- Reklama -

Zemřel Steve Montador. Dva měsíce po 35. narozeninách

- Reklama -

Minulou sezónu v chorvatském Záhřebu Steve Montador předčasně ukončil kvůli otřesu mozku. Je možné, že stejný důvod je třeba hledat za jeho dnešním úmrtím. Ale to bychom spekulovali. Jedna věc je jistá, bývalý obránce už bude kroužit jen po nebeském kluzišti.
Hokejistu, který v NHL odehrál 571 zápasů, nalezli v neděli ráno bez známek života v jeho domě v Mississauze v kanadské provincii Ontario. Policie záležitost nevyšetřuje jako trestný čin, ale výsledky pitvy zatím nejsou známy. Montador zemřel ve věku 35 let.


Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.


„Jsme hluboce zarmouceni zprávou o náhlém úmrtí Stevea Montadora. Byla to osobnost, která se rychle spřátelila s každým, koho poznala – se spoluhráči, lidmi z klubů, novináři i fanoušky. Během své kariéry byl aktivním členem NHLPA, s nímž jsme velice rádi spolupracovali,“ stojí v prohlášení, které vydal výkonný ředitel hokejových odborů Donald Fehr. „Jménem hráčů i našich zaměstnanců vyslovujeme upřímnou soustrast Steveově rodině i jeho mnohým přátelům.“
Montador zahájil svoji profesionální kariéru v organizaci Flames, kteří mu v roce 2000 nabídli smlouvu jako volnému hráči. Postupem času vystřídal další kluby (Florida, Anaheim, Boston, Buffalo), jeho posledním zaměstnavatelem byli Blackhawks. Za Chicago nastoupil v NHL naposledy v sezóně 2011-12, následující ročník strávil na farmě Jestřábů v Rockfordu.
Ze všech těchto klubů, ale i ostatních, přicházejí kondolence.
„S hlubokým zármutkem truchlíme nad úmrtím Stevea Montadora. Vždy si ho budeme pamatovat jako člena naší rodiny. Jsme hrdí na to, že po šest sezón oblékal dres Calgary. Jde o hroznou ztrátu úžasného mladého muže a skvělého spoluhráče, který byl znám svým velkým srdcem a charakterem. Všem, kdo měli to potěšení ho znát a pracovat s ním, bude chybět,“ loučí se s Montadorem jeho první klub v NHL.

Foto/Photo by: Bridget Samuels

- Reklama -
Předchozí článek
Další článek
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -