- Reklama -

Wild znamená divoký

- Reklama -

Dvě vítězství z posledních deseti startů, to věru není bilance, kterou by se dalo chlubit. Skutečnost, že z osmi prohraných utkání dokázala Minnesota – neboť o ní je řeč – alespoň čtyři dovést do prodloužení, vylepšuje dojem jen částečně. Nelze se potom divit, že kormidelníkovi Divochů Mikeu Yeovi na středečním tréninku vytekly nervy.

„Zastavil trénink a začal se navážet do hráčů. Zbláznil se a začal mlátit hokejkou do ledu. Praštil holí do mantinelu a zmizel.“ Michael Russo, reportér listu Star Tribune, se v sérii tweetů pokoušel sdělit světu, co se na tréninku dělo.
Jak ale dokládá připojené video, spoustu peprných výrazů si raději nechal pro sebe. Půldruhé minuty trvající monolog trenéra Wild by v České republice bylo možné pouštět v televizi až po 22. hodině, americká stanice KSTP to řešila ‚vypípáním‘ neslušných slov. A pípalo se hodně…
„Nebyli jsme dost dobří. A nejsme v pozici, abychom si mohli dovolit byť jen slušný trénink, natož špatný. To nehodlám akceptovat,“ vysvětloval Yeo své chování později, když už mu zmizela červeň z obličeje. „Prohráli jsme poslední zápas, dneska přijdeme na stadión a předvedeme takovýhle trénink? Jak už jsem řekl, to nehodlám akceptovat.“
„Na ledě jste to možná viděli poprvé, ale uvnitř kabiny se občas takhle chovám, když si to situace žádá,“ přiznává Mike Yeo. „Můžete klopit hlavy, litovat se, ukazovat prstem na ostatní … ale žádná z těchhle věcí z vás neudělá vítěze a nepomůže vám v krizi.“
Divochům patří v tabulce Západní konference jedenácté místo. Na posledního vlastníka divoké karty, jímž je momentálně Winnipeg, ztrácejí šest bodů. Mytí hlav, kterého se jim dostalo od trenéra, hokejisté Minnesoty chápou jako oprávněné.
„Myslím, že každý z nás už to v kariéře někdy zažil. Je jasné, že Mike s  námi nebyl spokojený – a to oprávněně,“ říká útočník Kyle Brodziak. „Trénink jsme odflákli, byli jsme duchem mimo. Zasloužili jsme si to.“

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -