Před 64 lety začala v Detroitu tradice házení chobotnic na led

Jedna z nejpozoruhodnějších tradic v historii NHL, kterou mají na svědomí bratři Jerry a Pete Cusimanové, se zrodila přesně před 64 lety, 15. dubna 1952. Kanadsko-americká soutěž se tehdy skládala pouze ze šesti mužstev, přičemž do play-off postupovala čtyři. K celkovému triumfu ve Stanley Cupu bylo zapotřebí osmi vítězství.
Detroit Red Wings se pyšnili skvostnou sestavou. Co jméno, to legenda. Majitelem a prezidentem v jedné osobě byl James E. Norris. Z pozice generálního manažera je řídil Jack Adams. Brankoviště bylo hájemstvím Terryho Sawchuka, který v sezonách 1950–51 a 1951–52 odchytal všechny zápasy základní části včetně play-off! Obranu řídil Red Kelly, v útoku dominovali Gordie Howe, Ted Lindsay, Alex Delvecchio a kapitán Sid Abel. Rudá křídla jasně ovládla základní části 1951–52 s náskokem 22 bodů na druhý Montreal.
Do té doby se žádnému týmu nepovedlo projít k posvátné trofeji Lorda Stanleyho bez jediné porážky. Jenže tehdejší Red Wings neměli s nikým slitování. Obhájce Stanley Cupu Toronto Maple Leafs smetli 4:0 na zápasy. Stejným poměrem si poradili i s Canadiens. Detroit vytvořil dynastii, která se v letech 1950 až 1955 radovala ze čtyř Stanley Cupů.
Když se 15. dubna 1952 hrál čtvrtý, závěrečný finálový zápas v hale Detroit Olympia, které se přezdívalo „stará rudá stodola“, dohodli se bratři Cusimanové, majitelé jednoho z obchodů v oblasti Eastern Market, že na led hodí chobotnici. Její symbolika byla naprosto jasná – osm chapadel představovalo osm vítězství nutných k zisku Poháru. Nevědomky tak bratři položili základ k tradici, která se v Detroitu udržuje dodnes, přestože v současné NHL vede k věčné slávě dvojnásobně delší cesta.
Při jednom ze zápasů play-off v roce 1995 hodili fanoušci na ledovou plochu Joe Louis Areny 36 hlavonožců, včetně jedné, která vážila 17 kilogramů. Rituál také značně proslavil detroitský rolbař Al Sobotka, který dostává diváky do varu tím, že chobotnice roztáčí nad svou hlavou.