„Neuvěřitelné, že už je to deset let,“ říká Crosby o svém životním gólu

Přidal  Roman Blaha   do  , , , , ,      28. 2. 2020 15:45     Komentáře nejsou povolené u textu s názvem „Neuvěřitelné, že už je to deset let,“ říká Crosby o svém životním gólu  

Bylo 28. února 2010, poslední den 21. ZOH v kanadském Vancouveru. Do závěrečného ceremoniálu zbývalo jen pár hodin a na programu bylo finále hokejového turnaje. Ve hře byla poslední medaile z těchto Her. Ta, o kterou domácí stáli ze všeho nejvíc – zlatá hokejová.



V mládí obdivoval Jordana a Yzermana

Kanadští reprezentanti z širšího kádru dostali už na letním soustředění před sezónou dotazník s několika otázkami, kde o sobě měli fanouškům něco prozradit. Jejich odpovědi byly poté zveřejněny v oficiální publikaci s názvem „Home Ice“, která byla věnována právě olympijskému hokejovému turnaji a tomu, jak velkou výzvou je pro javorový list získat doma zlato.

Co na sebe fanouškům prozradil Crosby? Třeba to, že kdyby nebyl hokejistou, stal by se pravděpodobně hasičem nebo policistou. Když vyrůstal, byl jeho vzorem legendární basketbalista Michael Jordan, z hokejistů pak obdivoval Steva Yzermana. A jaký byl v mládí jeho oblíbený klub NHL? Montreal Canadiens. Za nejdůležitější osoby ve své hokejové kariéře označil Crosby své rodiče.

Hvězda týmu? Spíš jeden z mnoha tahounů

V době Her byl rodák z Cole Harbour pořád ještě velmi mladý, vždyť mu stále bylo jen dvaadvacet. Přesto už měl na kontě zisk Stanley Cupu z předešlé sezóny (2009), finále proti Detroitu si zahrál dokonce už o rok dříve.  Měl za sebou celou řadu individuálních ocenění a byl uznávaným lídrem na ledě i mimo led.

Jako kluk sníte o tom, že jednou budete hrát za Kanadu. Nikdy by vás ale nenapadlo, že budete mít možnost zahrát si na olympiádě před vlastními fanoušky,“ váží si Crosby příležitosti, jaká přichází jednou za život.

Ve Vancouveru to dlouho nevypadalo, že by olympijský turnaj měl mít v jeho podání takový happy end. Javorový list se rozjížděl pomalu. Ve skupině se Kanaďané trápili se Švýcary (3:2) a prohráli s Američany (3:5). Ani Crosby nijak nezářil, přestože nakonec v sedmi duelech zaznamenal sedm bodů (4+3).

Mimořádně povedený turnaj prožili spíš jiní – zejména Američané Ryan Miller, Zach Parise a Brian Rafalski, nebo slovenský sympaťák Pavol Demitra. Kanadu táhli především Jonathan Toews, Shea Weber či pětigólový Corey Perry. Nakonec to byl ale Crosby, kdo dovedl javorový list do země zaslíbené a dotkl se hokejového nebe.

Dramatické finále

Poté, co jsme je ve skupině porazili, jsme věděli, že s nimi můžeme hrát,“ ohlíží se za deset let starým finále útočník USA Patrick Kane. Úvod souboje o zlato se ale jeho týmu nevydařil. Po trefách Toewse a Perryho odskočili domácí do dvougólového vedení.

Ještě ve druhé třetině snížil na rozdíl jediné branky Ryan Kesler, útočník místních Canucks. A když už se javorový list chystal slavit zlato, umlčel diváky v hale čtyřiadvacet vteřin před koncem základní hrací doby Zach Parise. „V tu chvíli byste slyšeli špendlík spadnout na zem,“ říká kanadský obránce Chris Pronger. „Když dostanete gól takhle pozdě, nesmíte o tom moc dlouho přemýšlet. Museli jsme rychle obrátit list,“ vzpomíná na dramatický závěr zápasu Crosby.

