Sean Avery byl známý tím, že se uměl protihráčům dostat pod kůži. Byl nekorunovaným králem tzv. trash talku (forma slovního hecování nebo urážení ve sportu). Ne vždy se ale jeho snaha o rozhození protihráče setkala s úspěchem u trenérů či spoluhráčů.
V roce 2001 bojoval tehdy dvacetiletý nedraftovaný provokatér Avery o svoji velkou příležitost v dresu Detroitu. Zavřete oči a vybavte si tehdejší tým Red Wings: v brance Dominik Hašek, v obraně borci jako Niklas Lidström nebo Chris Chelios. V útoku legendy Steve Yzerman, Sergej Fjodorov, Brendan Shanahan a především Bret Hull.
Ve své knize Ice Capades král hokejového chaosu popsal, jak jej legenda s více než sedmi stovkami gólů v NHL naučila respektu k ligovým ikonám. V přípravě se Detroit střetl s Coloradem. V tomto období vrcholila rivalita mezi oběma celky, kterou nastartoval hrubý zákrok Clauda Lemieuxe na Krise Drapera v play-off 1996. Atmosféra při každém setkání obou mužstev byla přinejmenším napjatá.
Nebyl by to Avery, kdyby si v takovém nastavení neliboval. Přísného kouče Scottyho Bowmana musel přesvědčit, že má potenciál být týmu přínosem. „Upřímně, v mužstvu složeném z velkého počtu budoucích členů Síně slávy jsem těžko mohl pomýšlet, že bych se prosadil svými střeleckými schopnostmi. Rozhodl jsem se tak ukázat své jiné přednosti,“ vylíčil bez obalu někdejší křídelník Red Wings, Rangers, Kings a Stars.
„Od začátku jsem rozjel svoji hru. Neustále jsem mluvil na protihráče, různě se jim posmíval, snažil se je vyřadit ze hry. Až jednou jsem ze střídačky začal cosi hlásit na Joea Sakica,“ pokračuje nynější majitel dvou restaurací v New Yorku. Joe Sakic byl legendou, ukázkovým příkladem hodného hocha. Při Averyho výlevu našel možná nečekaného zastánce.
„Najednou mě za dres čapla ruka a velkou silou mě hodila zpátky na lavičku. Civí na mě naštvaný Brett Hull a z plných plic, aby to slyšel i Joe Sakic na ledě mi povídá: „Už nikdy takhle nebudeš mluvit s panem Sakicem. Máš to zakázané,“ vybavil si úsměvnou historku rodák z Ontaria.
Tento incident ale nestál v cestě přátelství, které se mezi střeleckou legendou a jedním z nejvíce nenáviděných hráčů historie ligy utvořilo. V pozdějším průběhu sezony Hull Averyho ubytoval u sebe doma. O několik let později, už jako generální manažer Dallasu, si prosadil, aby klub velkohubého útočníka přivedl do svých služeb. Jak to ale nakonec dopadlo asi každý ví…