Patrick Kane díky čtyřbodovému představení proti Bostonu dosáhl magické hranice sta bodů. V současné NHL se jedná o mimořádný výkon. Ačkoliv se první ročník kanadsko-americké ligy datuje do sezony 1917–18, teprve v ročníku 1968–69 byl poprvé překonán tento milník. Přitom jeho pokoření bylo na spadnutí už o pětatřicet let dříve.
Psala se sezona 1943–44. V lize řádil kanadský centr Boston Bruins jménem Bill Cowley, nedoceněná legenda, jejíž dres Medvědi zatím nepochopitelně nevyřadili. Tento kanadský centr dokázal v sezoně 1940–41 vyhrát bodování s ohromným náskokem 18 bodů. V NHL nastupoval v letech 1934–1947. Z třinácti sezon jich hned dvanáct odehrál v dresu Bostonu.
Cowley v ročníku 1943–44 sbíral průměrně 1,97 bodů na zápas. Jenže kvůli zranění zmeškal 14 zápasů. Do té doby si v šestatřiceti z nich připsal 71 bodů. Kdyby se nezranil a udržel by bodové tempo, dosáhl by na 99 bodů. Takto Cowley „vytvořil“ rekord, který se nekonal.
Bodový průměr dlouholeté opory Bostonu v jedné sezoně překonali v historii ligy pouze Wayne Gretzky a Mario Lemieux. I to svědčí o výjimečnosti Billa Cowleyho.
Dějiny přepsal Phil Esposito
K bájné stobodové hranici se v průběhu následujících 25 let nejvíce přiblížili Gordie Howe (95 bodů v ročníku 1952–53), Dickie Moore (96 bodů v sezoně 1958–59), Bernie Geoffrion (95 bodů v 1960–61) a chicagská dvojka Bobby Hull a Stan Mikita, která se v průběhu dvou sezon 1965–66 a 1966–67 shodně zastavila na čísle 97.
Jako první hráč v historii National Hockey League překonal stobodovou hranici Phil Esposito. Stalo se to v ročníku 1968–69 a kanadský centr v něm v dresu Medvědů zaznamenal 126 bodů za 49 branek a 77 asistencí. Esposito nebyl sám, kdo tehdy překonal sto bodů – stejný kousek se povedl i Bobbymu Hullovi (107 bodů) a Gordiemu Howeovi (103).
Phil Esposito vytvořil novou tradici – dosažení hranice sta bodů se stalo železným pravidlem až do ročníku 1994–95, kdy výluka zkrátila sezonu na 48 zápasů. Teprve v sezoně 1999–2000 se poprvé po 31 letech stalo, že by vítěz bodování v řádné sezoně skončil pod onou vysněnou hranicí (Jaromíru Jágrovi stačilo k zisku Art Ross Trophy 96 bodů).
Od Espositova rekordního zápisu opanovali hráči Bostonu čelo kanadského bodování až do sezony 1974–75! Phil Esposito dokázal vyhrát trofej Arta Rosse ještě čtyřikrát, ve dvou zbylých případech ho vystřídal Bobby Orr, který se pro změnu stal prvním obráncem, který překonal stobodovou hranici.
Od přelomového ročníku 1968–69 se pouze v šesti případech přihodilo, že by vítěz bodování nepřekonal sto bodů (dvakrát se kvůli výluce hrálo jenom 48 zápasů; do hodnocení nepočítáme kompletně zrušenou sezonu 2004–2005).
Phil Esposito
Stobodoví králové
Největší boom proběhl v ročníku 1992–93, kdy magickou hranici překročilo 21 hráčů. Tím byl překonán předchozí zápis ze sezony 1984–85, kdy se totéž povedlo šestnácti borcům. Nejvíce stobodových sezon zaznamenal (bez překvapení) Wayne Gretzky. Za dvacet sezon strávených v nejprestižnější lize světa se na tento milník vyšplhal hned patnáckrát, přičemž ve čtyřech nejvydařenějších ročnících jako jediný hráč v historii zaznamenal přes 200 bodů.
Po „The Great One“ následuje Mario Lemieux, který se hranice dotkl v deseti případech. Z obránců je neúspěšnější Bobby Orr s šesti zásahy. Mezi obránci, kteří zaznamenali sto a více bodů, jsou na seznamu ještě Denis Potvin a Paul Coffey (oba po pěti) a v jednom případě Al MacInnis a Brian Leetch.
Jaromíru Jágrovi se něco takového povedlo pětkrát, naposledy před deseti lety v dresu New York Rangers, kdy si připsal 123 bodů, což je od celoroční stávky stále druhý nejlepší výsledek (o dva body úspěšnější byl ve stejném ročníku Joe Thornton).
Sidney Crosby vs. Gordie Howe aneb mládí proti stáří
Nejmladším hráčem, který kdy zaznamenal sto bodů, je pittsburghský kapitán Sidney Crosby. Tomu se to povedlo v jeho první sezoně 17. dubna 2006 v 18 letech a 253 dnech. Naopak nejstarším je Gordie Howe, který to dokázal den před 41. narozeninami v ročníku 1968–69.
Crosbyho 100. bod, 17. dubna 2006:
106 vyvolených
Nejvíce stobodových hráčů mají ve své historii Pittsburgh Penguins, konkrétně dvanáct. Ti zaznamenali dohromady třiatřicet stobodových zásahů. Druzí jsou Bruins, kteří takových hráčů měli dosud ve svých řadách devět.
Tučňáci měli alespoň jednoho stobodového hráče v dvaadvaceti sezonách. O druhé místo se dělí Králové z L. A. s Colorado Avalanche (počítáno i s Quebec Nordiques) se čtrnácti ročníky. Husarský kousek se povedl hráčům Edmontonu Oilers, kteří měli minimálně jednoho stobodového hráče v jedenácti sezonách v řadě (od 1979–80 až do 1989–90).
Další perličkou je fakt, že Los Angeles Kings jsou jediným týmem v historii NHL, jejichž dva hráči v jedné sezoně překonali 150bodovou hranici. V ročníku 1988–89 vynikli v jejich dresu Wayne Gretzky se 168 a Bernie Nicholls se 150 body. Podobnému zápisu byli velice blízko v ročníku 1995–96 Mario Lemieux s Jaromírem Jágrem, kteří zaznamenali 161, resp. 149 bodů.
V současnosti se v NHL nachází pět týmů, jejichž hráči nikdy nedosáhli na sto a více bodů – New Jersey Devils, Florida Panthers, Nashville Predators, Columbus Blue Jackets a Minnesota Wild.
Něco podobného platí i pro další tři týmy ligy, ale rozdíl je v tom, že jejich hráči to dokázali předtím, než se tým přesunul na současnou adresu – konkrétně jde o Dallas Stars (resp. Minnesota North Stars), Arizona Coyotes (původní Winnipeg) a současné Jets (Atlanta Thrashers).
Titulní foto: Matthew Paulson / flickr.com
