Začátek hokejové sezóny v zámoří je už doslova za rohem, prestižní bitvy obnoveného Světového poháru startují v Torontu už na konci příštího týdne. A po skončení této nesmírně sledované události se už mohou fanoušci těšit na další ročník National Hockey League. K hlavním hvězdám World Cupu by bezpochyby měl patřit útočník Chicaga Patrick Kane, který v minulém ročníku jednoznačně ovládl produktivitu NHL a z Las Vegas si odnesl řadu individuálních ocenění.
V rozhovoru pro TSN se Kane rozpovídal mimo jiné i o tom, jaké to je hrát na mezinárodní scéně proti klubovým spoluhráčům. A přiznal, že třeba během ZOH ve Vancouveru v roce 2010 se rozhádal se svým nerozlučným parťákem Jonathanem Toewsem. Rivalita mezi Spojenými státy a javorovým listem je zkrátka stále živá a v Torontu to nebude jiné.
Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.
Jeden z prvních dotazů směřoval k týmu severní Ameriky. Nebojí se Američané, že by mohli se svými „mlaďochy“ prohrát? „Bude vzrušující ten tým sledovat. Mají skvělou soupisku, plnou mladých Američanů, a já se těším, až si s nimi v budoucnu zahraju. Lidé je určitě budou hodně sledovat. Když proti nim nastoupíme, budeme pod tlakem. Oni jsou mladí, my jsme zkušení veteráni, a očekává se, že je porazíme,“ uvedl finalista ze ZOH 2010.
Řeč se pochopitelně stočila také na velkého rivala ze severní strany hranice. Kanaďané mají na soupisce brankáře Blackhawks Coreyho Crawforda. Pokud by proti Američanům chytal, dal by Kane svým spoluhráčům radu, jak na něj, nebo by raději mlčel, aby to soupeři nemohli potom v NHL použít proti Chicagu?
„To je dobrá otázka. Myslím, že vlastně není moc co říct, protože Corey nemá moc slabin. Je to podobné jako s kterýmkoli jiným gólmanem. V dnešní době musíte každého brankáře rozhýbat, vytvořit kolem něj trochu zmatku a střílet z voleje nahoru pod víko,“ směje se Kane.
„Tak je to s každým brankářem a s Coreym to nebude jiné. Já proti němu naštěstí nemusím nastupovat příliš často, s výjimkou tréninků. A na nich spolu svádíme dobré souboje. On je soutěživý a je zábava na něj střílet. Ale doufám, že tím jedním zápasem to skončí a nebudu proti němu dlouho muset hrát,“ dodal.
A jak to má Kane s hecováním klubových spoluhráčů? Bude se držet zpátky? Nebude se s Jonathanem Toewsem provokovat, protože jsou přátelé? Nebo se naopak pokusí dostat se mu pod kůži tím víc, když ví, že jejich dlouholeté přátelství mimo led to neovlivní?
Bude vás zajímat:
„V roce 2010 to bylo docela vážné. Nevím přesně, co se tam na ledě stalo, ale nechali jsme se strhnout. K něčemu došlo, už si přesně nevybavuji, o co šlo, ale dost jsme na sebe řvali. Brali jsme to oba naprosto vážně. O pár dnů později už jsme se tomu smáli, ale jsem si jistý, že jakmile se začne hrát, všichni do toho půjdou zase naplno. Uvidíme, jestli se to bude opakovat,“ vzpomíná na ZOH ve Vancouveru a přiznává, že rivalita mezi USA a Kanadou je pořád dosti ožehavé téma.
Kromě Toewse narazí také na další spoluhráče z klubu. „Pamatuji si, jak jsme chodili na led proti Duncanu Keithovi. Podívali jsme se na sebe a bylo to tak divné. Začali jsme se smát. Rozhodčí vhodili puk a prostě jsme hráli. Je to jiné, když stojíte proti svým spoluhráčům. Ale je to zároveň výzva, zvláště s Johnnym, soutěžíme spolu. Doufejme, že je přinutíme hrát úplně na maximum,“ přeje si Kane.
Na závěr rozhovoru měl držitel Hart Trophy stručně charakterizovat jednotlivé účastníky Světového poháru. Které slovo se mu vybaví, když se řekne Kanada? „Rivalita.“ Finsko? „Hrají podobným stylem, jako my.“ Švédsko? „Skvělá sestava.“ Rusko? „Panarin.“ Česká republika? „Jágr.“ Severní Amerika? „Vzrušující a děsiví.“ Evropa? „Bude divné vidět tyhle kluky hrát poprvé spolu.“
Foto: Icon Sportswire
