Golden Knights při své cestě do finále boří jeden nováčkovský rekord za druhým a i nadále pokračují v přepisování historie NHL. Aby však některý tým mohl být tím nejlepším, musí někde zpravidla existovat i ten nejhorší. A právě soupeř Vegas ve finále, Washington Capitals, drží nelichotivý zápis v podobě nejhorší sezony nového klubu v NHL.
V sezoně 1974-1975 společně s Kansas City Scouts rozšířili Washington Capitals slavnou soutěž. Ta díky nim čítala 18 klubů. Tehdejším majitelem Washingtonu byl Abe Pollin, jenž vlastnil i Washington Bullets z NBA.
Prvním generálním manažerem byl Milt Schmidt, který předtím dlouhé roky vedl Boston Bruins. Na post kouče jmenoval Jima Andersona, nováčka na této pozici v NHL. Před sezonou si jako první volbu v nováčkovském draftu Capitals zvolili Grega Jolyho, ofenzivního obránce, který posléze celou svoji kariéru strávil na hranici NHL a AHL.
Noční můra
V rozšiřovacím draftu ukázal Schmidt v prvním kole na brankáře Rona Lowa, kterého se rozhodlo nechránit Toronto. Druhou volbou se stal útočník Bruce Corwick z Philadelphie, která zvítězila rok předtím ve Stanley Cupu a třetí volba padla na obránce Yvona Labreho z Pittsburghu. Všichni tři by asi nejradši na svoji první sezonu ve Washingtonu zapomněli.
Ve svém prvním ročníku získala organizace pouhých 21 bodů za 8 vítězství, 67 porážek a 5 remíz. Obdrželi nejvíce gólů za sezonu v historii (446) a venku uzmuli jedinou výhru (5:3 proti Californii Golden Seals). Kouče Andersona nahradil po 55 zápasech bývalý kouč Rangers Red Sullivan, ani ten se ale dlouho neohřál.
Otřesné statistiky měli i hráči – třeba kapitán Doug Mohns vstřelil pouze dvě branky a v +/- měl hrozivých -52. Obránce Bill Mikkelson měl dokonce ve statistikách hodnotu -82! Ron Lowe chytal při všech osmi vítězstvích Capitals v sezoně. Jeho průměr 5,45 branek na zápas ale hovoří jasně.
Tyto časy jsou už dávno zapomenuty. Nyní Ovečkin, Holtby a další tlačí Washington do prvního finále NHL po dvaceti letech. Jak si v něm povedou?
Titulní foto: Icon Sportswire
