Alain Vigneault má 600 výher, jako patnáctý kouč v historii NHL

Jen několik hodin poté, co byl v Bostonu propuštěn nejdéle sloužící kouč na lavičce klubu NHL, Claude Julien, dosáhl jiný trenér dalšího klubu Original Six významného milníku. Alain Vigneault, toho času na lavičce New York Rangers, dosáhl při vítězství Jezdců nad Anaheimem v poměru 4:1 na metu 600 výher v základní části NHL. Oblíbený „kouč V“ je teprve patnáctým trenérem v historii slavné soutěže, kterému se to povedlo. Z aktivních koučů jej předběhli pouze Joel Quenneville (Chicago Blackhawks), Lindy Ruff (Dallas Stars), Barry Trotz (Washington Capitals) a Darryl Sutter (Los Angeles Kings).
Od sezóny 2006-07 nemá žádný kouč tolik výher, jako právě Vigneault (491). V NHL začínal jako hlavní kouč v Montrealu, kde strávil čtyři roky. Následovalo sedm let ve Vancouveru, nyní už čtvrtým rokem šéfuje střídačce Rangers. Až na výjimky byl se svými svěřenci vždy úspěšný. O tom svědčí také fakt, že pouze jeden kouč potřeboval na 600 výher méně zápasů. Rychleji než Vigneault se na tuto metu dostal pouze nedostižný Scotty Bowman.
S Jezdci podepsal v červnu 2013 pětiletý kontrakt a nedávno si vysloužil jeho prodloužení o další dva roky. Není divu, vždyť za poměrně krátkou dobu vyšplhal na čtvrté místo historických klubových tabulek v počtu výher, v počtu odkoučovaných zápasů je šestý.
Při dotazu, co na metu 600 výher říká, nezapřel sympatický trenér skromnost. „Všechno je to o hráčích. Abyste na takové množství výher dosáhli, potřebujete dobré hráče. A já měl na dobré hráče štěstí,“ řekl rozvedený otec dvou dcer.
Mezi jeho největší úspěchy patří Jack Adams Award pro nejlepšího kouče sezóny, kterou získal v roce 2007 jako trenér Vancouveru. Celkem třikrát ovládl se svými svěřenci základní část a získal President’s Trophy. Dvakrát dovedl svůj tým do finále Stanley Cupu, v obou případech ale odešel poražen. V roce 2011 byl poháru nejblíž, jeho Canucks ale padli v rozhodujícím sedmém duelu doma proti Bostonu. O tři roky později nestačili Rangers ve finále v pěti zápasech na Los Angeles Kings.
Přestože své kvality prokazuje dlouhodobě, na 600 výher se dostal tak nějak v tichosti, nenápadně. Pouze na své první štaci v Montrealu měl negativní bilanci (48,3%), ve Vancouveru už byl velmi úspěšný (63,2%), na což navazuje také v Rangers (63,4%). Zde je stručný přehled jeho tří štací.
MONTREAL
Poprvé se jako hlavní kouč představil na scéně NHL v sezóně 1997-98, kdy mu místo na střídačce Montrealu uvolnil slavný Mario Tremblay. Canadiens hned v prvním roce dovedl do druhého kola play-off. O rok později se Habs do vyřazovací části neprobojovali. Ve třetí sezóně pod Vigneaultem doplatil Montreal na zranění klíčových hráčů a v bojích o Stanley Cup opět chyběl, Vigneault se ale za svou práci dočkal poprvé v kariéře nominace na Jack Adams Award. Cenu si nakonec odnesl Joel Quenneville, toho času kouč Blues. Když se Canadiens nedařilo ani v následující sezóně, byl nahrazen Michelem Therrienem.
VANCOUVER        
Po celou dobu jeho působení u Kosatek patřil tým Vancouveru mezi špičku Západní konference. V roce 2007 obdržel Vigneault svou dosud jedinou Jack Adams Award. V sezóně 2010-11 získali Canucks poprvé ve své historii Prezidentovu trofej pro nejlepší tým základní části, když stanovili nové klubové rekordy v počtu výher (54) a bodů (117). Vigneault byl potřetí v kariéře nominován na cenu pro kouče roku, přednost u hlasujících ale nakonec dostal Dan Bylsma. Ve finále Stanley Cupu Canucks podlehli Bostonu v napínavé sedmizápasové sérii.
O rok později obhájili pozici nejlepšího celku NHL po základní části. Vigneault se během sezóny stal nejúspěšnějším koučem v klubové historii se 427 výhrami. Na tuto metu potřeboval o 97 zápasů méně než jeho předchůdce Marc Crawford. V prvním kole ale Kosatky nestačily na pozdější šampiony z Los Angeles. V květnu 2013 byl kouč po sedmi letech propuštěn.
RANGERS
Trvalo to jen měsíc, než sehnal v NHL další práci. Na Manhattanu se rozloučili s bouřlivákem Tortorellou a vsadili na klidného sympaťáka. Vigneault dostal pětiletou smlouvu na 10 milionů dolarů, zatímco Tortorella zamířil do Vancoveru. Oba trenéři si tak kuriózně vyměnili působiště.
Po poněkud pomalejším rozjezdu nakonec Rangers postoupili do play-off a poprvé od roku 1994 prošli až do finále Stanley Cupu, kde nestačili na Kings. Ve druhé sezóně pod Vigneaultem Jezdci stanovili ziskem 113 bodů nový klubový rekord a poprvé od již zmiňovaného roku 1994 získali Prezidentovu trofej.
V play-off nejprve v pěti zápasech vyřadili Pittsburgh, ve druhém kole na ně pak čekal nažhavený Washington. Caps se ujali vedení v sérii 3:1 na zápasy, ani to jim ale nestačilo. Rangers byli blízko vyřazení, v pátém utkání za stavu 1:3 na zápasy prohrávali ještě dvě minuty před koncem 0:1, pak ale Chris Kreider vyrovnal a v prodloužení dokonal obrat Ryan McDonagh. Rangers si následně vybojovali sedmý rozhodující duel, který dospěl až do prodloužení. Derek Stepan nakonec poslal Jezdce do finále konference, kde ovšem podlehli Tampě.
Na další finále si tak musí oblíbený trenér ještě počkat. Jezdci pod jeho vedením šlapou i letos a dvouleté prodloužení smlouvy svědčí o tom, že má Vigneault silnou pozici. Dočká se na Manhattanu jednou vytouženého poháru?