Naposledy se v NHL trefil začátkem listopadu v zápase s Floridou, hned poté, co se vrátil ze sedmizápasového pobytu na marodce. Včera měl Vincent Lecavalier za sebou znovu pauzu v délce sedmi utkání, jenže tentokrát je strávil na tribuně. Při návratu kanadského veterána do sestavy byli soupeřem Philadelphie opět Panteři a rodák z Ile Bizard měl znovu blízko ke skórování, trenéři mu dali příležitost při samostatných nájezdech. Jenže neuspěl, stejně jako jeho další čtyři spoluhráči (s výjimkou Jakuba Voráčka), a Letci prohráli 1:2.
„Asi bychom se jim měli při tréninku věnovat více,“ uznává Lecavalier. „Jde při nich o velmi důležité body, které necháváme ležet jen tak. Trénujeme nájezdy, ale pravděpodobně bychom měli víc.“
Flyers v této sezóně nevyužili ani jednu z pěti šancí, kdy mohli bod navíc získat díky dovednostní disciplíně. Poslední úspěch slavili skoro před rokem – 30. prosince 2013 proti Vancouveru, od té doby vyšli desetkrát naprázdno. Pět chybějících bodů by je přitom výrazně přiblížilo postupovým příčkám.
„Na papíře jsou nájezdy 50 na 50, v našem případě spíš 10 na 90,“ posteskne si Voráček. Český útočník se v letošním ročníku dostal ke slovu třikrát, čtvrteční trefa do černého byla jeho premiérovou. Jednou se zadařilo také Seanu Couturierovi a Claudeu Girouxovi, což je z devatenácti pokusů opravdu slabá bilance.
O moc lépe na tom nejsou ani maskovaní muži, kteří nezastavili devět z devatenácti nájezdů. „Už konečně musíme najít způsob, jak v nich zvítězit,“ burcuje spoluhráče i sám sebe gólman Steve Mason. „Nedáváme moc branek, hodně jich pouštíme. Dneska jsme měli dvě šance vyhrát a stejně se nám to nepovedlo. Tenhle rok je to už popáté. Ztratili jsme pět bodů, které by nás pravděpodobně posunuly do play off.“
Lecavalier si „udržel“ svůj nulový standard
V závěru zápasu s Floridou bylo publikum ve Wells Fargo Center zvědavé na každého, koho trenéři poslali do akce, během utkání možná někteří diváci bedlivěji sledovali výkony Vincenta Lecavaliera. Na výkonech 34letého forvarda, kterého trenér Craig Berube zařadil na pravé křídlo čtvrté formace a dával mu šanci i při přesilovkách, se pár smítek určitě našlo, ale celkové hodnocení nebylo tak špatné – i přes nulový příspěvek do statistik a jeden záporný bod do tabulky pravdy.
„Byl v pohodě. Bylo tam pár šancí, kdy mohl trochu víc bruslit, při přečíslení dvou proti jednomu byl trochu zpožděný. Párkrát si asi nebyl jistý, ale jsem s ním spokojený,“ říká Berube.
Tradičního centra nechal na straně, aby využil rychlostního potenciálu Pierre-Edouarda Bellemarea. „Myslím, že s Bellemarem a Rinaldem jsme to dobře odbruslili,“ vystavuje si hodnocení sám Lecavalier. „Měli jsme pár šancí. Bylo příjemné vrátit se do sestavy. Do každého střídání jsem se snažil dát hodně energie a to mě dostalo do hry. Cítil jsem se velice dobře.“
„Jsem rád, že jsem zpátky s kluky. Sezení na tribuně bylo náročné, zvláště v prvním zápase. Potom už to byla otázka psychiky, abych zůstal pozitivně naladěný a dal všechno do tréninku,“ přiznává. „Člověk je frustrovaný, když nemůže hrát, ale nic s tím nenadělá. Jediné, co má pod kontrolou, je být připravený na další zápas. Pořád si věřím. Ještě mi není čtyřicet. Čtyřiadvacet už sice také ne, ale ve 34 letech mám pořád pocit, že můžu být produktivní.“
Během svého předchozího působení v Tampě Lecavalier až na nováčkovskou sezónu (a zkrácený ročník) pokaždé překonal hranici dvaceti branek. Loni ve Philadelphii se dostal alespoň na ni. V tomto ročníku má ze 17 utkání bilanci 2+4.
Foto: Icon Sportswire
