- Reklama -

1000/600. Eliáš zabil dvě mouchy jednou ranou

- Reklama -

Trvalo to asi déle, než čekal, ale nakonec se Patrik Eliáš dočkal. Ze tří kulatých met, které měl třebíčský rodák na začátku sezóny před sebou, už dvě padly. A nechybělo mnoho a mohl zvládnout všechny tři v jednom zápase.
Branka ze čtvrté minuty úterního utkání s Buffalem měla v Eliášově zámořské kariéře pořadové číslo 399. Když o jedenáct minut později vyslal v oslabení do úniku Travise Zajaca a ten proměnil, oslavil český útočník 600. nahrávku. Asistencí u trefy Mikea Cammalleriho do odkryté klece v závěru zápasu se Eliáš přiřadil k 81 mužům, kteří v NHL pokořili tisícibodovou hranici.
„Přes sezónou jste vy novináři mluvili o tisíci bodech, protože se to nezdálo daleko. Sedmnáct bodů, které chyběly, to vypadalo na 20-25 utkání. Jenže při tom, jak to s námi vypadalo, jsem na to rychle zapomněl,“ poukáže osmatřicetiletý veterán na nelichotivé postavení Devils vespodu tabulky. „Dneska jsem řekl, že doufám, že to stihnu do konce ročníku. Jsem rád, že to dnes vyšlo a já přispěl k důležité výhře.“

Vítězství 4:1 podpořil nahrávkou na gól Jordina Tootooa také Marek Židlický. Cory Schneider pochytal třicet střel a také si připsal asistenci. Hlavním hrdinou byl ale pochopitelně Eliáš.
„Když chlap odehraje tisíc zápasů, dá se to považovat za slušnou kariéru. Spousta hráčů odehrála dobrou kariéru, ale měla smůlu na zranění nebo jiné věci. Když posbírá tisíc bodů, je to další level. Patrik dokázal opravdu hodně,“ smekne před spoluhráčem Cammalleri.
„Je to neuvěřitelné. V téhle lize je těžké bodovat, musíte odehrát spoustu zápasů, abyste nasbírali tolikhle bodů,“ přidá se Schneider. „Je úžasné, co Patrik dokázal, a dokázal to v jednom klubu, což má dnes o to větší váhu. Jsem šťastný i za něho, je to velký milník.“
Gólman New Jersey už to zmínil. Eliáš během celé své zámořské kariéry, jež započala draftováním v roce 1994 ve druhém kole (přesněji řečeno premiérovým utkáním v prosinci 1995) oblékal pouze jeden dres.
„V dnešní době je z mnoha důvodů neobvyklé dosáhnout takového výkonu, ale Patrik byl velmi loajálním Ďáblem. Několikrát byl volným hráčem a rozhodl se zůstat. Je skvělé mít ho v naší organizaci,“ děkuje svému svěřenci za věrnost generální manažer Lou Lamoriello. „Podle mého názoru bude patřit do Hokejové síně slávy.“
Dvojnásobný vítěz Stanley Cupu a majitel bronzové olympijské medaile z Turína nelituje, že spojil svůj osud s klubem z East Rutherfordu, později z Newarku.

„Nikdy bych si nepomyslel, že se to dostanu takhle daleko, zvláště když je to pouze v jednom týmu. Někdy bylo těžké sbírat body vzhledem k systému, který jsme praktikovali. Měl jsem dobré sezóny, ale přišla také zranění a musel jsem bojovat se spoustou věcí. Není snadné dostat se na tisíc bodů a já jsem hrdý, že jsem to dokázal,“ uzavírá Eliáš.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -