Seriál
FINÁLOVÉ SÉRIE STANLEY CUPU
Díl 3/40
1981
NEW YORK ISLANDERS vs MINNESOTA NORTH STARS 4-1
—————————————————————————————————————————————————————————————————————————————-
Průběh série:
1 – 0 Islanders – Minnesota 6:3
2 – 0 Islanders – Minnesota 6:3
3 – 0 Minnesota – Islanders 5:7
3 – 1 Minnesota – Islanders 4:2
4 – 1 Islanders – Minnesota 5:1
Nejproduktivnější hráči série:
Mike Bossy (NYI) 8 (4+4)
Wayne Merrick (NYI) 8 (3+5)
Butch Goring (NYI) 7 (5+2)
Steve Payne (MIN) 7 (5+2)
Bryan Trottier (NYI) 7 (2+5)
Denis Potvin (NYI) 6 (2+4)
Dino Ciccarelli (MIN) 5 (3+2)
Bobby Smith (MIN) 5 (2+3)
Gólmani:
Billy Smith (NYI) – 300 minut, 16 inkasovaných branek, průměr 3,20
Don Beaupre (MIN) – 180 minut, 13 inkasovaných branek, průměr 4,33
Gilles Meloche (MIN) – 120 minut, 12 inkasovaných branek, průměr 6,00
Nejproduktivnější hráč celého play-off:
Mike Bossy (NYI) – 18 zápasů/35 bodů (17+18)
Conn Smythe Trophy: Butch Goring (NYI)
Soupiska vítězů (v abecedním pořadí):
Mike Bossy, Bob Bourne, Billy Carroll, Clark Gillies, Butch Goring, Garry Howatt, Anders Kallur, Gord Lane, Dave Langevin, Bob Lorimer, Hector Marini, Mike McEwen, Roland Melanson (G), Wayne Merrick, Ken Morrow, Bob Nystrom, Stefan Persson, Denis Potvin (C), Jean Potvin, Billy Smith (G), Duane Sutter, John Tonelli, Bryan Trottier
Al Arbour (kouč), Bill Torrey (generální manažer)
Příběh:
Poté, co Islanders získali svůj první pohár, byli v sezóně 1980-81 nejlepším týmem základní části. Soupeře drtili nejen hokejovou šikovností, ale uměli také pořádně přitvrdit, pokud s nimi někdo chtěl hrát drsnějším stylem. „Uměli jsme se přizpůsobit,“ prohlásil poletech kouč Al Arbour.
Hlavním příběhem základní části byla honba Mikea Bossyho za výkonem, který dosud dokázal jediný hráč – legendární Maurice „Rocket“ Richard v ročníku 1944-45. Bossy nastřílel před dvěma lety parádních 69 branek, loni si ale pohoršil na 51 zásahů. Pro tento ročník si vytyčil jasný cíl – padesát branek v padesáti zápasech.
Spolu s ním se za touto metou hnal také Charlie Simmer z Los Angeles. Ten měl po padesáti duelech na kontě 49 tref, o jediný zásah mu tedy tento parádní kousek unikl. Bossy své fanoušky také napínal do poslední chvíle, ale nakonec dvěma zásahy ve třetí třetině padesátého utkání na vysněnou metu dosáhl.
Zálusk si Bossy dělal také na celkový rekord v počtu nastřílených branek za sezónu, 76 branek Phila Esposita se mu ale překonat nepodařilo. Nakonec ovládl střeleckou tabulku s 68 brankami. Skvělou formu si však přenesl i do play-off, když vytvořil nový rekord vyřazovací části v počtu bodů. Jeho zápis se zastavil na hodnotě 35 bodů v pouhých osmnácti zápasech (17 branek, 18 asistencí).
Dalším, kdo se během play-off zapsal do historie, byl Bryan Trottier. Ten dokázal bodovat ve všech (!) osmnácti zápasech vyřazovací fáze (11+18). Nejdelší bodovou sérii hráče během play-off nakonec v součtu se sedmi posledními zápasy předchozího play-off a dvěma úvodními duely následujícího roku natáhl až na 27 zápasů.
Z rekordů to ale stále nebylo vše. Denis Potvin nasbíral během bojů o Stanley Cup 25 bodů (8+17), což před ním žádný obránce nedokázal. Až později jeho rekord překonal Paul Coffey (37 bodů), ke kterému se přiblížili už jen Brian Leetch (34) a Al MacInnis (31).
Cestou do finále Islanders postupně vyřadili Toronto (3:0), Edmonton (4:2) a Rangers (4:0). Jejich vstup do play-off byl doslova impozantní. S Torontem zametli po výsledcích 9:2, 5:1 a 6:1. Do té doby nedokázal žádný tým nastřílet svému soupeři během třízápasové série dvacet branek.
Nejtěžší práci měli Ostrované ve druhém kole s mladým týmem Edmontonu, který překvapil vyřazením zkušeného Montrealu s Guy Lafleurem.
Finálovým soupeřem Potvina a spol. se překvapivě stala Minnesota, která si postupně poradila s Bostonem, Buffalem a Calgary.
Také North Stars měli ve svém středu hráče, který toho roku přepisoval historii. Útočník Dino Ciccarelli stanovil čtrnácti brankami a jednadvaceti body nováčkovské rekordy play-off.
Minnesota sice dokázala ve čtvrtém duelu finálové série odvrátit konec v nejkratší možné době, dva rychlé góly Butche Goringa na začátku pátého zápasu ale určily ráz utkání a Isles si celkem v pohodě došli pro druhý Stanley Cup v řadě. I když Bossy a Potvin stanovili nové bodové rekordy a Trottier zaznamenal neuvěřitelnou bodovou sérii, cenu pro nejužitečnějšího hráče play-off obdržel Butch Goring, který střílel důležité branky a vynikal komplexní hrou na obou koncích kluziště.
Řekli o sérii:
„Řekl jsem dnes klukům, že po zápase se sbalím a jedu domů. Butch Goring prohlásil už před sérií, že bude hrát maximálně pět zápasů. Pokud bychom dnes prohráli a museli se vracet do Minnesoty na šestý zápas, asi by nám pár lidí chybělo,“ smál se po posledním utkání Mike Bossy.
Do Minnesoty se nehodlal podruhé vracet ani gólman Billy Smith. Ten musel se svými kumpány po prohře ve čtvrtém duelu zrušit domluvenou partii golfu. „Přišli jsme o jeden golf a nehodlali jsme přijít o další,“ řekl.
„Minulý rok jsem přišel do týmu, ale příliš jsem se necítil jeho součástí. Tento rok už jsem si s ostatními prošel vším, tím dobrým i zlým, párkrát jsme se společně opili. Letos je to mnoh:em víc vzrušující,“ rozplýval se nejužitečnější hráč play-off, Butch Goring.
„Proč bychom nemohli být dynastií? Myslím, že máme tým, který je nemožné porazit,“ vyhlašoval po druhém triumfu v řadě sebevědomý Bob Nyström.
„Věděli jsme, co můžeme čekat od jejich dominantních hráčů, jako jsou Potvin, Bossy a Trottier. Ale nebyli jsme připraveni na takový ofenzivní příspěvek Butche Goringa,“ uznal po finále Glen Sonmor, kouč North Stars.
„Přál bych každému, kdo hraje hokej, aby zažil ten pocit ze zisku Stanley Cupu. Když ho vyhrajete jednou, chcete ho vyhrát znovu,“ řekl Bryan Trottier.
