Na skutečně velké okamžiky sportovní historie se vzpomíná ještě za mnoho desetiletí. Jednou z takových událostí se ve dvacátém století bezesporu stal hokejový zápas, který 22. února 1980 odehrály na ZOH v Lake Placid celky USA a SSSR. Utkání vešlo do dějin pod označením „Zázrak na ledě.“ Americký celek složený z neznámých studentů v něm pokořil takřka neporazitelný Sovětský svaz a udělal rozhodující krok ke zlatu. V roce 1999 to magazín Sports Illustrated vyhlásil za nejvýznamnější sportovní moment 20. století. Tuto neděli se američtí olympijští vítězové sešli v Lake Placid opět, aby po pětatřiceti letech na slavné okamžiky zavzpomínali.
Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.
Jako poslední dorazil do arény pojmenované po tehdejším kouči Herbu Brooksovi brankář Jim Craig. Do zahájení akce chybělo pouhých sedm minut. Craiga do haly dokonce eskortovala policie státu New York. „Stihl to!,“ zakřičel někdo ze spoluhráčů. Vzpomínkový večer nazvaný „Relive the Miracle“ tak mohl začít.
Ačkoli se členové tehdejšího týmu během let občas potkávali (třeba na pohřbu Herba Brookse), tohle bylo vůbec poprvé, kdy se všichni žijící hráči sešli na místě, které bude navždy spojeno s největším úspěchem jejich života, tedy přímo v Lake Placid. „Je to neuvěřitelné. Před pětatřiceti lety jsme sem přijeli a ani se nám nesnilo o tom, že se něco takového může stát,“ řekl kapitán týmu Mike Eruzione.
Stejně jako 22. února 1980 stálo na ukazateli skóre i tentokrát: USA 4, SSSR 3. Na pódiu sedělo devatenáct mužů v replikách svých bílých olympijských dresů. Do arény si našlo cestu několik tisícovek fanoušků, kteří častokrát během večera skandovali „U-S-A!, U-S-A!“. Celý jeden sektor byl zakryt velkou americkou vlajkou.
Miracle On Ice team’s poignant reunion after Bob Suter’s death had its laughs and a confession http://t.co/PFTUgMHXeC pic.twitter.com/T1Zz4W6XmC
— SI NHL (@SI_NHL) 23. Únor 2015
Večerní program zahrnoval například autentický záznam utkání, promítání filmu „Hokejový zázrak“ z roku 2004 s Kurtem Russellem v hlavní roli (v originále „Miracle“) a také záběry na Herba Brookse, jak před olympiádou říká, že Američané pravděpodobně nezískají medaili. Na závěr programu byl vyvěšen dres s číslem dvacet, který patřil Bobu Suterovi. Ten se stal loni v září prvním hráčem slavného týmu, který zemřel (infarkt).
Přítomní vzpomínali a dobře se bavili, nejčastějším terčem vtípků byl Herb Brooks (zemřel v roce 2003). Útočník Dave Christian řekl, že se v přítomnosti osmnácti spoluhráčů přenesl zpátky do roku 1980. „Jsem připraven ten zápas znovu odehrát,“ hlásil.
Při záběrech promítaných na velkých obrazovkách si hráči předávali mikrofon, nikdo toho nenamluvil tolik jako kapitán a střelec vítězné branky Eruzione. Ve filmu „Hokejový zázrak“ se pochopitelně vyjímala hlavně scéna ze šatny před duelem se Sovětským svazem a legendární projev kouče Brookse.
http://youtu.be/dvJ4fqaYFq0
Další památná scéna se odehrává po přípravném zápase s Nory, ve kterém Američané hrající s nepříliš velkým zájmem pouze remizovali 3:3. Naštvaný kouč nechal šokované hráče po utkání jezdit sprinty od lajny k lajně skoro až do bezvědomí.
„Ve filmu se ale neobjevilo, že jsme s nimi hráli hned druhý den znovu a vyhráli jsme 8:0,“ vzpomínal Eruzione. Gólman Jim Craig ocenil svého náhradníka Stevea Janaszaka. Ten vyhrál v roce 1979 s týmem Minnesoty (pod Brooksem) univerzitní šampionát NCAA, na ZOH byl ale jediným z týmu, kdo neodehrál ani jedinou vteřinu.
„Steve byl naprosto plnohodnotnou součástí týmu, ať už chytal nebo ne,“ řekl rezolutně. Oba gólmani, kteří měli tentokrát židle na opačné straně pódia, se potkali uprostřed a objali se. „Řekl bych, že polovina z nás ani nevěděla, kde Sovětský svaz leží,“ prohlásil v legraci Dave Silk. „Když se nás ptali na Gorbačova, mysleli jsme si, že hraje levé křídlo,“ smál se.
Již ve vážnějším tónu ale hráči přiznávali, že Sověty spíš obdivovali a respektovali, než aby je nenáviděli. „Bylo to o tom, abychom udrželi zápas těsný tak dlouho, jak to jen půjde,“ řekl Mark Johnson, autor vyrovnávacích tref na 2:2 a 3:3. Pak už přišel na řadu vítězný gól Mikea Eruzioneho po asistencích Paveliche a Harringtona.
„Mohl jsem ho dát už já. Ale jako správný spoluhráč, proč bych nepřihrál Mikeovi, svému kapitánovi, a nezařídil, že si v příštích letech vydělá miliony?,“ smál se Harrington. Jack O’Callahan si přisadil: „Mimochodem, bylo to mnohem víc než miliony.“ Eruzione na to Harringtonovi jen suše odvětil: „Kdybychom byli v opačné roli a ta střela vyšla na tebe, šlo by to hodně vedle.“ Vtípek střídal vtípek, nálada byla uvolněná.
Eruzione to za vítěznou trefu od spoluhráčů pěkně schytal. Prý měl zavřené oči, když střílel, a podobně. „Otevřené nebo zavřené, na tom nezáleží. Prošlo to tam, kam mělo,“ bránil se. V závěrečných vteřinách záznamu zápasu zazněla i slavná hláška Ala Michaelse „Věříte na zázraky?“.
‘Relive the Miracle’ reunion emotional for 1980 U.S. Olympic hockey team http://t.co/O2P8fyCsS8 pic.twitter.com/pOW2c3lrxM
— NHL on NBC (@NHLonNBCSports) 22. Únor 2015
Nakonec byla slavnostně vyvěšena pod strop dvacítka Boba Sutera. Jeho syn Ryan Suter, současný hráč Minnesoty, v předtočeném videu prohlásil, že z tohoto ocenění svého otce má husí kůži. „Pořád to bereme tak, že je nás dvacet, protože Bobby je tu s námi,“ dodal na závěr Jack O’Callahan.
Češi mají Nagano, Američané zase svůj „Zázrak“. Je neuvěřitelné, že od té doby uplynulo už dlouhých pětatřicet let…
Foto/Photo by: Icon Sportswire
