Složení letošní finálové dvojice Stanley Cupu je známo – Dallas vyzve Tampu Bay. A tahle série, která v edmontonské bublině startuje už v sobotu, se zapíše do historie. Poprvé v dějinách ligy se totiž o pohár utká hlavní kouč se svým bývalým asistentem. Věřte nebo ne, tohle se opravdu ještě nikdy nestalo!
Čeká nás souboj Jona Coopera a Ricka Bownesse. Tihle dva spolu přitom ještě poměrně nedávno stáli na střídačce Lightning, spolupracovali dlouhých pět let. Zkušený Bowness dělal Cooperovi asistenta v letech 2013-2018, bok po boku prožili i nevydařené finále proti Chicagu v roce 2015. Teď jeden z nich konečně uspěje.
For five seasons, Rick Bowness was on Jon Cooper’s coaching staff with the @TBLightning.
This will be the FIRST #StanleyCup Final in #NHL history between a head coach and their former assistant! pic.twitter.com/X3xAVGI4HJ— NHL Coaches’ Association (@NHLCoachesAssoc) September 18, 2020
Rick Bowness: oblíbený taťka
Zajímavé také je, že Bowness do série vstupuje stále jako „prozatímní“ hlavní kouč, kterým byl jmenován poté, co Hvězdy v průběhu sezóny ukončily spolupráci s Jimem Montgomerym. Generální manažer Jim Nill už se nechal slyšet, že pětašedesátiletý kouč (aktuálně nejstarší v NHL) si letošními výsledky zasloužil, aby ve své funkci pokračoval, oficiálně ale zatím nebylo nic potvrzeno.
Ostřílený veterán má za sebou bohatou trenérskou kariéru. Ví, jaké to je stát na střídačce týmu NHL jako hlavní kouč, přidružený kouč (associate) i jako asistent. Z pozice hlavního vedl postupně Winnipeg, Boston, Ottawu, Islanders a naposledy Phoenix v ročníku 2003-04. Následovala dlouhá pauza, do funkce s označením „head coach“ se vrátil až nyní v Dallasu.
O Bownessovi mluví bývalí hráči a spolupracovníci jen v dobrém. Tvrdí o něm, že je to férový, empatický, nesobecký chlap, co se ke každému chová s respektem, ať už jde o hvězdy týmu, hráče ze čtvrté formace, kustody, ochranku či uklízečky. A lidi ho za to mají rádi, je to takový oblíbený taťka, kterému by ten pohár všichni přáli.
„Pro hokej žije. Miluje tenhle sport. Na každého, kdo se s ním setkal, udělal dojem,“ říká o něm kouč Peter DeBoer, jehož Golden Knights vypadli z letošního play-off právě s Dallasem. „Udělali byste pro něj cokoli,“ říká kapitán Stars Jamie Benn. Jeho spoluhráč Joel Hanley přikyvuje. „Když mluví, tak posloucháte, co říká. Kdybych měl vybrat jedno slovo, které ho charakterizuje, tak je to respekt.“
Žádný jiný kouč v historii neodtrénoval v NHL tolik zápasů jako právě Bowness. Ten již pokořil metu 2 500 utkání, předchozí rekord Scottyho Bowmana (2 164 zápasů) překonal už v roce 2017. Rodák z Halifaxu začal s trénováním v roce 1982 v AHL a od té doby vynechal jen dvě sezóny, z toho jednu kvůli výluce (2004-05). Za téměř čtyřicet let trénování byl tedy bez práce jen jednou, asi rok.
O některých trenérech platí, že jsou skvělí v hlavní roli, ale nemohou dělat asistenty. Pak jsou jiní, kteří jsou dobří v roli asistenta, ale z nějakého důvodu nezvládnou post hlavního. No a pak je tu Rick Bowness. „Rick zvládne pracovat s kýmkoli, v jakékoli pozici. To je velmi vzácné a obdivuhodné,“ říká o něm bývalý svěřenec Danny Briere.
Jon Cooper: vzdělaný a komunikativní
Na druhé straně stojí Jon Cooper, vystudovaný právník, který s Tampou slaví úspěchy. Z Blesků udělal každoročního favorita na pohár, který až na výjimky (loni v prvním kole s Columbusem) postupuje v play-off daleko. O Stanley Cup si Cooperova parta zahraje podruhé, minimálně do finále konference to dotáhla čtyřikrát (2015, 2016, 2018, 2020).
Žádný ze současných hlavních trenérů v lize nepůsobí u jednoho týmu tak dlouho jako Cooper, což také svědčí o tom, že jsou s jeho prací nadřízení spokojeni. Stejně jako Bowness, i on je mezi hráči oblíbený. Když mluví, poznáte, že máte tu čest s inteligentním chlapem, který se umí vyjadřovat.
Narodil se a vyrůstal v Prince George, hokej hrával za známou univerzitu Notre Dame ve Wilcoxu (provincie Saskatchewan). Poté vystudoval práva na univerzitě v Michiganu. První trenérskou práci získal v roce 2003 v juniorské NAHL.
„Nikdy jsem nepomyslel na to, že má cesta povede do NHL,“ prozradil v roce 2014 už jako kouč Lightning. „Užíval jsem si právničinu, byla to pro mne skvělá zkušenost,“ dodal. Nakonec ale zvítězil hokej.
Po úspěšných letech v NAHL a USHL byl v roce 2010 najat jako kouč Norfolk Admirals, farmářského celku Tampy v AHL. V ročníku 2011-12 tým pod jeho vedením získal Calder Cup a 28 výhrami v řadě v základní části stanovil rekord soutěže. Pro Coopera z toho byla cena pro trenéra roku.
Následující rok Bolts přestěhovali farmu do Syracuse, Cooper zde ale sezónu nedokončil. Když Lightning v březnu odvolali z funkce Guye Bouchera, povýšil Cooper do NHL. Tehdejší generální manažer Bolts Steve Yzerman si Coopera oblíbil. Zároveň ale věřil, že by se mu v začátcích hodil zkušený asistent.
A tak legendární Steve zavolal do Vancouveru, kde Bowness působil, a GM Mikea Gillise požádal o svolení jednat s Bownessem. „Zavolal mi a představil se. Jako by se Steve Yzerman musel někomu představovat. Ale to je celý Steve,“ smál se tomu s odstupem času Bowness.
„Tak jsem se dostal do Tampy. Sledoval jsem Jona při práci, to on byl hlavním koučem. Já se ho jen snažil podporovat, jak nejlépe jsem mohl. On je pro Tampu skutečně vynikající trenér,“ vzpomíná na společné působení u Bolts Bowness.
„Rick byl pro mne bohatou zásobárnou informací. Nebyl jsem sice trenér-nováček, ale byl jsem nový v NHL, takže jsem potřeboval dobré vedení. A on byl v tomto ohledu fenomenální,“ vrací kompliment Cooper.
Prohra ve finále? To bude opravdu hořká pilulka
Tihle dva pánové tedy povedou své týmy do poslední bitvy letošního play-off. Jeden z nich se dočká vysněného poháru. Pro Coopera to bude druhá příležitost po již zmiňovaném roce 2015, pro Bownesse celkově třetí. Ve finále Stanley Cupu neuspěl v roce 2015 s Tampou ani o čtyři roky dříve na lavičce Vancouveru jako asistent Alaina Vigneaulta. Pro něj je honba za pohárem celoživotní touhou. Má nejvyšší čas, a kdo ví, možná poslední šanci. Využije ji?
Oba muže spojuje společná minulost a vzájemný respekt. I když pro jednoho z nich skončí finále další hořkou porážkou, buďte si jisti, že při podávání rukou se spolu zastaví a upřímně budou jeden druhému ten triumf přát.
