Zase ukázal svou rychlost a šikovnost. Vzal si puk za vlastní brankou, projel s ním přes celé kluziště a doručil ho do soupeřovy sítě. Cale Makar se v utkání proti Philadelphii trefil letos už pojedenácté a opět to byl gól do sestřihů nejlepších akcí.
Tyhle kousky předváděl v albertské juniorské lize (AJHL), poté v univerzitní NCAA a předvádí je i na úrovni NHL. Vše navíc v jeho podání vypadá tak snadně. Na konci akce se ani pořádně neraduje, jako by to pro něj byla rutina. Mluví za něj jeho ruce, ze vstřelené branky nepotřebuje dělat zbytečné divadlo.
You know when someone says he has “it”….well this is what they’re talking about. pic.twitter.com/M3YNOS1V4d
— Kyle Keefe (@kylekeefetv) December 7, 2021
A aby toho nebylo málo, po výhře v poměru 7:5 nešetřil sebekritikou směrem k sobě i k týmu. „V play-off určitě nevyhrajeme zápasy, ve kterých inkasujeme tolik branek,“ řekl novinářům.
Včerejší duel pro něj měl pořadové číslo 120, pokud se bavíme o zápasech v základní části NHL, a jeho gól byl bodem číslo 116. To je výkon, kterým se posunul mezi největší velikány historie. Jen dva obránci před ním dokázali v prvních 120 zápasech kariéry nasbírat více bodů než on.
V dávných hokejových dobách to byl Harry Cameron, v sedmdesátých letech potom Mark Howe. Cameron ale hrál v době, kdy nebyly výjimkou hodně divoké výsledky a padala spousta branek, syn legendárního Gordieho Howea zase před vstupem do NHL působil šest let v profesionální WHA, měl tedy značné zkušenosti s profesionálním hokejem. O to je Makarova produkce hned od začátku jeho kariéry působivější.
Za sebou nechal v tomto směru další skvělé beky, jakými bezesporu byli Phil Housley, Larry Murphy nebo Sergej Zubov. Aktuálně má na kontě po 19 utkáních 22 bodů za 11 branek a stejný počet asistencí. Mezi obránci je suverénně nejlepším střelcem a drží také nejvyšší průměr bodů na zápas (1,17).
Pokud udrží nastavené tempo a vydrží zdravý, stane se prvním obráncem za posledních 15 let, který překoná třicetigólovou hranici (jako poslední to dokázal Mike Green). A atakovat by mohl dokonce i čtyřicítku, což by byl vskutku historický zápis. Přes 40 branek za sezónu se totiž dostali pouze dva legendární zadáci – Paul Coffey (48 a 40) a Bobby Orr (46).
Dvakrát za sebou byl rodák z Calgary vyhlášen třetí hvězdou týdne, ještě před pár dny držel sérii pěti utkání se vstřeleným gólem v řadě. Za posledních devět duelů nasázel devět branek.
To vše po vlažnějším vstupu do sezóny, kdy jej evidentně limitovalo zranění ruky.
Za dva zápasy (ve Washingtonu a na Floridě) tehdy schytal osm záporných bodů za účast na ledě při vstřelených a obdržených brankách. V jednu chvíli patřil v této statistice k nejhorším v lize. To už je ale dávno pryč, nyní je coloradská osmička dávno v plusu a pálí jako nikdy dříve.
Svými výkony se Makar řadí mezi hlavní favority na zisk Norris Trophy. Pokud by se cena udělovala nyní, zhruba po čtvrtině sezóny, nejspíš by ji získal někdo z šestice Makar, Fox, Josi, Hedman, Ekblad a McAvoy.
Už loni zaznívaly hlasy, že mohl vyhrát, když ve 44 zápasech nasbíral 44 bodů a měl ze všech beků suverénně nejlepší bodový průměr (1,00), nikdo jiný se mu v tomto směru ani nepřiblížil. Při tom si ale spolehlivě plnil i obranné povinnosti.
Hlasující dali nakonec přednost Foxovi, který prožil v Rangers také parádní ročník, a našlápnuto má dobře i letos. Klidně se může stát, že Fox trofej obhájí, což by byla, zvlášť v takto mladém věku, velká událost.
Makar ale dělá všechno pro to, aby mu letos už trofej neunikla. Zajímavostí je, že u jeho trefy zapsal asistenci gólman Justus Annunen, pro kterého to byl premiérový start v NHL (od začátku zápasu).
