Bankrot, hrozba stěhování, čekání na úspěch. Letošní finalisty spojuje podobný osud

Tučňáci proti Predátorům, takové je letošní složení finálové série o Stanley Cup. Zatímco Penguins se mohou stát prvním týmem od roku 1998, který slavný pohár obhájí, Predators se pokusí vybojovat premiérový triumf ve své devatenáctileté historii. Ač se to na první pohled možná nezdá, oba kluby za sebou mají podobný příběh.
Na cestě do finále se musely vyrovnávat se zraněním důležitých hráčů a opíraly se o vynikající výkony gólmanů. Pekka Rinne na jedné straně, Marc-Andre Fleury a později Matt Murray na straně druhé dodávali svým spoluhráčům tolik potřebnou jistotu v brankovišti a mají na postupu do finále značný podíl. Tím však podobnost zdaleka nekončí. Také z historického pohledu pojí oba finalisty podobný osud.
Nashville, který se na scéně NHL objevil v rámci rozšiřovací vlny na konci devadesátých let, si v první dekádě nového milénia prošel těžkými časy, mluvilo se dokonce o stěhování klubu. Až do letošního roku se Preds nikdy nedostali dál, než do druhého kola play-off. Současnost? Generální manažer David Poile poskládal vítězný tým založený na rychlosti a šikovnosti a Bridgestone Arena doslova praská ve švech. Fanoušci divoce mávají ručníky nad hlavou a vytvářejí neuvěřitelnou atmosféru. Město country zkrátka žije hokejem.
Pittsburgh si přitom prošel něčím podobným. Také on nepatří mezi původní kluby NHL, do ligy vstoupil v roce 1967. Penguins, stejně jako jejich finálový soupeř, čekali na první postup do finále konference velmi dlouho, celých 24 let. Když do něj konečně v roce 1991 postoupili, nakonec získali Stanley Cup. O rok později si parta okolo Maria Lemieuxe sladký triumf zopakovala.
Klub přitom několikrát zbankrotoval (1975, 1998) a od stěhování byl zachráněn také v roce 2007, kdy byla konečně uzavřena dohoda o stavbě nové arény. Vše se ale v dobré obrátilo. V roce 2008 postoupili Tučňáci do finále, o rok později pak přidali do sbírky třetí titul. V roce 2010 se přestěhovali do nové haly a loni opět zvedli nad hlavu pohár lorda Stanleyho. A tahle pohádka se šťastným koncem může pokračovat i letos, kdy se mohou Pens stát teprve sedmým týmem v historii NHL, který bude mít ve sbírce pět triumfů (Montreal 23, Toronto 13, Detroit 11, Boston  a Chicago 6, Edmonton 5, Pittsburgh, Ottawa, Islanders a Rangers 4).
Predators vstoupili na scénu nejslavnější ligy v roce 1998 a o devět let později se málem stěhovali jinam. Trvalo jim dlouhých osmnáct sezón, než přešli přes druhé kolo play-off do finále konference. Když se jim to konečně povedlo, je z toho hned účast ve finále Stanley Cupu.
Ve finále se tak potkávají Steel City a Music City, jak zní přezdívky obou měst. Bude to souboj Pennsylvánie versus Tennessee a fakt, že na sebe narazí druhý nejlepší tým základní části proti šestnáctému, nehraje žádnou roli. Na straně Pens jsou nepochybně zkušenosti, vždyť Tučňáci mnohem lépe vědí, jak se finálová série hraje. Před hráči Preds je ovšem historická výzva a svěřenci Petera Laviolettea jsou hladoví po úspěchu. Letos už se navíc dokázali ve velkém stylu vypořádat s Chicagem, dalším mimořádně zkušeným a vítězným týmem.
Na straně Pens budí hrůzu zejména útok v čele s Crosbym, Malkinem či Kesselem, v táboře Preds zase vyčnívá vynikající čtyřka beků vedená Josim a Subbanem. Zajímavostí je, že od 1. ledna až do konce základní části nasbírali oba soupeři shodný počet 44 bodů. V play-off si zatím suverénněji počínají Predátoři (12-4), zatímco Pens se na postup přes poslední dva soupeře hodně nadřeli (12-7). Poprvé v historii se ve finále Stanley Cupu potkávají na pozici hlavního kouče dva Američané – Peter Laviolette a Mike Sullivan. Oba už se pyšní prstenem pro vítěze poháru.
Kádr obou finalistů nepříjemně zasáhla zranění důležitých hráčů. Tučňáci se musejí v celém průběhu play-off obejít bez klíčového beka Krise Letanga, Preds zase ve čtvrtém utkání konferenčního finále proti Anaheimu ztratili Ryana Johansena, který si ve finále taktéž nezahraje.
U obou finalistů se však ukázalo, že mají dostatečně široký kádr. O góly Pens se starají zejména Jake Guentzel, Jevgenij Malkin a Phil Kessel, na druhé straně je zase spoleh na Filipa Forsberga či Jamese Neala, v důležitou chvíli ale umějí vystoupit z řady i další, jak názorně předvedl třeba Colton Sissons.
Jak už bylo zmíněno, oba týmy se mohou spolehnout na své gólmany. Marc-Andre Fleury byl v prvních dvou kolech možná nejdůležitějším hráčem Pens. Když jej poté nahradil Matt Murray, ukázal, že jej jen tak něco nerozhodí a vrátil se sebevědomý jako vždy. Naproti tomu je Pekka Rinne momentálně možná největším kandidátem na Conn Smythe Trophy, tím je řečeno vše.Jeho statistiky (1, 70 branky na utkání, úspěšnost zásahů 94,1%) hovoří jasně.
Oba celky se také dokázaly vypořádat s nepříjemnými a kvalitními soupeři. Pens si poradili s Columbusem, který měl za sebou vynikající sezónu, poté opět přetlačili svého rivala z Washingtonu, tedy nejlepší tým základní části, a naposledy ustáli i nervy drásající sérii s Ottawou.
Predators ve velkém stylu poslali na dovolenou zkušené Chicago (vítěze nesmírně našlapané Centrální divize), vyřadili nebezpečné St. Louis a poté také vítěze Pacifické divize z Anaheimu. Dokázali udržet na uzdě ofenzivní esa, jako jsou Patrick Kane, Jonathan Toews, Vladimir Tarasenko nebo Ryan Getzlaf.
Teď je čeká Crosbyho parta. Kapitán Pens by se podle zámořských komentátorů dalším vítězstvím definitivně zařadil po bok největších hráčů historie. Stanley Cup už vyhrál dvakrát, stejně tak olympijské hry. Je mistrem světa, s Kanadou ovládl také Světový pohár nebo juniorský šampionát. Zkrátka vyhrál, co šlo. Čeká na Crosbyho další zlatý večírek, nebo přibude na podstavec Stanley Cupu nápis Nashville Predators?