Zlatý gól

V čase 67:40 to přišlo. Po přihrávce od Jaromea Iginly propálil Crosby Ryana Millera v americké brance a rozhodl o zlatých medailích pro javorový list. Jak přesně se zlatá akce zrodila?

V útočném pásmu, u levého mantinelu, posunul Crosby puk Iginlovi a vyrazil směrem k brance. O malinký moment později křiknul „Iggy!“ a Iginla mu puk vrátil. „V jeho hlase byla cítit naléhavost, tak jsem raději poslechl,“ směje se Jarome Iginla. Crosby na nic nečekal a svižnou střelou zaskočil Ryana Millera. A zbytek je historie.

O tomhle sní každý kluk aspoň tisíckrát. Ten gól mohl dát kdokoli. Hrát olympijské finále doma v Kanadě, to je příležitost, jaká přichází jednou za život,“ prohlásil kanadský národní hrdina. „Neviděl jsem puk projít do branky, ale slyšel jsem, jak hala bouří. Ten pocit nejde popsat,“ vzpomíná.

Město na pacifickém pobřeží vybuchlo nadšením a do ulic se vydaly davy slavících fanoušků. Zpívalo se, tancovalo, úplně cizí lidé si na eskalátorech dávali „high-five“. Ulice Vancouveru se zkrátka proměnily v jeden velký červený karneval. Jen o pár hodin později bylo na programu slavnostní zakončení ZOH, mimochodem výtečně zorganizovaných Her.

Henderson, Lemieux, Crosby

Crosbyho gól měl pro zemi javorového listu mimořádný význam. Po žádné jiné medaili netoužila pořadatelská země tolik, jako po hokejovém zlatu. V celé historii kanadské hokejové reprezentace se této trefě mohou svou důležitostí rovnat snad jen dva další zásahy.

Jeden z nich má na svědomí Paul Henderson, který v roce 1972 slavně rozhodl ostře sledovanou Sérii století mezi Kanadou a SSSR. Ten druhý přišel proti stejnému soupeři na Kanadském poháru 1987, kdy o triumfu pro Kanadu rozhodl po přihrávce Wayna Gretzkyho Mario Lemieux.

Zážitek na celý život

Je bláznivé, když pomyslím, že už je to deset let. Lidé si to pořád připomínají. Ještě dnes se mi stává, že mi lidé říkají, kde zrovna byli, když ten gól padl,“ říká kapitán Pittsburghu. „Jako kluk o něčem takovém sníte. Olympiáda. Před vlastními fanoušky. Drama. Prodloužení,“ dodal.

To je celý Sid. Velcí hráči tohle dokážou, vždy se na ně můžete spolehnout v důležitých momentech. Předvádí to po celou kariéru. Viděli jsme od něj jak v dresu Pittsburghu, tak v reprezentaci. Bez jakýchkoli pochyb se zařadí mezi nejlepší hráče historie,“ chválí střelce zlatého gólu brankář Roberto Luongo.

Byla to úžasná zkušenost a mám na ni jen ty nejlepší vzpomínky. Velmi si vážím, že jsem toho mohl být jako hokejista součástí,“ ohlíží se kapitán Pittsburghu za svou životní trefou, která dnes „slaví“ desetileté výročí.

Autor  

Narozen v roce 1975, NHL sleduji od konce 80. let, redaktorem od roku 2008. Vystudovaný ekonom - obor marketing, ženatý, manželka Silvie, synové Mike a Dave. Dobrovolník na ZOH 2010 ve Vancouveru, florbalový kouč a speaker, učitel. Mám rád NHL jako celek, obdivuji kanadskou oddanost hokeji a úžasnou tradici této hry v zemi javorového listu, jsem velkým kanadským fanouškem. Rád sportuji, cestuji, čtu o NHL v angličtině, poslouchám U2 a trávím čas se svými syny. Oblíbení hráči: Yzerman, Gretzky, Orr, Sakic, Beliveau, LaFontaine, Linden, Modano, Francis, Gilmour, Hawerchuk, Mario, Roy, Brodeur, R. Bourque, Coffey, Selänne, Toews, Gaudreau, McDavid, St. Louis, Sean Burke, Jágr, Sedinové. Nejlepší hokej ever: Canada Cup 87.