodly obě strany.
„Jsem spokojený s výsledky našeho jednání. Sutter by se měl stát jedním ze základních kamenů naší soupisky. Je to solidní hráč pro obě strany hřiště, který je odolný a během kariéry ho netrápila vážnější zranění,“ hodnotí novou posilu generální manažer Kosatek Jim Benning.


Psali jsme o Sutterově trejdu:


Zatímco předchozí zaměstnavatelé (před Tučňáky to byli Hurricanes) využívali Sutterových schopností především v centru checking line a při oslabeních, ve Vancouveru by mohl dostat prostor i v ofenzivněji laděných formacích.
„V Pittsburghu i v Carolině vždycky nastupoval proti nejlepším hráčům soupeře a dokázal s nimi držet krok,“ říká Benning. „Je to už vyzrálý hokejista, který může své rychlosti využít k forčekingu, donutit protivníky k chybám, bojovat o ztracené puky a posílat je před bránu. Se svým stylem hry a typovým zařazením může být platným hráčem do svých pětatřiceti roků.“
Co na to 26letý Sutter?
„Nelámu si hlavu s tím, jakou mi přidělí úlohu. Chci dělat to, o co mě požádají. Doufám, že moje role vzroste. Zatím to vypadá jako dobrá příležitost zahrát si na místě centra druhé řady,“ říkal hned po přestupu.
K oběma změnám dresu, které byl během své kariéry nucen podstoupit, došlo vždy prostřednictvím trejdu. Podobné nejistotě by se majitel zlaté medaile z mistrovství světa dvacítek z roku 2008 v budoucnu rád vyhnul. Nově uzavřená smlouva obsahuje úplnou no-trade klauzuli pro první tři sezóny (a stejné omezení bylo přidáno i pro ročník 2015-16). V dalších dvou letech může Sutter sestavit seznam až patnácti klubů, kam si nepřeje být vyměněn.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Předchozí článek
Další článek
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -