Přestože mu zpočátku málokdo věřil, on prožil úžasnou kariéru a v NHL zanechal nesmazatelnou stopu. S aktivní kariérou se Martin St. Louis už rozloučil, i když by podle mnohých na nejlepší ligu světa stále měl. Jeho prioritou už ale byla a stále je rodina. A jak už to tak bývá, úspěšní hráči se po skončení kariéry občas dočkají nějaké té pocty. Populárního Martyho minulý týden ocenila univerzita ve Vermontu vyřazením jeho čísla.Slavnostní ceremoniál se uskutečnil 8. ledna v Burlingtonu ve vyprodaném Gutterson Fieldhouse.
Ke stropu tam vystoupala St. Louisova osmička, kterou nosil během svého čtyřletého působení na University of Vermont. Za tu dobu si připsal 91 branku a 176 asistencí, s 267 body se tak stal nejproduktivnějším hráčem v historii vermontského hokejového programu.
V roce 1996 dovedl Catamounts k jejich historicky první účasti na finálovém turnaji univerzitního šampionátu, o rok později si s týmem účast ve Frozen Four zopakoval. „Abych byl upřímný, tohle je něco neskutečného, když stojím na ledě a mé číslo stoupá vzhů. Pamatuji si, když jsem tu hrál poprvé. Přišel jsem jako nováček a myslel si, že mohu hrát na téhle úrovni, jen jsem nevěděl, jak dobře. Každým rokem jsem se snažil zlepšovat,“ vykládal dojatý St. Louis po ceremoniálu.
Za Vermont hrál od sezóny 1993-94 až do ročníku 1996-97. Třikrát za sebou se dostal do nominace na Hobey Baker Award určenou pro nejlepšího hráče v univerzitním hokeji. „Když jsem po boku svých synů sledoval, jak mé číslo stoupá vzhůru, přemýšlel jsem o době, kterou jsem tu prožil. Vermont měl v mém srdci vždy zvláštní místo. Našel jsem si tu spoustu přátel, místní komunita mě přijala mezi sebe. Vždy jsem cítil, že za mnou lidé stojí, a já tak mohl usilovat o kariéru profesionálního hokejisty,“ řekl čtyřicátník, jenž v červenci po šestnácti sezónách v NHL pověsil brusle na hřebík.
V National Hockey League po něm zůstal následující zápis: 1 134 utkání, 391 branek, 1 033 body. Ještě ve své poslední sezóně 2014-15 nakupil v 74 zápasech 54 body. V NHL mu jako první dali šanci v Calgary, v únoru 1998 podepsal s Plameny svou první profesionální smlouvu. Naplno se jeho hvězda rozzářila po přesunu do Tampy, a Marty se brzy stal inspirací pro ostatní hráče s nižší postavou. Dokázal, že i s jeho výškou je možné si vybojovat stálé místo v NHL. On ale nechtěl být v této lize jen do počtu, vždy se chtěl stát jedním z nejlepších. To se mu také podařilo.
Zařadil se mezi osmdesátku hokejistů, kteří v NHL pokořili hranici tisíce bodů. Povedlo se mu to jako teprve šestému nedraftovanému hráči. Z udílení prestižních cen po skončení sezóny si hokejový gentleman odnesl celkem sedm individuálních trofejí, včetně Hart Trophy, dvakrát ovládl ligové bodování. V roce 2004 získal s Tampou Stanley Cup, o deset let později si v dresu Rangers zahrál finále. Téhož roku (2014) mu na krk pověsili zlatou olympijskou medaili.
„Když hrajete tuhle hru, někdy se vám dostane i individuálního uznání. Je to týmový sport a já jsem měl to štěstí, že jsem byl součástí vítězných týmů. Velmi si vážím tohoto ocenění. Fakt, že už nikdo neobleče dres s osmičkou na zádech, pro mne znamená mnoho. Cítím, že jsem tu zanechal nějakou stopu,“ dodal oslavenec.
„Vždycky jsem hokeji odevzdával maximum, ale teď si užívám čas strávený se svými dětmi. Vždy jsem byl odhodlaný stát se tak dobrým hokejistou, jak jen to bude možné. Pořád mám hokej rád a sleduji ho. Sleduji NHL i univerzitní soutěž, ale už nemám nutkání aktivně hrát. Jsem rád tam, kde jsem,“ usmívá se spokojený otec.
Today’s @bfp_news cover! Links to video, audio & photo coverage of Martin St. Louis Night: https://t.co/YzAxqthZE5 pic.twitter.com/so63uY5Yar
— UVM Athletics (@UVMathletics) January 9, 2016
Martin St. Louis steps up to the podium! #VCats #MSLnight pic.twitter.com/opL7REaQAy
— UVM Men's Hockey (@UVMmhockey) January 9, 2016
Turk gives his jersey to St. Louis to officially retire number 8. #VCats #MSLnight pic.twitter.com/WCDqgFbDlE
— UVM Men's Hockey (@UVMmhockey) January 9, 2016
Foto: Icon Sportswire
