Arizona Coyotes: Odlepí se posílení Kojoti ode dna?

Generální manažer:
John Chayka
Hlavní kouč:
Rick Tocchet
Kapitán:
neurčen
Umístění v ročníku 2017-18:
8. místo v Pacifické divizi (70 bodů)
Play-off 2017-18:
neúčast
Nejproduktivnější hráči 2017-18:
65 – Clayton Keller (23+42)
56 – Derek Stepan (14+42)
45 – Max Domi (9+36)
Nejlepší střelec 2017-18:
23 – Clayton Keller
Nejlepší hráč v hodnocení plus/mínus:
+4 Dylan Strome, Richard Pánik
Nejtrestanější hráč:
Max Domi – 73 trestných minut
Příchody:
Alex Galchenyuk, Michael Grabner, Vinnie Hinostroza, Jordan Oesterle
Odchody:                                                                                                                                                                                                                       Max Domi, Luke Schenn, Jordan Martinook, Zac Rinaldo
Předpokládaná sestava:
Brankáři:
Antti Raanta, Darcy Kuemper
Obrana:
Oliver Ekman-Larsson, Jason Demers
Alex Goligoski, Niklas Hjalmarsson
Jakub Chychrun, Kevin Connauton
(Jordan Oesterle, Ilja Ljubuškin)
Útok:
Richard Pánik – Derek Stepan – Clayton Keller
Brendan Perlini – Alex Galchenyuk – Vinnie Hinostroza
Michael Grabner – Christian Dvorak – Dylan Strome
Lawson Crouse – Brad Richardson – Christian Fischer
(Nick Cousins, Mario Kempe, Laurent Dauphin, Josh Archibald)
Shrnutí:
Zdá se, že tým, který loni obsadil poslední, patnáctou příčku v Západní konferenci, se může jenom zlepšit. Otázkou je, zda očekávaný progres bude dost výrazný na to, aby mohli Kojoti pomýšlet na postup do play-off. Ve vyřazovací fázi sezóny si Arizona nezahrála už dlouhých šest let a generální manažer John Chayka by to rád změnil.

Nesmí se však opakovat tragický vstup do sezóny, jaký Yotes předvedli před rokem. V jedenácti úvodních zápasech ani jednou nezvítězili, první výhry se dočkali až ve dvanáctém duelu. Za celý říjen si nakonec připsali jediný dvoubodový zisk, ještě ve čtvrtině sezóny měli na kontě pouhá dvě vítězství. Okamžitě tak zaujali pozici u dna tabulky a poslední nakonec ve své divizi i konferenci zůstali, tři body za Vancouverem.
O příčinách tragického úvodu můžeme jen spekulovat, pravdou ale je, že tým měl nového kouče, nový herní systém, spoustu mladíků v kádru a nového gólmana. Arizoně zkrátka polovinu ročníku trvalo, než si všechno sedlo.
Naproti tomu závěr minulého ročníku vyšel svěřencům Ricka Toccheta nad očekávání dobře. V posledních dvou měsících měli Coyotes aktivní bilanci a poráželi i mnohem silnější soupeře, kteří bojovali o co nejvýhodnější nasazení pro play-off nebo se rvali o samotnou účast ve vyřazovací fázi. Otázkou však zůstává, jakou tvář nám Arizona ukáže letos.
Chayka v létě nezahálel. Podařilo se mu uzavřít novou dlouhodobou smlouvu s Oliverem Ekman-Larssonem, což byla pro klub priorita. Zkušený OEL by měl být v budoucnu jedním z hlavních kandidátů na v tuto chvíli neobsazený post kapitána týmu. Nového kontraktu se dočkali také brankář Antti Raanta a zadáci Nicklas Hjalmarsson s Kevinem Connautonem.
Značný rozruch pak způsobila výměna, kterou Chayka upekl s montrealským Marcem Bergevinem. Do kanadské metropole poslal Maxe Domiho, výměnou za Alexe Galchenyuka. Nová posila, která v Montrealu často nastupovala na křídle, by měla dostat příležitost předvést se na svém přirozeném postu, tedy ve středu útoku.
Další posilou je také prověřený střelec Michael Grabner, soupisku nově doplnili také forvard Vinnie Hinostroza a obránce Jordan Oesterle. Mezi nejvýznamnější ztráty patří, kromě Domiho, odchod defenzivního specialisty Jordana Martinooka a zadáka Lukea Schenna.
Pokud si někdo za uplynulou sezónu zaslouží pochvalu, pak je to bezesporu dvojice Antti Raanta – Clayton Keller. Finský gólman chytal ve slabém týmu výtečně, jeho statistiky se řadily k absolutní špičce, byť i on se v novém působišti rozjížděl pomalu. Jestli má letos Arizona udělat krok vzhůru, bude svou jedničku potřebovat ve stejně skvělé formě jako loni. Vždyť od Nového roku byl Raanta statisticky nejlepším gólmanem soutěže.
Americký forvard patřil mezi nejlepší nováčky sezóny a pouze skutečnost, že Matthew Barzal a Brock Boeser hráli naprosto neskutečně, jej připravila o Calder Trophy. Ač v juniorském věku spíš excelentní nahrávač, stal se hned ve svém prvním roce v NHL nejlepším střelcem týmu, když nasázel třiadvacet branek. Druhý Brendan Perlini jich měl pouze sedmnáct, což mnohé vypovídá o mizerné produktivitě Kojotů
Zkušené jádro okolo Ekman-Larssona, Stepana či Hjalmarssona bude i letos doplňovat početná skupina mladíků. O Kellerovi již byla řeč, další zlepšení se očekává od hráčů jako Perlini, Strome, Dvorak, Chychrun, Fischer či Crouse. Předvést se bude chtít zejména Dylan Strome, který zatím tak úplně nenaplňuje očekávání. Ostatní hráči draftovaní spolu s ním v první desítce již naplno prorazili do NHL a většina z nich ve svých klubech září.
Do jakých výšin letos vyletí Clayton Keller? Nečeká ho často vídaný propad druhé sezóny? Jak si na centru druhého útoku povede Galchenyuk? Odpovědi na tyto otázky zatím neznáme. Jak již bylo zmíněno, Coyotes se nejspíš oproti minulé sezóně zlepší. V nabité konkurenci by je ovšem za jistého účastníka play-off tipoval málokdo. Při síle Centrální divize je dost pravděpodobné, že z Pacifické půjdou do play-off pouze tři celky. Budou mezi nimi Yotes? Spíš ne. To však neznamená, že nejsou týmem na vzestupu.
Kromě výsledků na ledě by je však měla zajímat ještě jedna otázka. Po této sezóně jim vyprší nájemní smlouva v Gila River Areně a budoucnost je zahalena do nejistoty. Stěhování z Glendale do Scottsdale? Nová hala v centru Phoenixu? Nebo přece jen prodloužení nájmu v současné, nepříliš vyhovující hale? Krajní variantou, o níž ale Gary Bettman nechce příliš slyšet, by bylo přesídlení klubu úplně jinam. Houston? Seattle? Kansas City? Quebec? Vcelku logicky se tedy u Coyotes nabízí otázka: budou mít za rok vůbec kde hrát?