V prvním (vítězném) utkání s Tampou se Blackhawks dostali do vedení až čtyři a půl minuty před koncem, což bylo možná jejich štěstí. Další dva zápasy totiž ukázaly, že udržet delší dobu náskok jim činí velký problém.
Ve druhém duelu odpověděl Nikita Kučerov na Teräväinenův gól ze začátku prostředního dějství po 92 sekundách, ve třetím potřeboval Ondřej Palát na odpověď 13 vteřin. Celková doba, po níž měli Jestřábi ve finále nad Blesky navrch, tedy nečiní ani sedm minut.
„Po dva zápasy v řadě jsme vedli, ale náš náskok měl jen krátkou životnost,“ povzdechne si trenér Joel Quenneville. „Kvůli tomu jsme utrpěli dvě tvrdé porážky za sebou.“
„V první třetině jsme sice dvakrát netrefili odkrytou klec, ale dali jsme důležitý gól v přesilovce. Stav byl 1:1, vtáhli jsme diváky do zápasu. Když dal potom Brandon Saad branku po skvělé akci, byli jsme v laufu,“ popisuje pondělní střetnutí.
Fakta ze zápasu:
Jenže protivník z Tampy hned nasadil kontraúder a Chicago o ‚setrvačnost‘, jak říkají v zámoří, přišlo. Se stejným problémem se jim nepodařilo vypořádat ani v předchozím duelu, a to nejen po vedoucím gólu finského mladíka, ale také po Seabrookově vyrovnání, kdy se nechal dvakrát v krátkém sledu po sobě vyloučit Patrick Sharp.
V pondělí navíc nevyužili ani skutečnosti, že brankář Blesků Ben Bishop na tom zdravotně nebyl nejlépe.
„Bylo vidět, že má nějaké problémy, ale my na něho neposlali dostatečný počet střel,“ domnívá se Quenneville, přestože v první třetině dolétlo až ke strážci v bílém dresu devatenáct kotoučů. Stejnému počtu střel ale musel Bishop v dalších dvou dějstvích čelit dohromady. „V závěru už jsme mu to usnadnili,“ připustí kouč Chicaga.
Do středečního večera, kdy se hraje další utkání, mají Quenneville i jeho svěřenci o čem přemýšlet.
Foto: Icon Sportswire
